Překvapení z Austrálie: Stane se ptakopysk záchranou pro diabetiky?

01.12.2016 - Stanislav Mihulka

Ptakopyskové a také ježury mají zvláštní verzi hormonu, který podporuje produkci inzulínu slinivkou

Ptakopysk -<p>Hormon ptakopysků a ježur pomůže diabetikům</p>
Ptakopysk -

Hormon ptakopysků a ježur pomůže diabetikům


Reklama

Když vědci hledají nové nápady na léčbu závažných nemocí, tak se inspirují na nečekaných, často velmi exotických místech. Teď například uspěli se střevem a jedem podivuhodných australských savců.

Vejcorodí savci, tedy ptakopyskové a ježury, jsou sami o sobě dost zvláštní. Vědci ale zjistili, že jich střeva a také jed, kterým jsou vybaveni samci ptakopysků, mohou významně pomoci nemocným s cukrovkou 2. typu.

Hormon ptakopysků a ježur

V lidském trávení hraje důležitou roli hormon GLP-1(anglicky glucagon-like peptide-1). Tvoří se ve střevech a zvyšuje produkci inzulínu slinivkou. Lidský hormon GLP-1 se rychle rozkládá, během několika minut, takže pro pacienty s cukrovkou není jako lék praktický.

Ptakopyskové a ježury ale mají verzi tohoto proteinu, která je neobvykle odolná vůči rozkladu v lidské těle. Rozkládá se totiž úplně jiným způsobem, než u lidí i ostatních druhů savců.

TIP: Mateřské mléko ďáblů medvědovitých se možná stane novým zdrojem antibiotik

Vědci doufají, že se jim z této varianty proteinu GLP-1 podaří vyrobit účinný lék pro diabetiky. Jestli uspějí, bude zvláštním savcům z Austrálie vděčných mnoho lidí.

  • Zdroj textu:

    University of Adelaide, Scientific Reports

  • Zdroj fotografií: Klaus / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907