Překvapení: Za oběžnou dráhou Neptunu je nedostatek malých těles

05.03.2019 - Stanislav Mihulka

Snímky sondy New Horizons odhalují situaci těles v Kuiperově pásu

<p>Krátery na měsíci Pluta Charonu. Jejich malý počet podle vědců naznačuje, že v Kuiperově pásu je méně malých objektů, než předpovídaly teoretické modely.</p>

Krátery na měsíci Pluta Charonu. Jejich malý počet podle vědců naznačuje, že v Kuiperově pásu je méně malých objektů, než předpovídaly teoretické modely.


Reklama

Naše modely vzniku a vývoji Sluneční soustavy předpovídají, kolik by asi kde mělo být ve Sluneční soustavě těles, a jak by tato tělesa měla být velká. Jak se ale ukazuje, realita může být poněkud jiná. Potvrzují to i pozorování povrchu trpasličí planety Pluto a jejího velkého měsíce Charona.

Kelsi Singer z amerického institutu Southwest Research Institute (SwRI) v Boulderu, stát Colorado, a její kolegové prostudovali fotky, které pořídila americká sonda New Horizons při svém slavném průletu kolem Pluta a Charonu v červenci 2015. Badatelé na snímcích počítali krátery po dopadu vesmírných těles. Soustředili se hlavně na rovnou a přehlednou planinu Vulcan Planitia, která se rozkládá na měsíci Charon.

Nedostatek malých těles

Když si Singerová a spol. zmapovali výskyt kráterů, s překvapením zjistili, že na Charonu a také na Plutu nápadně scházejí krátery s průměrem menším než 13 kilometrů. To podle nich ukazuje na nečekaně malý počet těles v Kuiperově pásu, tedy za oběžnou drahou Neptunu, která by vyhloubila takové krátery. Jde o tělesa o velikosti cca 1 až 2 kilometry.

TIP: New Horizons má možná svůj největší objev: Dvě kryovulkanické sopky

Očividný „nedostatek“ takových těles potvrzují i nová pozorování objektu Ultima Thule, kolem něhož sonda New Horizons proletěla letos v lednu. Počet malých těles v Kuiperově pásu je tím pádem v rozporu s modely vzniku Sluneční soustavy, které jich očekávaly mnohem více. Na druhou stranu, těch pár objektů malé velikosti, které se v Kuiperově pásu vyskytují, podle odborníků představují cenné „časové schránky“ s materiálem z dob vzniku Slunce a planet.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: K. Singer/NASA/Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory/Southwest Research Institute)

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda
Revue
Reklama

Před 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.

Vesmír

Marsovské selfie 

Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.

Vesmír

Baron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907