Premiéra: Astronomové poprvé pozorovali zrození neutronové dvojhvězdy

17.10.2018 - Stanislav Mihulka

Neobvyklá supernova vzdálená 920 milionů světelných let od Země zřejmě vytvořila těsnou dvojici neutronových hvězd

<p>Astronomům se podařilo zachytit supernovu již v prvních hodinách exploze. Při pozorování využili zařízení Intermediate Palomar Transient Factory (iPTF) observatoře Palomar v Kalifornii. Snímky zachycující supernovu iPTF 14gqr před, během a po explozi. </p>

Astronomům se podařilo zachytit supernovu již v prvních hodinách exploze. Při pozorování využili zařízení Intermediate Palomar Transient Factory (iPTF) observatoře Palomar v Kalifornii. Snímky zachycující supernovu iPTF 14gqr před, během a po explozi. 


Reklama

Když umírá masivní hvězda, svůj život obvykle zakončí gigantickou explozí a její jádro se zhroutí do podoby velice hustého objektu. Jednou z možností je, že vznikne neutronová hvězda, tedy objekt o velikosti několika kilometrů, jehož hmotnost ale přesahuje hmotnost našeho Slunce.

Jen vzácně se stává, že při explozi supernovy nevznikne jedna neutronová hvězda, ale přímo kompaktní neutronová dvojhvězda. Dochází k tomu tehdy, když se v těsné blízkosti supernovy nachází starší neuronová hvězda. Takto vzniklý párek extrémních objektů pak může skončit splynutím do jediného objektu. Až donedávna jsme vznik podobného systému nikdy neviděli.

Neobvyklá supernova iPTF 14gqr

Jako první pozorovala vznik neutronové dvojhvězdy Mansi Kasliwal z Caltechu se svými spolupracovníky. Šlo o supernovu označenou jako iPTF 14gqr, která se nechází ve vzdálenosti 920 milionů světelných let od Země.

Na takto velkou vzálenost pochopitelně není možné spatřit malou neutronovou hvězdu. Astronomové přesto její existenci předpokládají. Při explozi supernovy totiž dochází k odhození obrovského množství hmoty, která odpovídá hmotnosti několika Sluncí. V tomto případě ale supernova iPTF 14gqr vyvrhla jenom asi pětinu hmoty Slunce.

TIP: Hvězdný zloděj v souhvězdí Jeřába přežil neobvyklou supernovu

Nejpravděpodobnějším vysvětlením podle badatelů je, že se v těsné blízkosti supernovy nacházel jiný velmi hmotný objekt. Jako nejpravděpodobnější vysvětlení se jeví existence blízké neutronové hvězdy, černé díry nebo bílého trpaslíka.

  • Zdroj textu:

    Caltech, Science

  • Zdroj fotografií: NASA/JPL-Caltech/R. Hurt

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907