Autonomní kvadrikoptéra poprvé zvítězila v závodě dronů nad profesionálními lidskými závodníky
Jedním z úspěšných postupů, jimiž vědci vylepšuj výkony autonomních dronů, jsou jejich závody s lidskými protivníky v různých disciplínách. Tým odborníků švýcarské University of Zurich nedávno dosáhl významného úspěchu, když jejich dron poháněný pokročilou umělou inteligencí porazil v rychlostním závodě dva drony s lidskými piloty. Samozřejmě nikoliv ledajakými piloty. Byli to profesionální závodníci s drony, kteří měli příležitost trénovat na trati před samotným závodem.
V sezóně 2019 se v rámci Drone Racing League poprvé uskutečnila soutěž autonomních dronů, které spolu soupeřily o lukrativní ceny. Soutěž vyhrál autonomní dron nizozemské Delft University, který byl o 12 procent rychlejší než autonomní dron na druhém místě. Když ale tento vítězný dron letěl bonusové kolo proti lidskému soupeři, kterým byl profesionální pilot Gabriel „Gab707“ Kocher, tak neměl sebemenší šanci.
Neuplynuly ani dva roky a situace se naprosto změnila. Kvadrikoptéru řízenou umělou inteligencí sledují externí kamery, které jí neustále posílají informaci o aktuální poloze, s níž pak pracuje řídící inteligence. Takto pilotovaný autonomní dron byl v každém kole závodu rychlejší než lidští piloti a jeho výkon byl více konzistentní.
TIP: Vyhýbání se překážkám ve vysoké rychlosti: Drony zvládnou už i vybíjenou
Zároveň to ale ještě nějaký čas potrvá, než budou drony vítězit nad lidmi na závodech Drone Racing League. Skutečný závodní dron se musí spoléhat na vlastní kamerový systém, který má na palubě. Další problém je v tom, že pro švýcarský dron musel počítač vytvářet optimální trajektorii letu v závodu asi tak hodinu. Obě tyto technické obtíže bude nejprve nutné překonat.
HistorieCharles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)
ZajímavostiŠamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)
VědaKosterní pozůstatky uvnitř pohřební jeskyně Hagios Charalambos. (foto: INSTAP Academic Press, Betancourt, CC BY 4.0)
RevueLegenda aviatiky
Louise Blériota není ve světě létání potřeba představovat – do dějin se zapsal už v roce 1909 jako první člověk, který v letadle překonal kanál La Manche. Nemusíme asi dodávat, že šlo o stroj vlastní konstrukce, jehož repliku nesoucí název Blériot XI je dnes možné obdivovat na různých leteckých dnech po celé Evropě.