Případ dvojnásobné vraždy: Bestiální provinění Jindřicha Bažanta

20.04.2022 - Miloš Vaněček

Mezi nejznámější případy, které otřásly Československou republikou a přitáhly značnou pozornost veřejnosti a tisku, patří případ Jindřicha Bažanta, vraha z lepší společnosti. Ten se na podzim 1925 rozhodl vyřešit své milostné avantýry namísto uzavřením sňatku násilným způsobem

<p>Výslech zadrženého na snímku kolem roku 1930. Fotografie z publikace Michala Dlouhého <em>Století četnické kriminalistiky.</em></p>

Výslech zadrženého na snímku kolem roku 1930. Fotografie z publikace Michala Dlouhého Století četnické kriminalistiky.


Reklama

Když inspektoři pražské neuniformované stráže Veselý a Louda prováděli 19. září 1925 namátkovou kontrolu v Lidové kavárně ve Staroměstské pasáži vedoucí z Perštýna na Uhelný trh, byli upozorněni na neznámého mladého muže, který prodával dámské šperky. Jak k nim přišel?

Totožnost pachatele

Muž u sebe neměl žádné doklady. Prohlásil, že se jmenuje Jaroslav Heger a narodil se 10. února 1894 v Moravské Ostravě. K ověření totožnosti byl předveden na policejní ředitelství. Při osobní prohlídce se u něj našla náprsní peněženka, ve které bylo 1 000 Kč a 6 polských zlotých. V kapsách měl dvoje stříbrné hodinky, 6 zlatých prstenů, stříbrný řetízek, dvě peněženky, nůžky, ostře nabitý browning, 19 náhradních nábojů a dva lístky z úschovny na Wilsonově nádraží na koš a batoh. Na dotaz policie, kde vše vzal, tvrdil, že věci našel v koši, který údajně odcizil právě na Wilsonově nádraží.

Tam však žádná krádež hlášena nebyla, inspektoři proto obě zavazadla vyzvedli. V batohu se nacházel ženský kostým. Na koši byl lístek s adresou: „Pan Josef Šafařík, Hrádek, pp. Bohdaneč u Pardubic“ a v něm ženské prádlo, různé potřeby a dopis. V listě adresovaném „Pepovi“, oznamovali „Jindra a Máňa“, že jedou načerno přes hranice. Ať je nikdo nečeká, protože se již nevrátí. Vinu za útěk svalovali na své rodiče, neboť nechtěli svolit k jejich sňatku.

Policisté se telefonicky spojili s četnickou stanicí v Bohdanči. Velitel, vrchní strážmistr Josef Koros, sdělil, že se zřejmě jedná 33letého Jindřicha Bažanta ze známé patricijské rodiny z Pardubic a jeho 22letou sestřenici Marii Šafaříkovou. Oba odjeli 18. srpna 1925 na kolech na výlet, 4. září poslali domů pohlednici ze Slovenska a potom už o sobě nedali vědět. Velitel četnické stanice dále sdělil, že uvedeného Bažanta hledají, protože na neznámé místo zavlekl praktikantku Josefu Pavelkovou, která byla zaměstnaná v obchodě Bažantových rodičů, a navíc se dopustil pokusu o úkladnou vraždu. Dne 17. září na cestě do Hulic vystřelil na bývalou služku z domácnosti jeho rodičů Boženu Říhovou, poté ji udeřil kladivem a nakonec ženu polil benzinem a zapálil. Říhová však jeho útok přežila.

Jeden ženich, dvě nevěsty

Totožnost údajného Hegera odhalil detektiv Louda malým trikem. Vstoupil do jeho cely a zavolal: „Bažante!“ Muž seskočil z pryčny a postavil se. Okamžitě si uvědomil, že je konec, a potvrdil svoji identitu: Jindřich Bažant. Nato byl případ předán na „čtyřku“, čtvrté bezpečnostní oddělení pražského policejního ředitelství, kde si jej převzal vrchní komisař Alois Kintner. Při výslechu Bažant zpočátku odmítal vypovídat, ale nakonec se přiznal k pokusu o vraždu Boženy Říhové. K Šafaříkové a Pavelkové uvedl, že je převezl přes hranice ke známé do polské části Těšínska. 

Další den začal předstírat choromyslnost. Na položené otázky odpovídal jednotvárně. Přivolaný policejní lékař MUDr. Ambrož po prohlídce konstatoval, že pouze simuluje. K večeru se Bažant „umoudřil“ a 21. září přiznal: Se sestřenicí Marií Šafaříkovou se seznámil v roce 1923 a po roce a půl se s ní začal důvěrně stýkat. Marie tehdy bydlela u Bažantů a od prázdnin 1924 opět doma v Hrádku u Bohdanče. Přestože ani jedni rodiče této známosti nepřáli, Bažant za Šafaříkovou denně dojížděl. Marii měl prý upřímně rád a považoval ji za svou budoucí ženu.

Vztah s Josefou Pavelkovou a Boženou Říhovou byl jen přátelský, i když s oběma udržoval intimní poměr. Vše se zkomplikovalo, když mu Říhová vyčetla, že ji nakazil pohlavní chorobou. Požadovala po něm kvůli tomu 7 500 Kč. Jelikož jí peníze hned nevyplatil, podala na něj u krajského soudu v Chrudimi žalobu na náhradu této částky. Ve chvíli, kdy se Bažant od svého advokáta dozvěděl, že spor s Říhovou nemůže vyhrát, a Pavelková s Šafaříkovou stále intenzivněji naléhaly na uzavření sňatku, který jim sliboval, rozhodl se vyřešit své románky násilným odklizením milenek.

Smrt v Tatrách

Nyní musela policie Bažantovu výpověď potvrdit, nebo vyvrátit. Vyšetřování začalo pátráním po mrtvolách Šafaříkové a Pavelkové. Obě podle pachatele našly smrt na Slovensku, proto se pražské policejní ředitelství obrátilo o pomoc na tamější policii. Bažant na mapě označil místo, kde ukryl tělo první z dívek. Protože se je však nepodařilo najít, byl podezřelý eskortován od zemského trestního soudu do slovenské Štrby. Odtud Bažant dovedl soudní komisi ke skupině kamenů, kterou označil jako hrob Marie Šafaříkové. Pod balvany, z nichž některé vážily až 80 kilogramů, se skutečně našlo její tělo. Marie byla oděná pouze do spodních, takzvaných reformních kalhot pod kolena a košile, na hlavě a rukou měla stopy popálení. Při pitvě byl zjištěn nad pravým uchem jeden otvor po kulce a směrem k čelu druhý. 

V okolí Žabích jezer soudní komise současně hledala tělo druhé dívky, Josefy Pavelkové. Přestože se zúčastnil nejen Bažant, ale i četníci ze Starého Smokovce a Spišské Soboty, pátrání bylo bezvýsledné. Pachatel se vymlouval, že ztratil orientaci. Ve věznici v Ružomberku předtím před spoluvězni prohlásil, že za žádnou cenu neprozradí, kde se tělo Josefy nachází. Avšak brzy přišla z Trenčína zpráva, že z řeky Váhu byla vylovena mrtvola ženy, na kterou se hodí popis Pavelkové.

Tělo objevili 29. září rybář Jan Šárka a medik Vrba. Hrůzný nález oznámili strážmistrovi Čeňku Šmehlíkovi. Ten zjistil, že mrtvola jeví známky násilné smrti. Začernalá, znetvořená tvář ženy byla již v rozkladu. Provedená pitva zjistila ránu nad levým okem, v níž zůstala část projektilu. Na rozbité spodině lebeční se nacházela druhá díra po výstřelu, v níž také ulpěla část střely. Mimo to pitva odhalila, že zesnulá byla v šestém nebo sedmém měsíci těhotenství. Začátkem listopadu přijel tělo identifikovat František Pavelka, otec pohřešované Josefy. Prohlásil, že se jedná o jeho dceru.

Přetvářka před soudem

Soudní znalci z lékařského oboru popsali rovněž zranění Boženy Říhové, poslední z Bažantových obětí. Zjistili tržnou ránu na hlavě, která pronikala až k lebeční kosti a několik menších, mírně krvácejících poranění. Vstřel nalezli na levé tváři a na masité části stehna, na dalších částech těla pak popáleniny. Jednalo se jednoznačně o těžké ublížení na těle – nástroj útočníka mířil primárně proti částem těla, jejichž poranění je spojeno s ohrožením života. Říhová se od 17. září do 24. listopadu léčila v nemocnici. Její zranění zanechalo trvalé následky jako bolesti hlavy, jizvy po popáleninách nebo pocit otupělosti. V dásni jí zůstal zbytek střely.

Na základě uvedených šetření vrchní státní zástupce Milan Kořán, který zastupoval žalobu, obvinil Jindřicha Bažanta ze zločinu dvojnásobné vraždy podle § 278 uherského trestního zákona, ze zločinu nedokonané úkladné vraždy dle § 8, 134 a 135 č. 1 trestního zákona, z přestupku proti § 36 zbrojního patentu, přestupku proti bezpečnosti těla dle § 431 trestního zákona a z přestupku falešného hlášení dle § 320 c trestního zákona. Přelíčení bylo zahájeno 29. dubna 1926 u porotního soudu v Kutné Hoře. Avšak záhy došlo k odročení jednání. Obžalovaný mlčel a tvářil se jako pomatený. Soudní lékaři se nemohli vzhledem ke krátkodobému pozorování vyjádřit k otázce jeho příčetnosti. 

Bažant byl proto převezen do pražského ústavu choromyslných k prozkoumání duševního stavu. Líčení mohlo pokračovat teprve 7. října, protože soudní lékař, profesor Vladimír Slavík, shledal obviněného zcela příčetným: „Bažant chce působit dojmem těžce nemocného, je sice sešlý, plně však způsobilý sledovat a zodpovídat se z činů, které se mu kladou za vinu. Není duševně chorý a byl duševně normální i v době, kdy se dopustil trestných činů.“ Po výslechu znalců pokračovalo jednání čtením svědeckých výpovědí a po nich již následovaly výslechy svědků. 

Konečný verdikt

Když soudní jednání skončilo, odebrala se porota k poradě. Zájem veřejnosti o rozsudek byl ohromný. Zaplnila se nejen soudní síň a chodby soudní budovy, ale lidé naslouchali i pod okny. Po 17 minutách byl vynesen verdikt. Porotci se na hlavní i dodatkové otázky shodli na kladné odpovědi: vinen. Potom se odebral k poradě soud. Jeho rozsudek uznal Jindřicha Bažanta vinným ve všech bodech obžaloby. Byl odsouzen ke ztrátě občanských práv a byl mu vyměřen trest smrti.

Bažant přijal verdikt poroty a rozsudek apaticky. Jeho obhájce Rosenberg podal proti rozsudku zmateční stížnost. Nejvyšší soud v Brně za předsednictví prezidenta Augustina Popelky ji 20. ledna 1927 zamítl jako neodůvodněnou a rozsudek v plném znění potvrdil. Udělení milosti prezidentem republiky nebylo doporučeno, a proto žádosti podané Rosenbergem nebylo vyhověno.

Poslední noc strávil Bažant v cele číslo 1, kterou celou noc střežili vězeňští dozorci a četník. K poslední večeři měl porci řízků s bramborovým salátem, kterou zapil plzeňským pivem. Zbytek noci kouřil jednu cigaretu za druhou a hovořil s dozorci a správcem věznice oficiálem Snížkem. Poprava se konala 28. června 1927 v 7 hodin ráno na prvním nádvoří vězeňské budovy v Kutné Hoře. Zájem veřejnosti byl jako vždy při takovéto příležitosti ohromný, k popravě však bylo vydáno pouze 20 lístků – zástupci advokátní komory a tisku. Ostatní zájemci se shromáždili kolem budovy v naději, že se tam dozvědí alespoň něco málo o průběhu exekuce.

Na šibenici

Krátce před sedmou se dostavila soudní komise: vrchní radové Lešovský a Čapek, rada Krejčí, zapisovatel Hátl, státní zástupce Milan Kořán a lékař Jägr. Za okresní politickou správu byli přítomni Vašák a Skalička. Jakmile začala bít celá, vyšel odsouzenec za doprovodu vězeňského lékaře Demartera, správce Snížka a tří dozorců na dvůr. Vrchní rada Lešovský oznámil, že Jindřich Bažant byl rozsudkem krajského soudu v Kutné Hoře odsouzen k trestu smrti provazem, a jelikož mu prezident republiky neudělil milost, bude poprava provedena.

TIP: Václav Mrázek: Jeden z nejhorších sériových vrahů v dějinách Československa

Poté byl Bažant odevzdán mistru popravčímu Leopoldu Wohlschlägerovi. V 7 hodin a 5 minut předstoupil Wohlschläger před prezidenta soudního dvora, aby mu sdělil: „Pane prezidente, hlásím poslušně, že jsem exekuci vykonal.“ V 7 hodin a 7 minut MUDr. Jäger konstatoval, že Bažantovo srdce přestalo tlouct a nastala smrt. Mrtvola byla podle zákonných předpisů ponechána hodinu na šibenici. Pak byla sejmuta, vložena do rakve a na přání rodičů odvezena do Pardubic ke zpopelnění.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Northrop Grumman B-2 Spirit – vývoj tohoto víceúčelového strategického bombardéru probíhal v maximálním utajení. (foto: Shutterstock)

Válka
Zajímavosti

Lidé se superneurony mají paměť jako mladíci. (foto: Shutterstock)

Věda

Poprava císaře Maxmiliána, vedle něho generál Miramón (po císařově levé ruce) a Mejía. Obraz fracouzského malíře Edouarda Maneta. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Následky kolize DART s planetkou Dimorphos zachycené dalekohledem SOAR. Za planetkou se táhne ohon, který je podle vědců dlouhý více než 10 000 kilometrů. (CTIO/NOIRLab/SOAR/NSF/AURA, T. Kareta, M. KnightCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907