Přípravy v plném proudu: Loď Crew Dragon se chystá na historický start

20.05.2020 - Stanislav Mihulka

Ve středu 27. května by měli po dlouhých 9 letech na palubě lodi Crew Dragon vyrazit do vesmíru první astronauté z americké půdy

<p>Příjezd kosmické lodi Crew Dragon na startovací komplex LC-39</p>

Příjezd kosmické lodi Crew Dragon na startovací komplex LC-39


Reklama

Na startovacím komplexu 39 (LC-39) Vesmírného střediska Johna F. Kennedyho na floridském mysu Canaveral probíhají intenzivní přípravy na historickou misi americké kosmonautiky. Tento komplex již zažil slavné dny programu Apollo i letů raketoplánů Space Shuttle. A teď ho zase bude sledovat celý svět.

Právě odtud by totiž ve středu 27. května (2020) měla vzlétnout první soukromá pilotovaná vesmírná mise v dějinách. Letu nazvaného Demo-2 se zúčastní astronauti Doug Hurley a Bob Behnken, kteří by měli letět na Mezinárodní vesmírnou stanici, a pak zase zpátky na Zemi, na palubě kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX.

Přípravy lodi Crew Dragon

V pátek 15. května loď Crew Dragon urazila nepříliš dlouhou pozemní část své cesty na oběžnou dráhu. Vydala se z výrobního zařízení společnosti SpaceX, které se nalézá v prostoru základny Cape Canaveral Air Force Station, do sousedního Vesmírného střediska Johna F. Kennedyho. Tam se bude kosmická loď připravovat až do chvíle, než vyrazí na oběžnou dráhu, na špici nosné rakety Falcon 9.

TIP: Kosmická loď Dragon pro lidskou posádku už trénuje na startovací rampě

Pokud se let lodi Crew Dragon podaří a astronauté Hurley a Behnken se úspěšně dopraví na ISS a zase zpět, půjde o první pilotovaný kosmický let z americké půdy od roku 2011. Američané a především NASA v minulosti podcenili vývoj vlastních kosmických lodí a v posledních letech museli spoléhat na lety ruských lodí. Pokud vše půjde podle plánu, ještě letos by mohla na palubu ISS letět s lodí Crew Dragon další americká posádka.

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA/Kim Shiflett

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907