Příroda

Nad Tvarožnou se zvedající kopec Santon je dominantou svého okolí navzdory zanedbatelné nadmořské výšce. (foto: Wikimedia Commons, Svoboda.m, CC BY-SA 3.0)

Malá část skalního útvaru Pedra Furada a jeden z několika otvorů, jimiž je skála proděravěna. (foto: Shutterstock)

Drvodělka fialová (Xylocopa violacea) – jeden ze dvou druhů, které se běžně vyskytují i v České republice. (foto: Shutterstock)

Úchvatná scenérie Velké Sněžné jámy. (foto: © Jan Vítek)

Vydáte-li se do národního parku Inthanon v severním Thajsku, zastavte se ve vesnici Ban Khun Klang. U ní najdete botanickou zahradu věnovanou stromovým kapradinám. (foto: © Topi Pigula - se souhlasem k publikování)

Sídliště se stovkou nájemníků

Snovači pospolití (Philetairus socius), drobní ptáčci velikosti vrabce žijí v koloniích a společně budují i hnízda, což je mezi ptáky naprostá rarita. V jednom hnízdě může žít až sto párů po několik generací a některé hnízdní kolonie zřejmě přežívají i déle než sto let.

Hnízdo je složené z mnoha oddělených komůrek, přičemž v každé žije jeden pár snovačů, kteří se výběrem konkrétní komůrky chrání před nepříznivými venkovními teplotami. Blíže ke středu umístěné „bytečky“ jsou používány pro noční hnízdění, když vnější teploty klesají. Komůrky na vnějším obvodu naopak poskytují stín a při denních vysokých teplotách od 16 do 33 °C je v nich teplota pouhých 7–8 °C. Vchody, umístěné výhradně ve spodní části struktury, jsou asi 8 cm široké a až 25 cm dlouhé, přičemž snovači kolem nich umisťují ostré klacíky, aby odradili predátory. 

Z čelního pohledu je velmi dobře patrný neobvyklý tvar žraločího rypce. (foto: © Martin Procházka, se souhlasem k publikování)

Sýček obecný se vyskytuje v celé Evropě kromě Skandinávie, v severní Africe, na Blízkém východě přes střední Asii až po Koreu. Během 19. století byl uměle vysazen na Britských ostrovech a v r. 1906 také na Novém Zélandu. (foto: Shutterstock)

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Světelná show Tribute in Light je pastí pro ptáky přelétající nad New Yorkem. (foto: Wikimedia Commons, King of Hearts, CC BY-SA 4.0)

Mimořádná situace, při níž se na mršině kajmana černého (Melanosuchus niger) sešlo více kondorů královských (Sarcoramphus papa). (foto: Radana Dungelová)

Kareta obrovská (Chelonia mydas) pojídá medúzu, kterou si zároveň přidržuje ploutvemi. (foto: Shutterstock)

Rybák inka (Larosterna inca) je nejen elegantní, ale také výborný letecký akrobat. Tito ptáci loví ryby většinou v hejnech. (foto: Vladislav T. Jiroušek (se souhlasem k publikování)

Starší než pyramidy

Některé druhy stromů mají dar velmi vysokého věku a patří k nejstarším organismům na Zemi. Vždyť i některé naše duby, lípy nebo tisy „pamatují“ třeba Žižku… Opravdového přeborníka ale najdeme v Severní Americe, konkrétně v Kalifornii, Nevadě a Utahu. Je jím druh pojmenovaný přiléhavě borovice dlouhověká (Pinus longaeva), středně velký jehličnan dorůstající výšky 5 až 15 metrů s nápadně oranžovožlutou borkou.

Věk jednoho konkrétního exempláře známého jako Metuzalém byl někdy kolem roku 1957 určen na fantastických 4 849 let, tento rekord však nevydržel. V roce 2012 bylo totiž stáří jiného jedince borovice dlouhověké změřeno datací letokruhů na 5 067 let. To by znamenalo, že začal růst někdy kolem roku 3050 př. n. l. a je tedy podstatně starší než třeba pyramidy v Gíze!

Některé exempláře borovic dlouhověkých v kalifornském pohoří White Mountains jsou staré v průměru 2 000 let (na severních svazích), na jižních svazích jsou populace těchto stromů o polovinu mladší. Mrtvé exempláře zde však ještě velmi dlouho přetrvávají a mohou mít stáří i přes 7 000 let. (foto: Shutterstock)

Při pohledu na tuto fotografii člověk nepotřebuje velkou představivost, aby pochopil, proč bonobové dostali přezdívku hippie šimpanzi.