Nanováčky z medu, se směsí biologicky aktivních molekul, potlačují záněty a podporují obnovu poškozených tkání
Med je sladký, výtečný a uplatní se při vaření, pečení i pálení alkoholu. Lidé ale také od nepaměti využívají med při léčení. Moderní výzkumy opakovaně potvrzují, že med kromě cukru a vody obsahuje také spoustu zajímavých biologicky aktivních složek, které mají antioxidační, antimikrobiální nebo třeba protizánětlivé účinky.
Jiujiu Yu z americké University of Nebraska-Lincoln s kolegy pátrali v medu po složkách, které jsou zodpovědné za působení medu proti zánětům. Nakonec objevili doposud neznámé nanováčky, které jsou tvořené buněčnou membránou a obsahují směs lipidů, proteinů a krátkých řetězců RNA.
Ve váčcích bylo nalezeno celkem 142 proteinů rostlinného původu a 82 včelích proteinů. Zdá se, že váčky vznikají na základě rostlinného materiálu, který zpracují včelí dělnice. Experimenty amerických badatelů potvrdily, že tyto váčky razantně působí proti zánětům. Potlačují aktivitu inflamazómu NLRP3, což je jeden z významných proteinových komplexů, které jsou zodpovědné za spouštění a udržování zánětů v těle.
TIP: Nečekaná pomoc: Včelí jed zabíjí buňky agresivních nádorů prsu
Záněty mají svůj účel při léčení poranění, ale například při chronických onemocněních tělu škodí. Vědci zjistili, že když tyto nanováčky vpíchnou do pokusných myší, potlačují záněty a také urychlují obnovu poškozených tkání. Výzkumný tým se do budoucna chystá ověřit, zda tyto váčky fungují i proti zánětům v lidském těle a zda by je bylo možné využít v medicíně.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)