Přísně tajné svatyně (5): Muslimská svatyně Ka’ba a skryté archivy Vatikánu

07.02.2018 - Kateřina Helán Vašků

Tajné svatyně a zapovězená místa mají všechna velká náboženství - ať už jde o křesťanskou kapli v Aksúmu, skryté archivy Vatikánu, svatyni Ka’ba uprostřed Mekky, nebo hinduistický svatostánek Kaši Višvanáth, platí pro ně, že nepovolaným je vstup přísně zakázán

<p>V areálu kostela sv. Marie Sionské se nachází kaple, ve které je údajně uschována Archa úmluvy - truhla obsahující nejcennější židovské náboženské předměty.</p>

V areálu kostela sv. Marie Sionské se nachází kaple, ve které je údajně uschována Archa úmluvy - truhla obsahující nejcennější židovské náboženské předměty.


Reklama

Nejposvátnější místa na světě obvykle zároveň představují vyhledávané cíle věřících i turistů. Existují však výjimky – chrámy, kam se běžný smrtelník nikdy nepodívá. A snad právě proto je opřádají tajemné legendy...

Záhadná kaple v Aksúmu

Také pro vyznavače křesťanské víry existuje posvátné místo, kam se nikdy nepodívají. Leží v etiopském Aksúmu, konkrétně v areálu kostela sv. Marie Sidonské. Tamní kapli opřádá spousta legend a podle jedné z nich se v ní ukrývá i bájná archa úmluvy. Dovnitř se však nedostanete, ani kdybyste byli samotným etiopským prezidentem. Vstup je totiž přísně zakázán a tajemství svatyně bedlivě střeží kněz, pro nějž je ochrana místa celoživotním údělem. 

Skryté archivy Vatikánu

Téměř 80 km chodeb, 35 tisíc svazků a informace nevyčíslitelné hodnoty ukrývají tajné archivy Vatikánu. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že kdyby byly kompletně odtajněny, obrátilo by to současný svět vzhůru nohama. S největší pravděpodobností však můžeme zůstat klidní: Ačkoliv Vatikán nedávno otevřel část svých archivů veřejnosti, většina dál zůstává tajná a kopie vybraných dokumentů se uvolňují pouze izolovaně, výhradně k vědeckému studiu a za přísně stanovených podmínek.  

Nemuslimům vstup zakázán

Rodiště proroka Mohameda zůstává nejdůležitějším poutním místem, ale zároveň i přísně zakázanou destinací. Pro muslimy představuje návštěva svatyně Ka’ba uprostřed velkého nádvoří v Mekce jednu z nejvýznamnějších náboženských povinností, vyznavači jakékoliv jiné víry mohou ovšem na prohlídku areálu zapomenout: Nesmějí koneckonců vstoupit ani do samotného města a za porušení zákazu je čeká minimálně vyhoštění ze země

Pouze pro syny Krišny

Omezení při vstupu do svatyní se týkají i některých hinduistických chrámů v Indii, například svatostánku Kaši Višvanáth ve Váránasí. Cizinci se už u vchodu dočtou, že dovnitř smějí výhradně hinduisté. Chrám Krišna Jagannath v Puri, svatostánek Venkatéšvary Baládžího v Tirupati nebo Lingaraj v Bhubanéšvaru zas vyznavačům jiné víry zakazují vstup do nejposvátnějších útrob. I pro hinduisty se přítomnost v této sféře váže na přísné rituály, zahrnující zvláštní oblečení, koupele nebo zákaz jídla či kouření před příchodem na místo.

Svatostánek z paleolitu

Jaký kult vyznávali paleolitičtí umělci, kteří vyzdobili jeskyni Altamira, nevíme. S jistotou však můžeme tvrdit, že místo sloužilo k rituálním účelům po tisíce let a tamní výtvarná díla patří k nejstarším na světě. Vyobrazení zvířat i lidských rukou pocházejí z doby až před 35 600 lety a působí překvapivě současným dojmem. Na vlastní oči je ovšem obdivovat nelze – kvůli zhoršujícímu se stavu památek i nadměrnému turismu byla totiž španělská jeskyně v roce 2002 uzavřena a návštěvníci se dnes musejí spokojit s prohlídkou přilehlého muzea, kde jsou k vidění přesné repliky dávných kreseb.


  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Spisovatel pečlivě budoval svou image dobrodruha. Vpravo Karel May (1842–1912) jako Old Shatterhand, vlevo na snímku z roku 1905.

Zajímavosti

Červené světlo pomáhá stárnoucím očím

Věda

Ledoví obři Uran a Neptun

Vesmír

Na sklonku života pobýval Václav Eusebius v Roudnici nad Labem.

Historie

Původně Messerschmitt Bf 109, později Avia S-199, která se v roce 1948 dostala do Izraele a bojovala v izraelsko-arabských válkách

Válka

Horal každým coulem

Symbolem horolezectví a života ve vyšších nadmořských výškách by mohl být jak divoký (Bos mutus) a jeho domestikovaná forma jak domácí (Bos grunniens)Tento mohutný sudokopytník s dlouhou srstí obývá oblasti střední Asie a žije v nadmořských výškách až kolem 5 500 metrů nad mořem (nepotvrzené údaje uvádí i 6 100 m n. m.). Díky velmi dobře tepelně izolující srsti a mnoha dalším adaptacím pro život na vysokohorských loukách a náhorních plošinách byl tento druh skotu ceněn již ve starověku. Dodnes je domestikovaná forma jaka využívána šerpy k vynášení zavazadel horolezcům v Himálaji. Jak přitom není žádný střízlík – velcí samci přesahují hmotnost jedné tuny a v plecích mohou dosáhnout výšky 2,2 metru. Samice jsou v porovnání se samci asi o třetinu menší. Také domestikovaní jaci zdaleka nedosahují velikosti svých divokých předků, samci váží maximálně 580 kilogramů.

„Nízkohorská“ nemoc

Mezi adaptace, které jakům umožňují obývat nehostinné prostředí vysokých horstev, patří celkově větší plíce a srdce, než jaké má skot žijící v nížinách. Tito kopytníci mají také lepší schopnost přenosu kyslíku v krvi díky fetálnímu hemoglobinu, který u nich zůstává aktivní po celý život. Jaci jsou tak dobře přizpůsobeni svému prostředí, že v nížinách poměrně rychle hynou! Ohrožují je zde běžné nemoci a teploty nad 15 °C.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907