Přísně tajné svatyně (3): Pevná víra za čtyřmi ploty šintoistické svatyně

01.02.2018 - Kateřina Helán Vašků

Nejposvátnější místa na světě obvykle zároveň představují vyhledávané cíle věřících i turistů. Pro Velkou svatyni Ise to ale neplatí. Do její vnitřní části smí kromě několika vyvolených kněží vstoupit pouze japonský císař

<p>Komplex Velké svatyně Ise zahrnuje víc než sto menších šintoistických chrámů</p>

Komplex Velké svatyně Ise zahrnuje víc než sto menších šintoistických chrámů


Reklama

Stromy, kameny a další přírodní prvky se v Japonsku odedávna uctívaly jako hluboce posvátné. Vyznavači šintoistických tradic (viz Bohové skal a stromů) totiž věřili, že se v nich silně projevuje tajemný duch přírody prostupující veškerou hmotou. Proto své chrámy stavěli v blízkosti hor a lesů. 

Snad nejpřesvědčivější ukázku zhmotnění této šintoistické myšlenky představuje Velká svatyně Ise. Vyrostla na úpatí hor Kamidži a Šimadži již ve 3. století a mnozí ji považují za „duchovní domov“ ostrovní země. Její název je ovšem poněkud matoucí: Ve skutečnosti se totiž jedná o komplex více než 120 svatyní seskupených do dvou hlavních částí – vnější „Geku“ a vnitřní „Naiku“

Jen pro císařské oči

Zatímco vnější část z 5. století je volně přístupná všem poutníkům, vnitřní část zahrnuje místa, kam se běžný smrtelník nikdy nepodívá. Od okolí ji dělí les i řeka Isuzu, přes niž vede most jako hranice mezi obyčejným a duchovním světem. Chrám Šogú – nejposvátnější část vnitřního komplexu – pochází zřejmě již z 3. století a je zasvěcen bohyni slunce a „dárkyni světla“ Amaterasu, z jejíchž potomků prý vzešel japonský císařský rod. Do místa odděleného čtyřmi řadami dřevěných plotů smí ovšem vstoupit jen hrstka lidí zahrnující nejvyšší šintoistické kněze a členy císařské rodiny. 

Podle tradice se ve svatostánku nachází i jeden z korunovačních klenotů – posvátné zrcadlo, které prý prvnímu japonskému císaři věnovali sami bohové. Kromě panovníka a několika kněží však vzácný předmět nikdy nikdo nespatřil. 

Utajené obřady

Tajemství obestírá i stavbu celého chrámu Ise. Kvůli šintoistickým tradicím se totiž dvě hlavní budovy komplexu každých dvacet let bourají, načež se na nedalekém místě osm let budují znovu. Přesný důvod nezasvěcení neznají. S jistotou lze pouze říct, že pravidelná obměna staveb souvisí s šintoistickým přesvědčením o koloběhu života a smrti, znovuzrození přírody nebo s estetikou wabi-sabi, jíž se přezdívá „moudrost přirozené jednoduchosti“ či „hledání dokonalosti v nedokonalosti“.

Staví se s využitím tradičních technik a materiálů – budovy jsou například celé ze dřeva a nesmějí se používat hřebíky. Po dokončení chrámu následuje složitý obřad, při němž se duch bohyně označovaný jako „kami“ vítá zpět do nového domova.

Bohové skal a stromů

Šintoismus představuje prastaré a stále živé japonské náboženství, jehož kořeny prý sahají až do prehistorického období Džómon (10500 až 500 př. n. l.). Nejstarší písemný záznam o šintó nicméně pochází teprve ze 2. poloviny 6. století. Samotný název sestává ze slova „šin“, označujícího něco, co člověka významně přesahuje, a výrazu pro cestu „tó“ (stejný znak se používá i pro známější „tao“). 

K základním pilířům směru patří uznání existence „kami“ – posvátné všeprostupující esence, jež může mít podobu nejen bytostí, ale i stromů, skal, pramenů nebo nástrojů. V současnosti najdeme v zemi vycházejícího slunce na 100 tisíc šintoistických svatyní a celosvětově se počet věřících pohybuje mezi třemi a čtyřmi miliony. V Japonsku se šintoistických rituálů alespoň jednou za čas účastní až třetina populace, za šintoisty se však nepovažují ani 4 % Japonců.


  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Paul Newman, coby Frajer Luke. Obdiv spoluvězňů si získává nejen svým postojem k životu, ale také třeba vítězstvím v sázce o snědení padesáti vajec.

Revue

Palác Topkapi – tradičně zde sídlili vládci osmanské říše

Historie

Kančil stříbrohřbetý pózuje ve vietnamském pralese

Věda

Nejnovější start SpaceX na mysu Canaveral

Vesmír

Německá motospojka na východní frontě se občerstvuje u místních obyvatel

 

Válka

Kam asi udeří příště?

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907