I nevelké zvýšení tělesné aktivity chrání starší lidi před nepříznivými důsledku stárnutí v mozku
Většina z nás chápe, že cvičení a pohyb obecně prospívají našemu zdraví. Vědci přesto stále odhalují pozoruhodné souvislosti tohoto vztahu. Nejnovějším příspěvkem je v tomto směru výzkum německých odborníků, kteří zjistili, že k omezení ztrát hmoty ve významných oblastech mozku, k nimž dochází během stárnutí, stačí jen poměrně málo. Například vyměnit jízdu výtahem za výšlap po schodech.
Fabienne Foxová z německého Národního centra pro neurodegenerativní choroby a její spolupracovníci zjišťovali, jak mohou cvičení a pohyb zpomalovat stárnutí. Zaměřili se na to, jak cvičení ovlivňuje konkrétní oblasti v mozku. „V dřívějším výzkumu se mozek obvykle studoval jako celek,“ vysvětluje Foxová. „Naší cílem bylo prozkoumat vliv cvičení v mozku detailněji a určit, kde se projevuje nejsilněji.“
Badatelé při výzkumu, jehož výsledky byly zveřejněné v magazínu Neurology, využili data z populační studie více než 2 500 lidí ve věku 30 až 94 let. Součástí dat byly odhady objemu mozku a tloušťky mozkové kůry, získané díky snímkování magnetickou rezonancí, a také odhady fyzické aktivity, vycházející z měření akcelerometru, který lidé nosili po dobu jednoho týdne na stehně.
„Zjistili jsme, že tělesná aktivita znatelně ovlivňuje prakticky všechny oblasti mozku, které jsme sledovali,“ popisuje Foxová. „Obecně je možné říct, že čím více člověk cvičí, tím větší má mozek. A větší hmota mozku představuje lepší ochranu před neurodegenerativními chorobami.“
TIP: Mýtus 10 tisíc kroků: Kolik bychom měli denně ujít kroků, abychom zlepšili své zdraví?
Její kolega Ahmad Aziz k tomu dodává: „Podle našich výsledků mohou mít velmi pozitivní vliv na mozek a na zpomalení jeho stárnutí i relativně malé změny chování. Stačí se například procházet 15 minut denně navíc anebo chodit po schodech namísto jízdy výtahem.“ Detailní analýzy ukázaly, že vliv cvičení je nejvíce patrný v oblastech mozku, kde mají buňky nejvíce mitochondrií a potřebují nejvíce energie. Jde o místa, kam je nutné posílat hodně okysličené krve, což přesně zajišťuje právě cvičení či tělesná aktivita.
VědaStartup Vow Food z australského Sydney vyprodukoval jako první na světě maso z buněk vyhynulého mamuta. (ilustrace: Wikimedia Commons, Thomas Quine, CC BY-SA 2.0)
VesmírChcete-li zahlédnout vzdálené galaxie, neobejdete se bez dalekohledu s objektivem o průměru alespoň 10 cm, lépe však 15 cm, a nad hlavou byste měli mít dostatečně tmavou oblohu. (ilustrační foto: Unsplash, Simon Delalande, CC0)
HistorieSocha Juraje Jánošíka z roku 1919 ve Smetanových sadech v Hořicích v Královéhradeckém kraji. (foto: Wikimedia Commons, Ben Skála, CC BY-SA 3.0)
PřírodaDědeček kakadu
Pátým nejstarším známým ptákem byl nejspíš sameček druhu kakadu inka (Cacatua leadbeateri) jménem Cookie. Vylíhl se 30. června roku 1933 v australské zoologické zahradě Taronga a o rok později byl převezen do právě založené Brookfieldské zoologické zahrady v americkém Chicagu. Když pak 27. srpna roku 2016 zemřel, byl ve věku 83 let nejstarším chovancem této zahrady a posledním zástupcem původního živého inventáře chicagské zoo. Díky známému datu narození je Cookie zaznamenán jako nejstarší papoušek i v Guinessově knize rekordů. Úctu svému bývalému rezidentovi projevila i zoologická zahrada v Chicagu, která v roce 2017 umístila u pavilonů plazů a ptáků pamětní bronzovou sochu Cookieho v životní velikosti.
Kakadu inka je středně velkým zástupcem kakaduovitých papoušků. Nápadným znakem druhu je jeho hřebínek z červeno-oranžově zbarvených pírek, který dokáže napřímit. Obývá vyprahlé australské vnitrozemí. (ilustrační foto: Wikimedia Commons, JJ Harrison, CC BY-SA 4.0)