Problém duševního zdraví: Většina lidí trpících úzkostí nedostává vhodnou léčbu

26.01.2018 - Stanislav Mihulka


Reklama

Nějakou formu úzkosti zažije občas většina z nás. Přibližně 10 % světové populace ale trpí patologickou a chronickou úzkostí. Jen necelá polovina (41,3%) z nich pak svůj stav vyhodnotí do té míry, že se rozhodne vyhledat odbornou pomoc. 

Nejde přitom výhradně o dospělé pacienty – nejrůznější fobie, sociální úzkosti a úzkost z odloučení se mohou projevit i u dětí ve věku od 5 do 10 let. V pozdějším věku se do popředí dostávají spíše post-traumatické stresové poruchy, úzkostné a panické poruchy.

Nebezpečné stigma

Nová studie, vedená Jordi Alonsem z barcelonské kliniky IMIM (Hospital del Mar Medical Research Institute) ukázala, že nějaké formy léčby úzkosti se dostane jen zhruba k 27,6 % pacientům. Vhodné léčby se pak dočká jen 9,8 % pacientů

Podle Alonsa je tento stav dán řadou faktorů - v mnoha případech sám pacient, často ale ani zdravotnický personál, jednoduše nepovažuje léčbu za nutnou. Důvodem mohou být vysoké náklady na léčbu, nebo prostá neznalost. Přiměřená forma léčby chronických úzkostných poruch trvá podle Alonsa zhruba 12 měsíců a kombinuje medikaci a psychoterapii. 

TIP: Velké změny: V USA se z extáze stává výborný lék na duševní poruchy

Problémem je podle Alonsa také skutečnost, že mnoho pacientů se za své psychické problémy stydí a nevyhledají proto péči odborníků. Obávají se, aby se nevystavili posměškům a odsouzení okolí. Pro úspěšnou léčbu úzkostí je podle expertů rozhodující včasná léčba.

Nová studie také ukazuje, že počet lidí trpících úzkostnými stavy se v jednotlivých zemích značně liší. Zatímco v afrických zemích postihují tyto poruchy jen 5,3 % populace, v Evropě je to téměř dvojnásobek (10,3 %). 

  • Zdroj textu:

    Hospital del Mar Medical Research Institute, Depression & Anxiety

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Historie

Dnešní život se odehrává v sedě

Věda
Reklama

Kresba pratura ze 16. století. Poslední kus pratura uhynul v roce 1627.

Příroda

Loni probíhal na ISS experiment s cílem pochopit, jak se tělo přizpůsobuje mimozemskému prostředí. Hlavu a hruď astronautky Anne McClainové pokrývá několik senzorů sbírajících data o cirkadiánních rytmech.

Vesmír

Zaniklou obec dnes připomínají nově vysázené aleje i fotografie původních domů rozeseté v krajině. Na místo, kde kdysi stávala obec Fukov, upomíná také dřevěný kříž.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907