Problém duševního zdraví: Většina lidí trpících úzkostí nedostává vhodnou léčbu

26.01.2018 - Stanislav Mihulka


Reklama

Nějakou formu úzkosti zažije občas většina z nás. Přibližně 10 % světové populace ale trpí patologickou a chronickou úzkostí. Jen necelá polovina (41,3%) z nich pak svůj stav vyhodnotí do té míry, že se rozhodne vyhledat odbornou pomoc. 

Nejde přitom výhradně o dospělé pacienty – nejrůznější fobie, sociální úzkosti a úzkost z odloučení se mohou projevit i u dětí ve věku od 5 do 10 let. V pozdějším věku se do popředí dostávají spíše post-traumatické stresové poruchy, úzkostné a panické poruchy.

Nebezpečné stigma

Nová studie, vedená Jordi Alonsem z barcelonské kliniky IMIM (Hospital del Mar Medical Research Institute) ukázala, že nějaké formy léčby úzkosti se dostane jen zhruba k 27,6 % pacientům. Vhodné léčby se pak dočká jen 9,8 % pacientů

Podle Alonsa je tento stav dán řadou faktorů - v mnoha případech sám pacient, často ale ani zdravotnický personál, jednoduše nepovažuje léčbu za nutnou. Důvodem mohou být vysoké náklady na léčbu, nebo prostá neznalost. Přiměřená forma léčby chronických úzkostných poruch trvá podle Alonsa zhruba 12 měsíců a kombinuje medikaci a psychoterapii. 

TIP: Velké změny: V USA se z extáze stává výborný lék na duševní poruchy

Problémem je podle Alonsa také skutečnost, že mnoho pacientů se za své psychické problémy stydí a nevyhledají proto péči odborníků. Obávají se, aby se nevystavili posměškům a odsouzení okolí. Pro úspěšnou léčbu úzkostí je podle expertů rozhodující včasná léčba.

Nová studie také ukazuje, že počet lidí trpících úzkostnými stavy se v jednotlivých zemích značně liší. Zatímco v afrických zemích postihují tyto poruchy jen 5,3 % populace, v Evropě je to téměř dvojnásobek (10,3 %). 

  • Zdroj textu:

    Hospital del Mar Medical Research Institute, Depression & Anxiety

  • Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907