Probuzený vulkán: Po extrémním zemětřesení u Kamčatky vybuchla sopka Krašeninnikov
Po rekordně silném zemětřesení u Kamčatky se probudila po téměř 500 letech spící sopka Krašeninnikov. Zde mezi těmito geologickými jevy existuje přímá souvislost, vědci stále zjišťují.
Na konci letošního července došlo k extrémně silnému zemětřesení u východního pobřeží Kamčatky. Jeho epicentrum se nacházelo v Pacifiku, asi 119 kilometrů od pobřežního města Petropavlovsk-Kamčatskij. Zemětřesení o magnitudu 8,8 se stalo šestým nejsilnějším zemětřesením v historii měření a rozpoutalo vlny tsunami.
Několik hodin po zemětřesení došlo k erupci sopky Ključevskaja, která je s výškou 4 750 metrů nad mořem nejvyšším vrcholem Kamčatky a od epicentra zemětřesení je vzdálená asi 600 kilometrů. U tohoto vulkánu to ale není zase tak neobvyklá věc. Ključevskaja je nejaktivnější sopkou Kamčatky a jednou z nejaktivnějších sopek světa. Soptí prakticky neustále.
Erupce spící sopky
Odborníky nicméně zaujala jiná erupce, k níž došlo nad ránem v neděli 3. srpna. Ani ne poloviční Krašeninnikova sopka (1 850 m n. m.), která je vlastně dvojitým stratovulkánem, vybuchla po zhruba po 475 letech. Její předešlá erupce se odehrála kolem roku 1550 rovněž po období klidu, které trvalo několik set let.
Podle Olgy Girinové, vedoucí týmu pro monitorování sopečné aktivity v Kamčatce, se jedná o mimořádně významnou událost. Sopka byla považována za vyhaslou, nebo přinejmenším hluboce spící.
Na Kamčatce se v posledních dnech odehrála celá řada zajímavých geologických událostí a vědci určitě stráví řadu let jejich studiem. Jak na svých stránkách uvádí Geologická služba USA, silná zemětřesení (zhruba o magnitudu 6 a vyšším), mohou vést k vulkanickým projevům, včetně plnohodnotných sopečných erupcí, byť jsou takové erupce vzácné.
Náhoda, nebo příčina?
Je v tom ale háček. Musí jít o sopky, které jsou v podstatě k takové erupci připravené. Musí být plné magmatu schopného erupce a musí být „natlakované“, aby došlo k výtrysku materiálu z vulkánu. Podle vědců je možné, že velké erupce fungují podobně, jako když zatřesete lahví s perlivým nápojem. Dojde k uvolnění plynů rozpuštěných v magmatu a sopečné erupci.
Podle ruských i zahraničních odborníků může oblast čelit dalším otřesům i erupcím. Kamčatka patří do tzv. Ohnivého kruhu – geologicky aktivního pásu kolem Tichého oceánu, kde se nachází většina světových sopek a dochází zde k častým zemětřesením.
Zatím není jasné, jak dlouho bude sopka aktivní, ani zda dojde k další větší erupci. Výzkum událostí stále pokračuje a vědci sbírají data, která by mohla přinést odpovědi na otázku, do jaké míry jsou současné otřesy a erupce propojeny.
