Proč je energeticky náročnější letět k vnitřním planetám Sluneční soustavy?

11.11.2017 - Michal Švanda

Mise k Merkuru je velmi energeticky náročná, proto jej zatím navštívily jen dvě sondy
Mise k Merkuru je velmi energeticky náročná, proto jej zatím navštívily jen dvě sondy

Reklama

Zákony nebeské mechaniky jsou neúprosné: Musí se jim podřídit nejen přirozená tělesa Sluneční soustavy (planety, měsíce, planetky a další), ale i umělé objekty, tedy kosmické družice. K důsledkům zmíněných zákonů patří fakt, že se tělesa obíhající blíž ke Slunci pohybují větší obvodovou rychlostí než ta vzdálenější. Například Země tak kolem centrální hvězdy krouží rychlostí 30 km/s, zatímco u Merkuru se jedná o 57 km/s. 

Družice směřující do nitra Sluneční soustavy tedy zdánlivě paradoxně musí zrychlit, aby vnitřní planetu „dohnala“. Jakmile se pak přiblíží k cíli, je třeba naopak prudce zpomalit na úroveň první kosmické rychlosti dané planety. Obojí přitom vyžaduje velké množství pohonných hmot. 

Mise k vnitřním planetám jsou dnes reálné jen díky gravitačním manévrům v okolí jiných planet. Přímý let k Venuši je energeticky náročný, ale v principu možný; let k Merkuru bychom však při současných možnostech raketové techniky bez využití gravitačního praku uskutečnit nedokázali. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Zprvu jednotné husitské hnutí se rozdělilo na několik názorově odlišných frakcí

Historie

Pilot lunárního modulu Buzz Aldrin se stal druhým člověkem, který kdy vstoupil na povrch Měsíce. Tím prvním byl jeho kolega Neil Armstrong.

Vesmír

Madagaskar patří mezi hlavní místa zvýšeného výskytu chráněných savců a zde žijící lemur vari je jedním k nejohroženějším druhům

Příroda

Něco jako místo s nulovou gravitací ve vesmíru neexistuje

Vesmír

V Benátkách trvale žije asi jen 261 tisíc lidí, ale ročně je navštíví přes 27 milionů turistů.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907