Proč mají vnější planety naší soustavy tak velký počet měsíců?

Kolem prvních čtyř planet Sluneční soustavy – Merkuru, Venuše, Země a Marsu krouží dohromady jen tři měsíce. Zbylých 99 % všech známých měsíců připadá na vzdálené plynné a ledové obry. Čím je dán tento nepoměr?

21.10.2023 - Michal Švanda



Velké planety našeho solárního systému se v minulosti utvořily v jiném prostředí než planety zemského typu. Předpokládá se, že podstatnou část svého zrodu strávily za tzv. sněžnou čárou, kde se voda vyskytovala především v pevném skupenství, zatímco v centru soustavy setrvávala převážně ve formě páry.

Dále musíme mít na paměti, že ve větších vzdálenostech solárního systému je celkový objem materiálu vyšší a gravitační rušení od Slunce naopak menší. Jádra velkých planet nejspíš obklopovaly mohutné disky se zbytkovou látkou, v nichž se snadno formovaly zárodky menších těles – budoucích měsíců. Takto zřejmě vznikla většina regulárních satelitů, které dnes v okolí velkých oběžnic známe. Jejich iregulární protějšky představují z větší části zachycené objekty, neboť i takto velké planety přicházejí k dalším souputníkům.

Počty známých měsíců
Merkur0Jupiter92
Venuše0Saturn146
Země1Uran27
Mars2Neptun14
  • Zdroj fotografií

    Shutterstock


Další články v sekci