Proč některé planety vyzařují víc energie, než kolik jí dostávají od Slunce?

20.02.2021 - Michal Švanda

Planety absorbují energii ze Slunce ve formě světla a přemění ji na teplo. Zároveň teplo odvádí zpátky do vesmíru. Některé ale vyzáří více energie než kolik jí dostanou...


Reklama

Nejde o pravidlo pro všechny oběžnice: Uvedenou vlastnost mají obvykle planety plynné, které v celkové sumě skutečně vyzařují víc energie, než dostávají od Slunce. Podle množství energie, kterou ze Slunce absorbuje například Jupiter, by se teplota svrchních vrstev jeho atmosféry měla pohybovat okolo -170 °C. Infračervené a rádiové měření ale ukázalo, že průměrná teplota mraků je zhruba -150 °C. Čím si lze tento rozdíl vysvětlit?

Klíčovou roli v obecném tvrzení však hraje slovo „celkově“. Přebytek se totiž netýká kompletního elektromagnetického spektra, nýbrž pouze dlouhovlnné oblasti zejména infračerveného záření: Zde vlastní záření Jupitera jednoznačně dominuje, zatímco naopak v oblasti viditelného spektra převažuje pohlcená energie od Slunce. 

TIP: Je hnědý trpaslík spíš hvězdou, nebo planetou?

Jak zní vysvětlení? Plynné planety se podobně jako protohvězdy neustále pomalu smršťují vlastní gravitací. Konkrétně Jupiter kontrahuje přibližně o 2 cm ročně. Uvolněná potenciální energie se zčásti mění na teplo, zčásti na záření. Proto plynné planety vydávají celkově víc záření, než přijmou od mateřské stálice. Speciálně u Jupitera může hrát roli i teplota jeho jádra, která se pohybuje okolo 24 000 °C (což je mimochodem mnohem více, než je teplota povrchu (fotosféry) Slunce - 5 500 °C).

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ivanov byl rozhodnutý oplodnit ženy šimpanzím spermatem bez toho, že by jim prozradil, oč jde.

Zajímavosti

Kavachi je jednou z nejaktivnějších podvodních sopek Tichého oceánu.

Věda
Historie

Sugestivně tvarovaná reflexní mlhovina IC 2118 ze souhvězdí Oriona, zcela pochopitelně známější pod názvem Hlava čarodějnice, září především odraženým světlem hvězdy Rigel, kterou upřeně „sleduje“.

Vesmír

Srovnání velikostí sovětských obrněnců v památníku v pevnosti Brest. Zleva SU-100, T-44, T-34/85 a ISU-152.

Válka

Před 130 až 115 tisíci lety zase na našem území panovalo vlhké středomořské podnebí. Hladina moře v té době stoupla natolik, že se ze Skandinávie stal ostrov.

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907