Proč nemají Merkur a Venuše přirozené satelity?

18.09.2021 - Michal Švanda

Jediné dvě planety Sluneční soustavy bez měsíců jsou Merkur a Venuše. Proč se na ně nedostalo a mohly mít nějaké souputníky v minulosti?


Reklama

Kolem Merkuru a Venuše jako jediných planet Sluneční soustavy neobíhají žádné měsíce. Jedná se o jistý paradox vzhledem k faktu, že vlastní průvodce mají i některé asteroidy. Velikost dotyčných dvou planet – zejména Venuše, jež se fyzickými parametry podobá Zemi – by tedy měla postačovat, aby si přirozené satelity udržely. 

Jenže hmotnost netvoří jediný parametr, který o přítomnosti měsíce rozhoduje. Důležitou roli hrají také efekty ostatních objektů, jež mohou působit natolik rušivě, že se přirozené družice u mateřského tělesa neuchovají. Jde jistě o případ Merkuru, který krouží příliš blízko Slunce. Ohromné gravitační rušení hvězdy nedovolilo, aby se kolem první planety souputník zformoval. Stejně tak je vyloučeno, aby se u Merkuru nějaký měsíc zachytil. 

TIP: Phobos a Deimos jsou zřejmě pozůstatky zmizelého měsíce Marsu

V případě Venuše gravitační poměry udržení průvodce nebrání, a vědci tak pracují se dvěma hypotézami, proč „sestra Země“ přirozenou družici nemá: Buď o ni přišla dlouhodobým působením Slunce, nebo se na její ztrátě podílela významná srážka. Ani jeden z předpokladů však bohužel nelze potvrdit, či naopak vyvrátit. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Oceánský lapač Jenny v akci - během 12týdenní mise se mu podařilo z oceánu odstranit 10 tisíc tun odpadu.

Zajímavosti

Plynný obr 2M0437b se zrodil před pouhými několika miliony let (ilustrativní foto).

Vesmír

Žravost a obrovská pusa vysloužily rohatce brazilské (Ceratophrys cornuta) přiléhavou přezdívku „Pac-Man“ – podle jedné z prvních počítačových her, v níž nenasytný puntík s velkou pusou probíhá bludištěm a polyká vše, co se mu postaví do cesty.

Příroda
Věda

<p>Polární záře oblohu rozsvítí neonovým světlem. V Laponsku je lze pozorovat hlavně v zimě. <em>(foto: Shutterstock)</em></p>

Cestování

Ženský akt ležící na břiše z roku 1917 od Egona Schieleho.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907