Phobos a Deimos jsou zřejmě pozůstatky zmizelého měsíce Marsu

24.02.2021 - Stanislav Mihulka

Před miliardami let mohl mít Mars větší měsíc, který se rozpadl a zachovaly se z něj jen kusy známé jako Phobos a Deimos

<p>Zleva Phobos a Deimos</p>

Zleva Phobos a Deimos


Reklama

Phobos a Deimos, čili česky Děs a Hrůza, jsou dnešní měsíce planety Mars. Na první pohled jsou naprosto jiné než náš Měsíc. Navzdory výhrůžným jménům jsou velmi malé. Tvarem připomínají spíše bramboru než nějaké pěkně kulovité nebeské těleso. A pokud jde o jejich původ, i ten by měl být odlišný od našeho Měsíce. Podle převládajícího názoru Phobos s Deimosem původně pocházejí z hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem.

Amirhossein Bagheri ze švýcarské Spolkové vysoké technické školy v Curychu razí pozoruhodnou hypotézu, podle které jsou nynější měsíce rudé planety, jejichž velikost je 27 kilometrů v případě Phobosu a 15 kilometrů u Deimosu, vlastně pozůstatkem jednoho velkého měsíce, který kdysi Mars měl.

Dva kusy dávnéhé měsíce

Bagheriho tým použil k výzkumu geofyzikální data a také modely orbitálních pohybů měsíců. Když pak „stopovali“ měsíce Marsu do minulosti, tak zjistili, že před miliardami let byly Phobos a Deimos na stejném místě. To si lze nejlépe představit tak, že dnešní měsíce Marsu tehdy byly oba dva součástí jednoho velkého tělesa.

TIP: Deimos a Phobos: Vznikly marsovské měsíce při srážce asteroidem?

Podle Bagheriho asi před 1 až 2,7 miliardami let obíhal kolem rudé planety měsíc, který byl podstatně větší než dnešní Phobos s Deimosem. Tyto "měsíčky" představují to jediné, co z dávného měsíce zbylo. Výzkum pokračuje a hypotézu bude nutné ověřit. Už teď je ale jasné, že měsíce Marsu mají velmi zajímavou historii, která samozřejmě neskončila. Vědci odhadují, že vnitřní a větší z obou měsíců, tedy Phobos, by mohl do 40 milionů let zmizet. Buď se rozpadne anebo se zřítí na povrch Marsu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907