Proč se astronauti Apolla zbavovali lunárního prachu jen s obtížemi?

21.05.2022 - Michal Švanda

Když se v roce 1969 přibližoval lunární modul Apolla 11 k Měsíci, stále nebylo moc jasné, co přesně od tamního povrchu očekávat…

<p>Pilot lunárního modulu mise Apolla 11 – astronaut <strong>Edwin Aldrin</strong> během výstupu na povrch Měsíce.</p>

Pilot lunárního modulu mise Apolla 11 – astronaut Edwin Aldrin během výstupu na povrch Měsíce.


Reklama

Sice již existovaly zkušenosti z přistání sond, například série Surveyor, takže bylo jisté, že se modul nepropadne několik desítek centimetrů do prachu, přesto přicházela nečekaná překvapení: Piloti modulů například poukazovali, že několik posledních výškových metrů letěli v podstatě „naslepo“, neboť zvířený prach neumožňoval spatřit přímo povrch

Ještě horší situace nastávala, když se astronauti vraceli z procházek – jejich skafandry pokrýval prach, který se usazoval úplně všude. Jeho zrna totiž chybějící eroze neobrousila, takže zůstávají velmi členitá s ostrými hranami a snadno se zachytávají ve tkaninách. Lunární prach je silně abrazivní, obsahuje částice nejrůznějších velikostí a pronikne doslova kamkoliv. Roli hraje i menší gravitace, v níž se prachová zrna usazují výrazně pomaleji.

TIP: Historky z vesmíru: Jak voní Měsíc? Může se měsíční prach samovznítit?

Paradoxně právě měsíční prach patří do budoucna k největším problémům pilotovaných misí na Měsíc. Dlouhodobá expozice jeho zvýšené koncentraci může totiž posádky významně ohrozit na zdraví, jelikož by se u nich mohla rozvinout tzv. silikóza neboli „nemoc kameníků“. 

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hanza neprosperovala jen díky diplomacii – v případě nutnosti dokázala vzpurná hrabství třeba vyhladovět. (ilustrace: Profimedia)

Zajímavosti

Ted Sams získal po 60 letech svůj maturitní diplom. (foto: Profimedia, David Orr ©)

Revue

DART míří na sebevražednou misi ve jménu planetární obrany. (ilustrace: NASA/Johns Hopkins APL, Steve GribbenCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Banánovník nakažený fusariovým vadnutím (TR1). (foto: Flickr, Scot NelsonCC0)

Věda

Seznamte se s oblastí, kde se stékají dvě nejmohutnější moravské řeky Morava a Dyje – seznamte se s krajinou Soutoku. (foto: Petr Zajíček ©)

Příroda

Klášterní komplex dnes. (foto: Shutterstock)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907