Proč většina mláďat přichází na svět na jaře?

29.06.2022 - Barbora Jelínková

V oblastech s mírným podnebím se jaro pojí s novými začátky. Proč většina mláďat přichází na svět na jaře?


Reklama

V oblastech s mírným podnebím se jaro pojí s novými začátky. Sníh taje, ze země vykukují první květiny a při procházce vás nejspíš doslova ohluší zpěv ptáků. Zmíněné roční období se svým přívětivějším počasím zkrátka nabízí mláďatům lepší šance na přežití, než kdyby přišla na svět jen o pár týdnů dřív. Navíc se dny pomalu prodlužují, což dává rodičům delší čas na zajišťování potravy pro hladové potomstvo. Kromě toho se probouzí celá příroda a poskytuje živočichům dostatek zdrojů v podobě zeleně, hmyzu i dalších tvorů na nižších stupních potravního řetězce.

TIP: Supermatky živočišné říše: Fascinující matematika zachování rodu

V českých lesích na jaře nejspíš narazíte zejména na kolouchy, mladé zajíce a muflony či divoká selata. Ve městě pak půjde především o ptáčata, stejně tak ale v této části roku přivádí na svět mladé řada hospodářských zvířat. Zároveň se jedná o období zrodu a líhnutí ryb, obojživelníků i plazů, takže se rybím potěrem a pulci bude hemžit téměř každá stojatá voda – totéž ovšem platí pro larvy komárů a jiného dotěrného hmyzu.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Množství masivních staveb včetně teras, věží opevnění, suchých příkopů a jiných obranných struktur vedlo vědce k přesvědčení, že šlo především o pevnost. (foto: iStock)

Historie

Szent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHCCC0)

Válka

Davidova socha Michelangela Buonarrotiho z let 1501–1504 je v současné době považována za jedno z nejlepších sochařských vyobrazení mužského těla v renesančním stylu. (foto: Wikimedia Commons, Benjamín Núñez GonzálezCC BY-SA 4.0)

Zajímavosti

Luňák červený (Milvus milvus) je nápadný svým hluboce vykrojeným ocasem. Většina těla je zbarvena rezavě hnědě, místy s nádechem do červena. Oči dospělých ptáků mají světlou, téměř bílou barvu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ludwig Van Beethoven na obraze Josepha Karla Stielera z roku 1820. (foto: Wikimedia Commons, JK StielerCC0)

Věda

Ilustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. KornmesserCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907