Prokletí čísla 13: Proč je třináctka považovaná za symbol smůly a neštěstí?

Když se v roce 1970 připravoval start kosmické lodi Apollo 13, obávali se někteří rodinní příslušníci astronautů neblahé třináctky v názvu kosmické lodi. Požádali o radu tehdy světově proslulou astroložku Sybil Leekovou z Floridy. Ta prohlásila, že dva ze tří astronautů budou při letu čelit vážnému, možná smrtelnému nebezpečí. Byla to poněkud podivná předpověď. NASA ji samozřejmě nebrala vážně a příbuzní astronautů se domnívali, že v ohrožení budou dva muži, kteří sestoupí z lunárního modulu na Měsíc, zatímco ten, který zůstane na palubě, bude v bezpečí. Znělo to logicky. Proč by jinak mělo něco hrozit jen dvěma ze tří členů osádky amerického pilotovaného letu na Měsíc? 

Strach z třináctky

Leeková nedokázala rozpor ve své vizi vysvětlit, ale nebrala věc na lehkou váhu a rozeslala svoji předpověď některým lidem z velení amerického letectva. Pak se stalo, že krátce před letem se NASA rozhodla odvolat Thomase Mattinglyho, jednoho ze tří členů posádky, a poslat za něj k Měsíci náhradníka Johna Swigerta. V tu chvíli Leekovou napadlo, že její předpověď se týkala právě oněch dvou mužů z původního týmu, a pokud budou ohroženi oni, bude se to dozajista týkat i třetího nově příchozího. Celá mise byla evidentně nebezpečná. 

NASA však na pověry nedala, a když Apollo 13 odstartovalo 11. dubna 1970 z mysu Canaveral, nikdo v řídícím středisku neočekával problémy. Zhruba hodinu po startu ovšem oznámil právě Swigert řídícímu středisku onu slavnou větu: „Ok, Houston, we have a problem here…“ (Ok, Houstone, máme tady problém...“)

Při promíchávání kyslíku v nádrži vznikl zkrat na elektrickém přívodu k motoru, od něj se vzňala teflonová izolace a oheň v kyslíkové nádrži způsobil její výbuch. Následný boj o život posádky a její návrat na Zemi se změnil v drama, které jen zázrakem neskončilo smrtí všech astronautů a vstoupilo do dějin. 

TIP: 10 největších dramat ve vesmíru i na rampě: Gemini 8 a Apollo 13

Vyšetřování havárie bylo uzavřeno konstatováním, že kritický stav na palubě vesmírné lodi způsobil náhodný a poměrně nepravděpodobný řetězec událostí, které však bylo možné reálně vysvětlit. Co si o tomto závěru myslela astroložka Leeková a příbuzní astronautů, není známo.

Smrt i transformace

V tarotu je třináctka symbolem smrti, ale pokud si kartu s tímto číslem vytáhnete, nejde zdaleka jen o zlověstné znamení. Smrt s třináctkou symbolizuje odpoutání, uvolnění, transformaci a směřování vpřed. Za šťastnou považují třináctku rovněž stoupenci víry Sikhů. Třináctka je šťastným číslem také v židovské kabale. Jinak je ovšem třináctka považována za číslo neblahé, nešťastné, symbolizující hrozbu a vyvolávající očekávání něčeho špatného. Proč? Těžko říct. V mnoha kulturách symbolizuje třináctka počínající dospělost, věk, kdy se s dítěte stává teenager, definitivní konec bezstarostného období dětské nevinnosti.

Ježíš i templáři

Pro fobii z třináctky dokonce existuje odborný termín triskaidekafobie. A specifickou odnoží této fobie je neuvěřitelný jazykolam, takzvaná paraskavedekatriafobie, označující chorobnou obavu z pátku třináctého. Víra v to, že třináctka přináší smůlu, vedla například některé hotely k tradici vynechávat toto číslo při označování pokojů. Třináctku byste rovněž marně hledali mezi čísly označujícími pražské tramvaje. V Brně naopak třináctka donedávna jezdila.

Kombinace pátku a třináctky v jeho datu je pro mnoho lidí důvodem k větším nebo menším obavám ze smůly či nešťastné události, která by je v takový den mohla ohrozit. Původ rozšíření této pověry je s největší pravděpodobností zakódován v Bibli, ostatně stejně jako mnoho jiných pověr a rčení. 

Pátek byl totiž dnem ukřižování Ježíše Krista. A při poslední večeři byl třináctým hostem Jidáš, ten, který Ježíše zradil. V pátek 13. října roku 1307 zahájil francouzský král Filip IV. Sličný pronásledování templářů a mnoho příslušníků slavného řádu bylo mučeno a zabito. Pro templáře se tak stal pátek třináctého prokletým dnem. 

Biblický kořen víry ve smolné datum však není jediným zdrojem této rozšířené fobie. V nešťastnou třináctku věřili už staří Římané. Pátek ale naopak považovali za šťastný den, zasvěcený bohyni lásky. Prostopášný podtext tohoto dne se pak snažili vymýtit křesťané, a tak nastolili víru v pátek coby symbol neštěstí, který ještě umocňovala případná třináctka. Ve Skandinávii se například považovalo za nešťastné, pokud u stolu zasedlo třináct lidí. Některé zdroje dokonce uvádějí, že víra křesťanů v Jidášovu zradu je inspirována severským mýtem o nezvaném třináctém hostu, který zasedl k večeři ve Valhalle a poté úkladně zabil Odinova syna. Třináct čarodějnic, účastnících se sabatu, pak prý mohlo přivolat samotného ďábla.