Černá kočka, běžící přes cestu v pátek třináctého je pro mnoho lidí důvodem k celodennímu stresu. Skeptici se tomu smějí, ale podle psychologů někdy dokáže fobie z třináctky neštěstí doslova vsugerovat...
Když se v roce 1970 připravoval start kosmické lodi Apollo 13, obávali se někteří rodinní příslušníci astronautů neblahé třináctky v názvu kosmické lodi. Požádali o radu tehdy světově proslulou astroložku Sybil Leekovou z Floridy. Ta prohlásila, že dva ze tří astronautů budou při letu čelit vážnému, možná smrtelnému nebezpečí. Byla to poněkud podivná předpověď. NASA ji samozřejmě nebrala vážně a příbuzní astronautů se domnívali, že v ohrožení budou dva muži, kteří sestoupí z lunárního modulu na Měsíc, zatímco ten, který zůstane na palubě, bude v bezpečí. Znělo to logicky. Proč by jinak mělo něco hrozit jen dvěma ze tří členů osádky amerického pilotovaného letu na Měsíc?
Leeková nedokázala rozpor ve své vizi vysvětlit, ale nebrala věc na lehkou váhu a rozeslala svoji předpověď některým lidem z velení amerického letectva. Pak se stalo, že krátce před letem se NASA rozhodla odvolat Thomase Mattinglyho, jednoho ze tří členů posádky, a poslat za něj k Měsíci náhradníka Johna Swigerta. V tu chvíli Leekovou napadlo, že její předpověď se týkala právě oněch dvou mužů z původního týmu, a pokud budou ohroženi oni, bude se to dozajista týkat i třetího nově příchozího. Celá mise byla evidentně nebezpečná.
NASA však na pověry nedala, a když Apollo 13 odstartovalo 11. dubna 1970 z mysu Canaveral, nikdo v řídícím středisku neočekával problémy. Zhruba hodinu po startu ovšem oznámil právě Swigert řídícímu středisku onu slavnou větu: „Ok, Houston, we have a problem here…“ (Ok, Houstone, máme tady problém...“)
Při promíchávání kyslíku v nádrži vznikl zkrat na elektrickém přívodu k motoru, od něj se vzňala teflonová izolace a oheň v kyslíkové nádrži způsobil její výbuch. Následný boj o život posádky a její návrat na Zemi se změnil v drama, které jen zázrakem neskončilo smrtí všech astronautů a vstoupilo do dějin.
TIP: 10 největších dramat ve vesmíru i na rampě: Gemini 8 a Apollo 13
Vyšetřování havárie bylo uzavřeno konstatováním, že kritický stav na palubě vesmírné lodi způsobil náhodný a poměrně nepravděpodobný řetězec událostí, které však bylo možné reálně vysvětlit. Co si o tomto závěru myslela astroložka Leeková a příbuzní astronautů, není známo.
V tarotu je třináctka symbolem smrti, ale pokud si kartu s tímto číslem vytáhnete, nejde zdaleka jen o zlověstné znamení. Smrt s třináctkou symbolizuje odpoutání, uvolnění, transformaci a směřování vpřed. Za šťastnou považují třináctku rovněž stoupenci víry Sikhů. Třináctka je šťastným číslem také v židovské kabale. Jinak je ovšem třináctka považována za číslo neblahé, nešťastné, symbolizující hrozbu a vyvolávající očekávání něčeho špatného. Proč? Těžko říct. V mnoha kulturách symbolizuje třináctka počínající dospělost, věk, kdy se s dítěte stává teenager, definitivní konec bezstarostného období dětské nevinnosti.
Pro fobii z třináctky dokonce existuje odborný termín triskaidekafobie. A specifickou odnoží této fobie je neuvěřitelný jazykolam, takzvaná paraskavedekatriafobie, označující chorobnou obavu z pátku třináctého. Víra v to, že třináctka přináší smůlu, vedla například některé hotely k tradici vynechávat toto číslo při označování pokojů.
Kombinace pátku a třináctky v jeho datu je pro mnoho lidí důvodem k větším nebo menším obavám ze smůly či nešťastné události, která by je v takový den mohla ohrozit. Původ rozšíření této pověry je s největší pravděpodobností zakódován v Bibli, ostatně stejně jako mnoho jiných pověr a rčení.
Pátek byl totiž dnem ukřižování Ježíše Krista. A při poslední večeři byl třináctým hostem Jidáš, ten, který Ježíše zradil. V pátek 13. října roku 1307 zahájil francouzský král Filip IV. Sličný pronásledování templářů a mnoho příslušníků slavného řádu bylo mučeno a zabito. Pro templáře se tak stal pátek třináctého prokletým dnem.
TIP: Třináctka je považována za symbol neštěstí, jaká čísla jsou naopak ta šťastná?
Biblický kořen víry ve smolné datum však není jediným zdrojem této rozšířené fobie. V nešťastnou třináctku věřili už staří Římané. Pátek ale naopak považovali za šťastný den, zasvěcený bohyni lásky. Prostopášný podtext tohoto dne se pak snažili vymýtit křesťané, a tak nastolili víru v pátek coby symbol neštěstí, který ještě umocňovala případná třináctka. Ve Skandinávii se například považovalo za nešťastné, pokud u stolu zasedlo třináct lidí. Některé zdroje dokonce uvádějí, že víra křesťanů v Jidášovu zradu je inspirována severským mýtem o nezvaném třináctém hostu, který zasedl k večeři ve Valhalle a poté úkladně zabil Odinova syna. Třináct čarodějnic, účastnících se sabatu, pak prý mohlo přivolat samotného ďábla.
I když lze kořeny pověry a obavy ve vztahu k třináctce a k pátku třináctého zmapovat a realisticky vysvětlit, lidé této fobii někdy podléhají až nebezpečným způsobem. Podle psychologů může silná víra ve smolný a nešťastný den způsobit, že si někteří lidé problém doslova vsugerují a přivolají ho, aniž by to s datem či dnem v týdnu jakkoli souviselo.
Například podle informací České pojišťovny zveřejněných v souvislosti s pátkem třináctého vzrůstá v tento den počet evidovaných pojistných událostí. Bouračky, vytopení sousedé, menší či větší kolize s následnými škodami, to vše se ve zvýšené míře objevilo například v pátek třináctého v květnu 2011. Toho dne zaznamenala jen Česká pojišťovna čtvrtinový nárůst škod v rámci pojištění motorových vozidel a čtyřicetiprocentní nárůst pojistných událostí v případech pojištění odpovědnosti občanů. Zvýšení počtu pojistných událostí o dvacet procent zaznamenala v tento den i pojišťovna Generali.
Mýtus o třinácté komnatě, do níž se nevstupuje, bývá někdy vysvětlován jako symbol zhoubné zvědavosti. Pojí se s příběhem o rytíři Modrovousovi, který zaznamenali proslulí sběratelé pohádek bratři Grimmové i Charles Perrault. Modrovous zakáže své šesté manželce vstupovat do třinácté komnaty. Když žena zákaz poruší a do místnosti vejde, najde tam mrtvoly svých zavražděných předchůdkyň.
Shutterstock
ZajímavostiGeotermální elektrárna Nesjavellir je druhou největší geotermální elektrárnou na Islandu, produkuje okolo 120 MW elektrické energie. (foto: Wikimedia Commons, Gretar Ívarsson, CC0)
HistorieCo se císaři honilo hlavou, když se zrovna neholedbal úspěch a ztrátami nepřátel? (zdroj: Wikimedia Commons, Paul Delaroche (Royal Collection), CC0)
VědaPerleťová oblaka nad jižním Norskem, prosinec 2014. (foto: Wikimedia Commons, Honzach, CC BY-SA 4.0)