Sonda MAVEN zjistila, že Mars obklopuje malé množství prachu z měsíců Phobos a Deimos
Bude mít Mars v budoucnu prstence?
Ve Sluneční soustavě se prstencem pyšní pouze Saturn, méně výrazné prstence ale můžeme nalézt i u Jupiteru, Uranu a Neptunu. V budoucnosti se k nim možná připojí i Mars.
Podle výzkumu indického vědce Jayeshe Pabariho a jeho kolegů na tam už rudá planeta vlastně „pracuje“. Měření americké meziplanetární sondy Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN) ukazují, že prach, který ve velké výšce obklopuje Mars, je z malé části tvořen materiálem z měsíců Deimos a Phobos.
TIP: Jak vznikly prstence Saturnu?
Astronomové už dlouho věří, že by Mars mohl být obklopen jemným prstencem prachu a drobné suti ze svých měsíců. Až doteď ale nikdo existenci takového prachu nedokázal.
Zvláště měsíc Phobos je zřejmě odkázán k tomu, že ho Mars během příštích 20 až 70 milionů let přitáhne. V jednu chvíli se Phobos k planetě přiblíží natolik, že se rozpadne. V té chvíli zřejmě vytvoří prstenec, který pak bude na nějaký čas ozdobou rudé planety.
New Scientist, Icarus
HistoriePochod žen v roce 1915 v New Yorku. K volbám zde mohly dámy poprvé v listopadu 1918.
VědaLéčba eboly bude náročná i s fungujícími léky
ZajímavostiHřebčín v Kladrubech je nejstarším nepřetržitě fungujícím místem svého druhu na světě.
VesmírBrokovnice TP-82, která byla u ruských kosmonautů součástí tzv. balíčku pro přežití, měla pod dvouhlavní ještě třetí hlaveň, jež mohla vystřelit signalizační náboj.
PřírodaNažka pocházející z rozšířené trvalky – hlaváče fialového (Scabiosa columbaria). Snímek slouží zároveň jako srovnání dvou metod mikroskopie. Nalevo je obrázek ze světelného mikroskopu, který je ve skutečných barvách a působí „živěji“, napravo je dobarvený snímek z elektronového mikroskopu, který na rozdíl od prvního poskytuje větší množství detailů a hloubku ostrosti. (Autor: Viktor Sýkora)
