Sonda MAVEN zjistila, že Mars obklopuje malé množství prachu z měsíců Phobos a Deimos
Ve Sluneční soustavě se prstencem pyšní pouze Saturn, méně výrazné prstence ale můžeme nalézt i u Jupiteru, Uranu a Neptunu. V budoucnosti se k nim možná připojí i Mars.
Podle výzkumu indického vědce Jayeshe Pabariho a jeho kolegů na tam už rudá planeta vlastně „pracuje“. Měření americké meziplanetární sondy Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN) ukazují, že prach, který ve velké výšce obklopuje Mars, je z malé části tvořen materiálem z měsíců Deimos a Phobos.
TIP: Jak vznikly prstence Saturnu?
Astronomové už dlouho věří, že by Mars mohl být obklopen jemným prstencem prachu a drobné suti ze svých měsíců. Až doteď ale nikdo existenci takového prachu nedokázal.
Zvláště měsíc Phobos je zřejmě odkázán k tomu, že ho Mars během příštích 20 až 70 milionů let přitáhne. V jednu chvíli se Phobos k planetě přiblíží natolik, že se rozpadne. V té chvíli zřejmě vytvoří prstenec, který pak bude na nějaký čas ozdobou rudé planety.
New Scientist, Icarus
VesmírMlhovina v Andromedě
Galaxie M31 je od Země vzdálena 2,54 milionu světelných roků. V průměru měří 220 tisíc světelných let, tudíž je za dobrých podmínek viditelná jako mlhavý obláček v souhvězdí Andromedy – odtud používané označení „mlhovina v Andromedě“. Na základě nových poznatků bylo v roce 2010 potvrzeno, že M31 vznikla jako důsledek srážky dvou menších útvarů zhruba před osmi miliardami let: Dokládají to dvě černé díry v jejím středu. Kolize galaxií – tzv. galaktický kanibalismus – představovaly v minulosti jeden z mechanismů, jak se utvářely velké hvězdné ostrovy.