Sonda MAVEN zjistila, že Mars obklopuje malé množství prachu z měsíců Phobos a Deimos
Bude mít Mars v budoucnu prstence?
Ve Sluneční soustavě se prstencem pyšní pouze Saturn, méně výrazné prstence ale můžeme nalézt i u Jupiteru, Uranu a Neptunu. V budoucnosti se k nim možná připojí i Mars.
Podle výzkumu indického vědce Jayeshe Pabariho a jeho kolegů na tam už rudá planeta vlastně „pracuje“. Měření americké meziplanetární sondy Mars Atmosphere and Volatile Evolution (MAVEN) ukazují, že prach, který ve velké výšce obklopuje Mars, je z malé části tvořen materiálem z měsíců Deimos a Phobos.
TIP: Jak vznikly prstence Saturnu?
Astronomové už dlouho věří, že by Mars mohl být obklopen jemným prstencem prachu a drobné suti ze svých měsíců. Až doteď ale nikdo existenci takového prachu nedokázal.
Zvláště měsíc Phobos je zřejmě odkázán k tomu, že ho Mars během příštích 20 až 70 milionů let přitáhne. V jednu chvíli se Phobos k planetě přiblíží natolik, že se rozpadne. V té chvíli zřejmě vytvoří prstenec, který pak bude na nějaký čas ozdobou rudé planety.
New Scientist, Icarus
VesmírPřed 29 miliony let dopadl v Libyjské poušti meteorit, který vytvořil spoustu pěkného žlutého skla. Dávní zlatníci je později použili k výrobě šperků pro slavného Tutanchamona.
VesmírMarsovské selfie
Rover Curiosity (anglicky „zvídavost“) přistál na Marsu 6. srpna 2012, s cílem zkoumat tamní klima i geologii a pátrat po stopách vody či živých organismů. Mise měla trvat dva roky, následně však byla prodloužena na neurčito a Curiosity pracuje dodnes. Snímek z 5. srpna 2015 jej zachycuje na úbočí hory Mount Sharp, těsně před navrtáním kamene pojmenovaného Buckskin.
HistorieBaron Adolf Erik Nordenskiöld označil již v 19. století Katalánský atlas za „nejobsažnější kartografické dílo 14. století“
