Protestanti na kolenou: Za Bílou horu zaplatily stavy hlavou i majetkem

26.03.2019 - Redakce Kauzy (extra Historie)

Po bitvě na Bílé hoře povstalci pozbyli veškerých svobod a privilegií, rozhodující se stala panovníkova vůle. Císař vyhlásil princip propadnutí práv a nařídil konfiskaci majetku povstalých českých stavů na úhradu výloh válečného tažení

<p>Na účastníky čekaly popravy i konfiskace</p>

Na účastníky čekaly popravy i konfiskace


Reklama

V únoru 1621 bylo na císařův pokyn zatčeno 61 povstalců pro velezradu a 29 bylo internováno v domácím vězení. Předsedou mimořádného soudního dvora byl jmenován jediný královský místodržící v Čechách vybavený mimořádnými pravomocemi, kníže Karel z Lichtenštejna.  

Staroměstská exekuce

Již v březnu proběhlo na Pražském hradě soudní jednání, během něhož každý z obžalovaných odpovídal na 236 otázek. V dubnu pak soud předložil návrhy rozsudků. U všech obžalovaných navrhl konfiskace majetku, u 43 z nich i trest smrti. Císař schválil změny, které mu navrhla jím ustavená mimořádná komise, a 21. června 1621 bylo na tribuně postavené před Staroměstskou radnicí popraveno 27 odsouzených, konkrétně tři páni, sedm rytířů a sedmnáct měšťanů. Z hlavních organizátorů defenestrace a povstání byli popraveni Václav Budovec z Budova, hrabě Jáchym Ondřej Šlik a nejvyšší písař Kašpar Kaplíř ze Sulevic.  

Krušný exil

A jak dopadli ostatní vůdcové povstání? Jan Albrecht Smiřický, Oldřich Vchynský, Linhart Colona z Felsu zemřeli již před Bílou horou. Hrabě Jindřich Matyáš Thurn a Pavel Kaplíř ze Sulevic odešli se „zimním králem“ do exilu a až do konce svých životů pokračovali v boji proti Habsburkům. Zemi opustil i Václav Vilém z Roupova, který se do vlasti vrátil až se saskými vojsky v roce 1631, opět musel odjet a pak se znovu navrátil se švédskými jednotkami v roce 1641. Uvězněni byli Pavel z Říčan a Vilém starší z Lobkovic. Pouze o majetek přišel Jan Litvín Kavka z Říčan, který využil generálního pardonu z roku 1622. 

Předáci stavovského povstání a protestanti, kteří prchali ze země, se nejdříve usazovali velmi blízko hranic v naději, že se po válce budou moci vrátit. Členové jednoty bratrské odcházeli do Polska, Braniborska a Uher, zatímco luteráni a novokališníci zpravidla do Saska. Saská vláda uložila každému příchozímu povinnost požádat o povolení k pobytu. Poté, co povolení obdrželi, nesměli bez opětného dovolení zemi opustit ani vyvézt majetek.

Milionové konfiskace

Konfiskační soud vynesl v Praze do roku 1627 rozsudky nad celkem 680 osobami, 166 z nich odsoudil ke ztrátě veškerého majetku. Další byli potrestáni částečnou konfiskací majetku, odsouzením k lennímu poměru a peněžitým trestům. Podle soudobých odhadů činila hodnota konfiskovaného majetku na 30 až 45 milionů zlatých. Pozemky a nemovitosti si mohl panovník ponechat ve vlastní správě, což mu příliš nevyhovovalo, jelikož spíše potřeboval co nejvíce peněz na vedení války a ani neměl dostatek schopných administrátorů. Proto dal v roce 1621 část zabavených statků za poskytnuté půjčky do zástavy bohatým aristokratům. 

Ze zástavy vyplývalo též předkupní právo, a vzhledem k tomu, že císař nebyl schopen dluhy splácet, přecházel majetek často do vlastnictví jeho věřitelům. Této příležitosti využil k výhodnému zisku například vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Půjčky však panovníkovi nestačily na financování jeho potřeb, proto v roce 1622 nabídl větší část konfiskovaných statků k přímému prodeji. 

Nekalé praktiky

V letech 1622–1623 působilo mincovní konsorcium, které mělo pro císaře získat v poražené zemi dostatek finančních prostředků na vedení války, vyrovnání s oprávněnými věřiteli nebo nepominutelnými dědici rebelů, jimž byl zkonfiskován majetek. Konsorcium uvedlo do oběhu více než 42 milionů zlatých, přičemž konečný zisk spočíval v rozdílu mezi nákupní cenou stříbrného pagamentu a hodnotou vyražených mincí.

TIP: Diviš Černín: Jediný popravený katolík na Staroměstském náměstí v roce 1621

Členové konsorcia, především Valdštejn a Lichtenštejn, se díky šikovnému propojení finančních měnových operací s výhodným nákupem zkonfiskovaných majetků neobyčejně obohatili. Nekontrolované zhoršování mince mělo za následek enormní zdražování a inflaci, která skončila v roce 1623 mincovní kaladou.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lebka muže z Bockstenu a jeho pravděpodobná podoba.

Historie

Čolpon-Ata se nachází téměř uprostřed severního břehu jezera a nabízí úžasné výhledy i pěkné pláže.

Cestování
Věda

Curiosity, vlastnoruční selfie

Vesmír

Elektronické tetování se dvěma senzory

Věda

Lékaři kontrolují zdravotní stav dvou odvedenců, povinná služba vzbudila na ostrovech vlnu nevole

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907