Průlom v xenotransplantacích: Prasečí ledvina fungovala s lidským tělem

21.10.2021 - Stanislav Mihulka

Úspěšný experiment s pacientkou ve stavu mozkové smrti představuje významný milník na cestě k transplantacím orgánů ze zvířat

<p>Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.</p>

Američtí vědci dočasně napojili prasečí ledvinu na člověka a sledovali její fungování. Jde o další krok ve výzkumu možnosti využívat jednou zvířecí orgány při transplantacích, které zachrání lidský život.


Reklama

V dnešní době stále roste počet lidí, kteří potřebují transplantaci nějakého orgánu. Zároveň není tajemstvím, že orgánů pro transplantace je chronický nedostatek, což vytváří trvale problematickou situaci. Například, jen v USA čeká na transplantaci ledviny asi 100 tisíc lidí a každý den umírá v průměru 13 z nich, protože nedostali ledvinu včas. Není proto překvapením, že celý svět zaujala aktuální zpráva o úspěšném experimentu týmu americké výzkumné nemocnice New York University Langone Health, který dočasně připojil upravenou prasečí ledvinu k člověku.

Experiment trval jen krátce a šlo o ženu ve stavu mozkové smrti, přesto jde ale o fenomenální úspěch, který může představovat zásadní milník v mnohaletém úsilí na poli xenotransplantací, tedy transplantací mezi živočišnými druhy, v tomto případě mezi prasetem a člověkem. Živočišné orgány by se mohly stát fungující náhradou lidských orgánů a zachránily by mnoho lidských životů.

Geneticky editovaný zvířecí dárce

Prase, které sehrálo roli dárce ledviny, bylo před časem upraveno genetickým editorem, který mu „vymazal“ gen pro výrobu jedné z molekul cukrů. Tento cukr totiž jinak vyvolává okamžité odmítnutí prasečího orgánu lidským imunitním systémem. Podobné genetické úpravy jsou v případě xenotransplantací nezbytné a otevírají cestu využití orgánů jiných druhů živočichů pro lidské pacienty.

TIP: Pavián přežil půl roku se srdcem geneticky vylepšeného prasete

Rodina dotyčné ženy souhlasila s experimentem, předtím, než ženu odpojí od přístrojů, aby mohla definitivně zemřít. Chirurgové připojili prasečí ledvinu k cévám ve stehně ženy. Ledvina přitom zůstala vně jejího těla, kde ji vědci a lékaři sledovali dva dny.

Ledvina fungovala normálně, proudila skrz ni lidská krev a ledvina ji filtrovala a vytvářela moč. Podle vedoucího týmu Roberta Montgomeryho je zásadním úspěchem především to, že nedošlo k okamžitému odmítnutí ledviny imunitním systémen ženy, čehož se s kolegy obávali. Vše nasvědčuje tomu, že se výzkum xenotransplantací ubírá správnou a slibnou cestou.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907