Průplav bez vody: Změna klimatu ohrožuje dopravu v Panamském průplavu
Provoz Panamského průplavu je životně závislý na ohromném množství sladké vody z Gatúnské přehrady. V té je ale kvůli globálnímu oteplování stále méně vody.
Panamský průplav představuje úžasnou stavbu celosvětového významu, která v délce přes 80 kilometrů propojuje Atlantický a Tichý oceán. Od roku 1913, kdy byl v průplavu zahájený provoz, je jedním z klíčových bodů lodní přepravy a světového obchodu.
Ve fungování Panamského průplavu hraje klíčovou roli Gatúnská přehrada, která vznikla právě kvůli jeho stavbě, přehrazením řeky Chagres a zatopením původního tropického lesa. Každý průjezd přes systém šesti zdymadel Panamského průplavu spotřebovává přibližně 190 milionů litrů sladké vody z Gatúnské přehrady. Ta se při každém napouštění a vypouštění komor uvolňuje z do moře a už se do přehrady nevrací. Odhaduje se, že průplav spotřebuje denně 2,5krát víc vody než New York City.
Průplav bez vody
V době výstavby průplavu byla v této části světa sucha velmi vzácná. V posledních letech se ale situace mění. Kvůli globálnímu oteplování je Gatúnská přehrada ohrožovaná úbytkem srážek a vyšším výparem, což vede k poklesu hladiny přehrady. Nejde přitom jen o lodní dopravu – přehrada zásobuje pitnou vodou i metropolitní oblast města Panama, kde žije přibližně 55 % obyvatel země.
Samuel Muñoz z americké Severozápadní univerzity a jeho kolegové použili klimatické modely k simulování vlivu změny klimatu na hladinu Gatúnského jezera a zjistili, že s postupujícím oteplováním je velmi pravděpodobné, že hladina přehrady bude klesat.
„Čím více se otepluje v globálním měřítku, tím méně srážek spadne v Panamě, obzvláště během období dešťů,“ vysvětluje Muñoz pro platformu Live Science. „Současně také platí, že čím více je oteplená atmosféra, tím více se z Gatúnského jezera ztrácí voda kvůli rostoucímu výparu.“
Podle Samuela Muñoze je hlavní příčinou je oteplování Tichého oceánu, které snižuje množství srážek v Panamě během období dešťů a zvyšuje odpařování z Gatúnské přehrady. Do hry navíc vstupuje nevyzpytatelný klimatický jev El Niño, který přináší suchá léta. Podrobnosti svého výzkumu vědci popisují v odborném časopisu Geophysical Research Letters.
Průplav už v minulosti trpěl nedostatkem vody. Například v roce 2016 klesla hladina Gatúnské přehrady na historické minimum, což narušilo globální dodavatelské řetězce a vedlo k omezení ponoru lodí. Podobná situace nastala znovu během sucha v letech 2023–2024, kdy musela správa průplavu znovu zavést limity na průjezd lodí. Správa průplavu si je problémů s horšící se dostupností vody vědomá a plánuje proto výstavbu další přehrady. Nová přehrada na řece Indio má stát 1,5 miliardy dolarů a hotová by měla být do 10 let.
