Kontinenty vysychají: Sladká voda mizí v oceánech a zvyšuje hladinu moří
Nová studie ukazuje, že kontinenty ztrácejí sladkou vodu bezprecedentní rychlostí – zásoby drahocenné vody mizí do oceánů, což přispívá nejen k rychlejšímu růstu hladiny moří, ale i k rostoucí hrozbě pro miliardy lidí na pevnině.
Na kontinentech celého světa mizí sladká voda. Podle nového výzkumu se většina této vody ztrácí v oceánech, což má dva neblahé důsledky. Obydlené kontinenty dramaticky vysychají a současně se zvyšuje hladina oceánů. Zdá se, že tento proces přispívá k nárůstu hladiny světového oceánu více než tání ledovců.
Výzkumný tým, který vedl Hrishikesh Chandanpurkar z indické Univerzity FLAME ve městě Puné, naléhavě vyzývá, aby se lidé připravili na ještě závažnější sucha, která se rýsují v blízké budoucnosti, kvůli pokračujícímu globálnímu oteplování a lidské spotřebě podzemní vody. Podrobnosti alarmujícího výzkumu uveřejnil vědecký časopis Science Advances.
Kontinenty přicházejí o vodu
Badatelé při výzkumu využili satelitní pozorování dvojice sond americko-německého experimentu GRACE (Gravity Recovery and Climate Experiment) za téměř dvě desetiletí, po které tyto sondy velmi detailně měřily gravitační anomálie Země. Díky těmto měření mohli Chandanpurkar a jeho kolegové prozkoumat změny zásob vody na zemských kontinentech.
Jak autoři studie uvádějí, na všech obydlených kontinentech (kromě Antarktidy a vynechali také Grónsko), dochází k bezprecedentnímu vysychání. Plocha, na které probíhá intenzivní vysychání, se podle badatelů zvětšuje asi o dvojnásobek rozlohy Kalifornie ročně.
Při oteplování planety se vlastně celkové množství kapalné vody zvětšuje, protože roztávají ledovce. Problém je ale v tom, že současně vysychají souše a voda končí v oceánech, což nás jako lidstvo přímo ohrožuje. Chandanpurkar s kolegy odhadují, že ve 101 zemích, které podle jejich výsledků stále rychleji ztrácejí vodu, žije většina, asi 75 procent lidstva.
Kde je situace nejhorší?
Největší ztráty vody přicházejí z vyšších zeměpisných šířek – Kanady a Ruska – kde k vysychání přispívá tání ledu a permafrostu. Na kontinentech bez ledovců tvoří až 68 % ztrát spodních vod lidské čerpání podzemních zásob. Krizi podle vědců prohlubují extrémní sucha, například ve Střední Americe a v Evropě. Typickým příkladem je Kalifornské Central Valley, kde se spodní voda masivně využívá pro zavlažování mandloní (70 % světové produkce), nebo oblast Aralského jezera v Asii, kde intenzivní pěstování bavlny doslova vysálo celý region.
Podle autorů studie je nadměrné čerpání spodních vod dnes největším faktorem úbytku sladké vody na pevninách – a to v kombinaci s rostoucími teplotami a častějšími suchy může mít katastrofální dopady na zemědělství i zásobování pitnou vodou. Ochrana podzemních vod musí být podle vědců jednou z hlavních priorit v době klimatické krize. Zatímco snaha o omezení emisí skleníkových plynů postupuje pomalu, opatření k udržitelnému hospodaření s vodou lze zavést hned – na regionální, národní i globální úrovni.
