Téměř dvě miliardy lidí může zasáhnout trvalá změna dešťových vzorců, varují vědci
Dlouhodobé oteplení planety o 1,5 °C může způsobit trvalé změny v rozložení srážek v tropických oblastech, které by výrazně ovlivnily životní podmínky téměř dvou miliard lidí.
Postupují globální oteplování s sebou přináší celou řadu změn, které mohou mít velmi nepříznivé důsledky. Kromě jiného se to týká i počasí na mnoha místech světa, kde se projevuje nejen narůstající teplota, ale také změny srážkových vzorců.
Podle nové studie, kterou uveřejnil odborný časopis Earth’s Future, se v případě dlouhodobějšího oteplení o 1,5 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí pro téměř dvě miliardy lidí může zásadním způsobem změnit množství a rozložení srážek. To by mělo zásadní vliv na zemědělství i dostupnost vody. Tyto změny budou navíc nejspíš trvalé, tedy alespoň v měřítku lidského života.
Proměna srážek v tropech
Jak vysvětluje vedoucí výzkumného týmu Norman Steinert z norského Centra pro klimatický výzkum, jde o dlouhodobé změny v intertropické zóně konvergence (ITCZ), známé též jako rovníkové pásmo tišin – oblasti kolem rovníku, kde se setkávají severovýchodní a jihovýchodní pasáty. Tato oblast má stěžejní význam pro vývoj počasí v celých tropech.
Intertropická zóna konvergence utváří rozložení srážek. Pokračující vzestup teplot podle vědců může způsobit její posun na jih, což by mohlo vést ke změnám délky a intenzity období dešťů a období sucha, především v Africe, Amazonii a jihovýchodní Asii. Příliš intenzivní srážky nebo naopak nedostatečné srážky v porovnání s dneškem mohou mít zničující vliv na ekosystémy, potravinovou bezpečnost i zásobování vodou.
Podle odhadů Steinerta a jeho kolegů by tyto změny mohly závažným způsobem zasáhnout životy asi 23 procent obyvatel Země, kteří žijí na více než 12 procentech povrchu souše. Vědci použili osm klimatických modelů, aby prozkoumali dvě varianty budoucnosti.
Dvě cesty do budoucnosti
V „ideálním“ scénáři rostly emise CO₂ o 1 % ročně po dobu 140 let a pak stejně pomalu klesaly. V realističtějším scénáři rostly emise CO₂ do roku 2040 s prudkým poklesem v souvislosti s globálními klimatickými opatřeními. Výsledky ukazují, že i když změna ITCZ není nejpravděpodobnějším výsledkem, její dopad by byl tak rozsáhlý, že ho nelze ignorovat.
Zejména atlantická meridionální cirkulace (AMOC) – známá jako „dopravní pás“ oceánských proudů – hraje v této změně klíčovou roli. Výzkumy naznačují, že AMOC slábne, a to kvůli klimatické změně. Tento jev zvyšuje pravděpodobnost posunu ITCZ a přidává další vrstvu nejistoty do už tak komplikovaného systému.
Přestože přesné lokální dopady bude třeba ještě důkladněji prozkoumat, základní doporučení vědců je jasné: omezit emise skleníkových plynů co nejrychleji. Jen tak lze předejít destabilizaci klimatických systémů, na kterých závisí životy miliard lidí.
