Mars Helicopter by měl dorazit na Mars v únoru 2021. Zatím má za sebou úspěšnou zkoušku na Zemi
Letuschopný model Mars Helicopter v laboratoři JPL.
Jak říká kosmická inženýrka MiMi Aung z Laboratoře tryskového pohonu NASA, doposud nikdo ještě nepostavil vrtulník, který by létal na jiném světě než na Zemi. Tým Aungové na tom pracuje a pohybuje se tím pádem na zcela nezmapovaném území.
Aungová a spol. vyvíjejí vrtulník Mars Helicopter, který by měl v dohledné době létat na rudé planetě. Dostane se tam v únoru roku 2021, a když se vše podaří, tak se stane prvním strojem těžším než vzduch, který bude brázdit atmosféru jiného vesmírného tělesa. Teď na to Mars Helicopter důkladně trénuje na Zemi.
V lednu 2019 jeho tvůrci testovali model vrtulníku v simulovaném prostředí Marsu. Pak se model přesunul do zařízení společnosti Lockheed Martin Space v Denveru, kvůli testům se systémem Mars Helicopter Delivery System. Ten bude zajišťovat transport 1,8 kilogramového vrtulníku na roveru Mars 2020, během jeho cesty k rudé planetě.
TIP: Autonomní minihelikoptéra NASA otevře pro průzkum mimozemskou oblohus
Mars Helicopter je technologický demonstrátor, takže nenese žádné vědecké přístroje. Jeho účelem je dokázat, že i v extrémně řídké atmosféře Marsu, která odpovídá asi jednomu procentu pozemské atmosféry, je možné kontrolovaně létat s helikoptérou. Mars Helicopter bude vybavený kamerou, která bude pořizovat barevné snímky s vysokým rozlišením, a tím dále testovat fungování marsoptéry pro budoucí využití.
ZajímavostiMamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.
HistorieÚnosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik
VesmírSoustava evropských teleskopů
V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 mSoustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika.
Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.
Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.
Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla.
VědaPožáry v Grónsku z roku 2017
Zajímavosti
VálkaKarikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.
