Autonomní minihelikoptéra NASA otevře pro průzkum mimozemskou oblohu

26.03.2019 - Stanislav Mihulka

Má smysl vysílat průzkumné helikoptéry na cizí planety? Odpověď má přinést projekt Mars Helicopter

<p>Autonomní minihelikoptéra Mars Helicopter se chystá na rudou planetu.</p>

Autonomní minihelikoptéra Mars Helicopter se chystá na rudou planetu.


Reklama

Přípravy na misi nového amerického roveru Mars 2020 jsou v plném proudu. Pokud se něco nepokazí, nový rover by měl přistát na povrchu Marsu v únoru 2021. A spolu s ním i pozoruhodná autonomní minihelikoptéra Mars Helicopter.

Od této helikoptéry se nečekají žádné zázraky. Jde vlasně o malý demonstrační model, který by měl uskutečnit několik krátkých letů nebo možná spíše jen skoků v řídké atmosféře Marsu, při nichž by minihelikoptéra měla dosáhnout výšky maximálně 16,5 metru.

Stroj neponese žádné složité vědecké přístroje, přesto je úspěch či neúspěch projektu velmi důležitý. Pokud Mars Helicopter uspěje, podstatně se tím rozšíří pole působnosti pro budoucí průzkumné mise na cizí světy.

Průzkumné helikoptéry pro cizí světy

Náš průzkum Mars a dalších těles Sluneční soustavy je totiž doposud omezený na povrch těchto světů a obvykle jenom na velmi malé oblasti. Průzkumné helikoptéry a jim podobné autonomní stroje by přitom mohly udělat pro vesmírný průzkum spoustu užitečné práce.

TIP: Zrak jako ostříž: Příští rover NASA bude mít skoro dva tucty kamer

Mars Helicopter váží asi 1,8 kilogramu a velikostí zhruba odpovídá míči na softball. Let v náročném prostředí mu mají zajistit 2 rotory o délce 1,2 metru, které budou svištět rychlostí 2 400 otáček za minutu, tedy asi desetkrát rychleji, než rotory helikoptér na Zemi. Minihelikoptéra je vybavená avionikou, komunikačními systémy, malým solárním panelem, nabíjitelnými lithium-iontovými bateriemi, ohřívači pro elektroniku a navigační kamerou. Na palubě nemá žádné vědecké přístroje, jen barevnou kameru s vysokým rozlišením. 

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA / JPL

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vykopávky s mamuty před stavbou nového letiště v Santa Lucíi.

Věda

Kuba říká…

Američané jsou přesvědčení, že hra „Simon říká patří k jejich kulturnímu dědictví. A Angličané kontrují, že rozhodně vznikla u nich. Jasně se v ní přece hovoří o muži jménem Simon de Montfort, který v bitvě u Lewes v roce 1264 polapil krále Jindřicha III. i jeho syna, a proto „vydával rozkazy celé zemi“. Po nějaký čas tehdy platilo, že co říká Simon, má stejnou váhu jako slova krále.

Nebojte, Britové nemají patent na všechny hloupé hry. Stejný design, při kterém vedoucí postava hry předkládá nejrůznější úkoly ostatním hráčům a ti je musí plnit (ovšem jen za předpokladu, „že to říká Simon“, jinak by je to diskvalifikovalo), je totiž důvěrně známý po celém světě. Česká varianta „Kuba říká“ sice nezní zrovna původně, ale turecké Yakup der ki nebo vietnamské Tôi báo už působí vcelku originálně.

Kořeny těchto her totiž sahají rozhodně dál, než aby se daly považovat za důsledek nějaké středověké třenice mezi anglickými barony. Portugalským a norským dětem při této hře rozkazuje Král, španělským Kozel, japonským Kapitán lodě, francouzským Jacques, čínským Učitel a německým Kommando Pimperle.

Historie
Zajímavosti

Výtrysk černé díry systému MAXI J1820+070 na snímku observatoře Chandra

Vesmír

Stroj v dražbě je uchován v dřevěném kufříku a na první pohled připomíná psací stroj. Odhadovaná cena jednoho z mála zachovaných strojů se pohybuje mezi 30 a 40 tisíci eur.

Zajímavosti

Nosorožec černý (Diceros bicornis) – všimněte si protáhlého horního pysku.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907