Autonomní minihelikoptéra NASA otevře pro průzkum mimozemskou oblohu

26.03.2019 - Stanislav Mihulka

Má smysl vysílat průzkumné helikoptéry na cizí planety? Odpověď má přinést projekt Mars Helicopter

<p>Autonomní minihelikoptéra Mars Helicopter se chystá na rudou planetu.</p>

Autonomní minihelikoptéra Mars Helicopter se chystá na rudou planetu.


Reklama

Přípravy na misi nového amerického roveru Mars 2020 jsou v plném proudu. Pokud se něco nepokazí, nový rover by měl přistát na povrchu Marsu v únoru 2021. A spolu s ním i pozoruhodná autonomní minihelikoptéra Mars Helicopter.

Od této helikoptéry se nečekají žádné zázraky. Jde vlasně o malý demonstrační model, který by měl uskutečnit několik krátkých letů nebo možná spíše jen skoků v řídké atmosféře Marsu, při nichž by minihelikoptéra měla dosáhnout výšky maximálně 16,5 metru.

Stroj neponese žádné složité vědecké přístroje, přesto je úspěch či neúspěch projektu velmi důležitý. Pokud Mars Helicopter uspěje, podstatně se tím rozšíří pole působnosti pro budoucí průzkumné mise na cizí světy.

Průzkumné helikoptéry pro cizí světy

Náš průzkum Mars a dalších těles Sluneční soustavy je totiž doposud omezený na povrch těchto světů a obvykle jenom na velmi malé oblasti. Průzkumné helikoptéry a jim podobné autonomní stroje by přitom mohly udělat pro vesmírný průzkum spoustu užitečné práce.

TIP: Zrak jako ostříž: Příští rover NASA bude mít skoro dva tucty kamer

Mars Helicopter váží asi 1,8 kilogramu a velikostí zhruba odpovídá míči na softball. Let v náročném prostředí mu mají zajistit 2 rotory o délce 1,2 metru, které budou svištět rychlostí 2 400 otáček za minutu, tedy asi desetkrát rychleji, než rotory helikoptér na Zemi. Minihelikoptéra je vybavená avionikou, komunikačními systémy, malým solárním panelem, nabíjitelnými lithium-iontovými bateriemi, ohřívači pro elektroniku a navigační kamerou. Na palubě nemá žádné vědecké přístroje, jen barevnou kameru s vysokým rozlišením. 

  • Zdroj textu:

    Space.com

  • Zdroj fotografií: NASA / JPL

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jednotliví Evropané a Asiaté mají sice z neandertálců asi jen padesátinu z celkového počtu tří miliard písmen genetického kódu, ale každý zdědil trošku jiné úseky neandertálské DNA. Celkem se tak našla v DNA dnešních lidí plná pětina dědičné informace neandertálců.

Zajímavosti

Obléhání Calais

Historie
Věda

Objekt B14-65666 vznikl v důsledky srážky dvou galaxií, k níž došlo před 13 miliardami let

Vesmír

Testování mikrorobota pro vyšetření tlustého střeva

Věda

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907