Psi pralesní: Lovci na souši i ve vodě
Pes pralesní žije pouze v Jižní a Střední Americe a jeho oblíbeným biotopem jsou lesy a vlhké savany. Pozoruhodným rysem této psovité šelmy jsou nohy opatřené meziprstními blánami, které jim umožňují velmi lehce plavat ve vodě.
Psi pralesní (Speothos venaticus) loví ve dne a v noci odpočívají v norách nebo dutých kmenech, které jim slouží jako úkryt. Umí lovit i jako osamělí predátoři, ale obvykle se sdružují do malých smeček a dokážou zdolat i kořist, která je mnohem větší, než oni sami. Většinou se zaměřují na velké hlodavce jako jsou akuči (Myoprocta), aguti (Dasyprocta) a paky (Agouti). Někdy však skolí i pekariovité (Tayassuidae) a pštrosovité ptáky nandu (Rhea) a dokonce byla zaznamenána šestičlenná smečka, která zdolala 250 kilo těžkého tapíra. Sami psi pralesní přitom váží cca od pěti do osmi kilogramů.
V některých španělsky hovořících zemích se psům pralesním přezdívá perro de agua, tedy „vodní pes“. Záliby ve vodním prostředí využívají i při lovu. Když se totiž smečka zaměří na lov pak nebo kapybar (Hydrochoerus hydrochaeris), část lovců je připravena na souši a část číhá ve vodě, kde paky a kapybary často hledají útočiště.
Psi pralesní se projevují výraznými vysoko posazenými zvuky, pomocí kterých hledají ostatní členy smečky. Tento způsob komunikace je pro ně při pohybu hustým podrostem nezbytný.
Výška psa pralesního nepřesahuje 30 cm. Tato malá šelma dorůstá délky od cca 57 do 75 cm. Široká hlava s krátkým čumákem je porostlá nazrzlou srstí, která směrem k ocasu tmavne až do hnědé nebo černé. Kolem krku má světlou skvrnu. Dožívají se zhruba deseti let.
