Ptáci v ohrožení: Každému osmému druhu hrozí v dohledné době vymření

Reklama

Ptáci to dnes nemají zdaleka lehké. Každému osmému druhu hrozí v dohledné době vymření. Na seznamu ohrožených druhů jsou stovky ptáků, včetně populárních sovic sněžních, hrdliček divokých nebo papuchalků severních.

Špatné zprávy o ptácích přinesla nová zpráva společnosti BirdLife International, která se zabývá stavem populací ptáků po celém světě. Zpráva „Stav ptáků světa v roce 2018“ také tvrdí, že téměř polovina z 11 tisíc druhů ptáků dnes čelí nápadnému poklesu počtu jedinců.

TIP: Zlé vyhlídky: Během tohoto století možná vymře celá polovina dnes žijících druhů

Hlavní příčinou tohoto stavu jsou podle výzkumníků lidské aktivity, především zemědělství. Právě šíření a intenzivní zemědělství negativně ovlivňují 74 procent z nejvíce ohrožených ptáků světa. Kromě zemědělství ptáky postihuje i příchod nepůvodních druhů, kácení dřeva, lov anebo extrémní počasí v důsledku globálního oteplování. Ne všechny zprávy jsou ale špatné - studie také ukázala, že minimálně 25 druhů ptáků bylo zachráněno před jistým vymřením díky ochraně přírody.

Zdroj textu:
BirdLife International
Zdroj fotografií: CC0 Creative Commons

Témata

vymírání ptáci ochrana přírody ohrožené druhy zemědělství

Další články v sekci

Reklama

Aktuální články

Avalon
Kde: Britské ostrovy
První zmínka: 12. století
Bájný ostrov, na němž měl král Artuš najít svůj poslední odpočinek, získal své jméno po jablku. Poprvé se o něm zmiňuje anglický kněz Geoffrey of Monmouth ve svých latinských Dějinách britských králů, které dopsal někdy kolem roku 1136.
Koncem 12. století oznámili mniši ze starobylého kláštera v Glastonbury, že objevili ostatky krále Artuše i královny. To by znamenalo, že se bájný Avalon nacházel právě zde. Toto zjištění vůbec není přitažené za vlasy − Glastonbury se skutečně nacházelo na ostrově uprostřed bažin a ve staré velštině se mu skutečně říkalo Ynys Afallach, tedy Ostrov jablek.
Zbožní obyvatelé prý tehdy v hloubce 5 m našli rakev s latinským nápisem: „Zde leží slavný král Artuš na ostrově Avalon.“ Uvnitř měly ležet kostry muže a ženy.
Ostatky byly později s velkou slávou a za přítomnosti krále Edwarda I. znovu pohřbeny a až do dob reformace jim byla projevována mimořádná úcta.
Vše do sebe krásně zapadá, dnešní historici jsou ale skeptičtí. Tehdejší mniši podle nich mohli fascinující nález zinscenovat, aby ekonomicky pomohli svému klášteru, který krátce předtím vyhořel.