Radioteleskop LOFAR odhalil jedno z tajemství slunečních erupcí

22.02.2019 - Stanislav Mihulka

Výzkum extrémně silné sluneční erupce poodkryl procesy, které se za těmito monumentálními jevy skrývají


Reklama

Mezinárodní výzkumný tým v čele s irskými a finskými badateli v těchto dnech ohlásil významný objev, který se týká slunečních erupcí. S využitím dat irského radioteleskopu LOFAR (Low Frequency Array), a také snímků od sond NASA, NOAA a ESA se jim podařilo prokázat, že během slunečních erupcí může dojít k urychlování částic slunečního větru na několika místech Slunce zároveň.

Slunce je daleko nejbližší hvězda k Zemi. A jak to mezi hvězdami bývá obvyklé, není právě moc klidné. Na povrchu Slunce se objevují sluneční skvrny, často mnohem větších rozměrů, než je Země, které představují ohromné zdroje nashromážděné energie. A právě v těchto místech také obvykle na Slunci začínají erupce. Během nich se urychlují částice až na rychlosti blízké rychlosti světla.

Pozorování sluneční erupce

Sluneční erupce jsou ohromující výtrysky energie a miliard tun horkého plazmatu, které letí do Sluneční soustavy rychlostí milionů kilometrů za hodinu. Vědci prostudovali jednu obzvláště silnou sluneční erupci, k níž došlo 10. září 2017, brzy poté, co byla v Irsku uvedena do provozu zdejší stanice radioteleskopů LOFAR.

TIP: Vesmírná observatoř SDO pozorovala aktivní oblast na Slunci se spoustou erupcí

Výsledky výzkumu jsou velmi cenné a představují důležitý zdroj informací o mechanismech vzniku a fungování slunečních erupcí. V budoucnu by mohly přispět ke kvalitnějším předpovědím sluneční aktivity a také toho, jak sluneční erupce ovlivní planetu Zemi.

Kdy přijde supererupce?

V roce 1859 zasáhla Zemi tak silná sluneční erupce, že vzplály telegrafy a polární záře byla vidět i na Kubě a na Havaji. V dnešní době by taková super erupce zničila satelity a elektrické rozvodné sítě, což by zřejmě hluboce zasáhlo celou civilizaci. Vědecké výpočty naznačují, že na hvězdě podobné Slunci se super erupce objeví v průměru jednou za 350 let. Ta příští by seak mohla objevit již v příštím století.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Tající ledy sice uvolňují cestu ledoborcům, pro běžné lodě však zůstává Severozápadní průjezd nedostupný. Poprvé tudy dokázal proplout Roald Amundsen při výpravě, jež započala roku 1903. 

Zajímavosti
Revue
Věda

Netopýři se kořistí pavouků stávají mnohem častěji, než si biologové dříve mysleli.

Příroda

Podle některých věděckých teorií existuje na Plutu skrytý podpovrchový kapalný oceán.

Vesmír
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907