Radioteleskop LOFAR odhalil jedno z tajemství slunečních erupcí

22.02.2019 - Stanislav Mihulka

Výzkum extrémně silné sluneční erupce poodkryl procesy, které se za těmito monumentálními jevy skrývají


Reklama

Mezinárodní výzkumný tým v čele s irskými a finskými badateli v těchto dnech ohlásil významný objev, který se týká slunečních erupcí. S využitím dat irského radioteleskopu LOFAR (Low Frequency Array), a také snímků od sond NASA, NOAA a ESA se jim podařilo prokázat, že během slunečních erupcí může dojít k urychlování částic slunečního větru na několika místech Slunce zároveň.

Slunce je daleko nejbližší hvězda k Zemi. A jak to mezi hvězdami bývá obvyklé, není právě moc klidné. Na povrchu Slunce se objevují sluneční skvrny, často mnohem větších rozměrů, než je Země, které představují ohromné zdroje nashromážděné energie. A právě v těchto místech také obvykle na Slunci začínají erupce. Během nich se urychlují částice až na rychlosti blízké rychlosti světla.

Pozorování sluneční erupce

Sluneční erupce jsou ohromující výtrysky energie a miliard tun horkého plazmatu, které letí do Sluneční soustavy rychlostí milionů kilometrů za hodinu. Vědci prostudovali jednu obzvláště silnou sluneční erupci, k níž došlo 10. září 2017, brzy poté, co byla v Irsku uvedena do provozu zdejší stanice radioteleskopů LOFAR.

TIP: Vesmírná observatoř SDO pozorovala aktivní oblast na Slunci se spoustou erupcí

Výsledky výzkumu jsou velmi cenné a představují důležitý zdroj informací o mechanismech vzniku a fungování slunečních erupcí. V budoucnu by mohly přispět ke kvalitnějším předpovědím sluneční aktivity a také toho, jak sluneční erupce ovlivní planetu Zemi.

Kdy přijde supererupce?

V roce 1859 zasáhla Zemi tak silná sluneční erupce, že vzplály telegrafy a polární záře byla vidět i na Kubě a na Havaji. V dnešní době by taková super erupce zničila satelity a elektrické rozvodné sítě, což by zřejmě hluboce zasáhlo celou civilizaci. Vědecké výpočty naznačují, že na hvězdě podobné Slunci se super erupce objeví v průměru jednou za 350 let. Ta příští by seak mohla objevit již v příštím století.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dospělá samice skákavky pruhované (Salticus scenicus) z čeledi skákavkovití (Salticidae). (foto: Wikimedia Commons, Kaldari, CC0 1.0)

Věda

Kanadští kulometčíci během bitvy u Vimy, někteří důstojníci je trestali například jen za bláto na kalhotách. (foto: Wikimedia Commons, Library and Archives Canada, CC0)

Válka

Půlmetrový meteorit CNEOS 2014-01-08 je podle vědců nejstarším známým mezihvězdným návštěvníkem. V roce 2017 astronomové zaznamenali průlet objektu 'Oumuamua a o dva roky později průlet mezihvězdné komety 2I/Borisov

Vesmír

Charles Ponzi (1882–1949) ve dvacátých letech 20. století. (foto: Wikimedia Commons, Mgreason, CC0)

Historie

Šamana si veřejnost bude moci společně s originály venuší nalezených na území Moravy (i té nejslavnější Věstonické) na vlastní oči prohlédnout na výstavě Nejstarší šperky a ozdoby těla v Pavilonu Anthropos od 19. srpna 2022. (foto: Moravské zemské muzeum, Jan Cága, CC BY 4.0)

Zajímavosti

Samečci australských delfínů Sousa sahulensis nabízejí samičkám dar, který nelze prakticky využít, ale slouží jako důkaz síly a zdatnosti. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907