Při nedávné nehodě byla kompletně zničena suborbitální raketa SARGE i s vědeckými experimenty. Přitom měla před sebou ještě desítky podobných letů
Dým z místa dopadu trosek rakety SARGE
Ne vždy se vše podaří. Po sérii úspěšných a spektakulárních startů nosných raket na oběžnou dráhu došlo i na pořádný neúspěch. Společnost Exos Aerospace by ráda prorazila na trhu suborbitálních letů s opakovaně použitelnou raketou SARGE, ale zatím se jim to moc nedaří. Jejich nedávný start 26. října (2019) provázely problémy prakticky hned po startu a raketa nakonec skončila katastrofálním pádem pár minut po startu.
Raketa Suborbital Autonomous Rocket with GuidancE, čili SARGE, vzlétla z kosmodromu Spaceport America v Novém Mexiku. Startovací rampu opustila hladce, ale již o pár sekund později se objevily problémy s výškou a s rozkýváním rakety. SARGE je navržena tak, že by měla v podobných případech aktivovat padák a bezpečně přistát někde poblíž, i s nepoškozeným nákladem. To se ale tentokrát nestalo.
Nejprve bylo vidět, jak padají trosky. Pak se nedaleko místa startu zřítila hlavní část rakety. Podle údajů telemetrie se raketa SARGE dostala jen do výšky 12 600 metrů, což je mnohem méně, než plánovaných 80 kilometrů. Představitelé Exos Aerospace zatím neposkytli detailnější informace. Nepochybně pátrají po příčinách neštěstí a budou se snažit o jeho nápravu. Nebylo to poprvé, co let této konkrétní rakety doprovázely potíže.
TIP: Další zájemce o suborbitální lety: Exos Aerospace připravují první start
Raketa SARGE byla navržena tak, aby mohla absolvovat desítky suborbitálních letů, při nichž je zhruba 90 sekund vystavena mikrogravitaci. To se již bohužel nezdaří, protože tato raketa letěla teprve počtvrté. Na palubě měla celou řadu vědeckých experimentů od různých výzkumných institucí, jako je například americká Mayo Clinic nebo Purdue University. Tyto experimenty byly při nehodě kompletně zničeny.
ZajímavostiMost Çanakkale 1915 má v šesti pruzích spojit evropskou a asijskou část Turecka.
VědaLidské embryo
PřírodaDvojčata ve znaku rodu
Medvěd grizzly (Ursus arctos horribilis) je poddruhem medvěda hnědého. Barva srsti grizzlyho může být hnědá až narezavělá. Samci jsou mnohem mohutnější než samice, o které často bojují. Grizzlyové se páří v červnu, vajíčka se ale začnou vyvíjet až na podzim, kdy medvědice nashromáždí dost potravy, a k porodu dochází až v zimě – jedná se o tzv. latentní březost. Nejčastěji se rodí dvě medvíďata.
VesmírVýron koronální hmoty je po erupci druhým nejsilnějším projevem sluneční aktivity.
HistorieAdolf Hoffmeister v Café les Deux Magots v Paříži v roce 1969. V pozadí kresba z vězení La Santé (1940) nazvaná Mon Avoir - barveno čokoládou, tabákem, špínou ze zdí a inkoustem.
Zajímavosti
