Red Bay: Kanadská osada sloužila jako největší evropská základna pro lov velryb

19.12.2021 - Barbora Jelínková

Dnes žije v Red Bay na kanadském poloostrově Labrador jen 169 obyvatel, ale v minulosti šlo o významné centrum španělských velrybářů. Osadu v nevelkém zálivu, chráněném červenými útesy, založili v polovině 16. století a ročně posílali domů patnáct ulovených kytovců

<p>Dnes žije v Red Bay jen 169 lidí, ale v 16. století šlo o hlavní centrum evropských velrybářů.</p>

Dnes žije v Red Bay jen 169 lidí, ale v 16. století šlo o hlavní centrum evropských velrybářů.


Reklama

Baskové patří mezi nejméně početná evropská etnika, ale před 500 lety sahal jejich vliv až k hranicím známého světa, daleko za druhý břeh Atlantiku. Do dnešní Kanady zamířili jen krátce poté, co se zbytek Evropy teprve dozvěděl o její existenci. Psal se rok 1530, když na Labradorském poloostrově založili osadu Grande Baya neboli „velká zátoka“. Brzy jí však neřekli jinak než „velrybí“: Ukázalo se totiž, že se okolní vody obřími kytovci přímo hemží. Velrybí tuk platil tenkrát na starém kontinentu za cenné zboží a používal se zejména jako svítidlo do lamp.

Zbytky drsného řemesla

Do zátoky s červeně zbarvenými skalisky – odtud současné pojmenování Red Bay – pak každé léto mířily desítky námořníků zejména z Baskicka a Francie: Během sezony dokázali ulovit průměrně patnáct velryb a zpracované suroviny posílali domů. 

Z místa se stala první a zároveň historicky nejvýznamnější stanice evropské velrybářské tradice a pozůstatky někdejší intenzivní činnosti jsou tam k vidění dodnes. Pod hladinou nedaleko přístavního mola leží zbytky lodí i gigantické velrybí kosti. Na břehu se dochovaly například sudy sloužící jako zásobárna loje či nádoby, v nichž se tuk zpracovával. A na místním hřbitově spočívají ostatky 140 velrybářů, kteří při náročné profesi přišli o život, nejčastěji v bouři.

TIP: Vybíječi velryb: Staří Římané lovili velryby ve velkém již před 2 500 lety

Jenže stejně rychle, jako překotný ruch v odlehlé kanadské zátoce vypukl, také opět skončil – zhruba po sedmi dekádách totiž v okolních mořích nezbyla jediná velryba. Stopy po někdejším lovu nicméně doslova srostly s krajinou a v roce 1979 vynesly vesnici zařazení mezi kanadské národní památky. Důkladný archeologický průzkum v dalších dvaceti letech odhalil množství dosud skrytých upomínek na někdejší prosperující baskickou baštu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Replika stroje Fokker Eindecker, kterého se dohodoví piloti až do jara 1916 velmi obávali. (foto: Shutterstock)

Válka

Mezi nejnebezpečnější příměsi zemního plynu patří karcinogenní benzen. Jeho přítomnost vědci zaznamenali v 95 % vzorků. (foto: Unsplash, KWON JUNHOCC0)

Věda

Chcete-li objekty popsané v článku spatřit s jistotou, najděte si k pozorování místo co nejméně zatížené světelným znečištěním. (foto: PixabayCC0)

Vesmír

Dospělý strdimil karmínovoprsý (Aethopyga siparaja) dorůstá velikosti kolem 10 cm. (foto: Shutterstock)

Příroda

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907