Regulus v zákrytu Měsíce: Březnová noční obloha nabídne nevšední podívanou na nejjasnější hvězdu v souhvězdí Lva

Na začátku března budeme svědky postupného sbližování Venuše se Saturnem. Už 2. března totiž nápadná večernice přešla ze souhvězdí Vodnáře do Ryb, kde narazí na „pána prstenců“. Do jeho blízkosti však doputuje až večer 8. března, načež ho v úhlové vzdálenosti zhruba 0,9° mine a bude pokračovat dál vstříc souhvězdí Berana, v němž se ocitne na sklonku měsíce.

Příliš prostoru k pozorování hezkého planetárního rendez-vous se nám ovšem nenaskytne. Obě planety totiž zapadají přibližně hodinu po Slunci, a tak je spatříme pouze na světlé soumrakové obloze: Mnohem snazší to bude v případě zářivé Venuše s −3,9 mag, zatímco méně jasný Saturn s 1 mag si možná vyžádá i menší dalekohled. Přehlédnout naopak nepůjde třetí z nápadných planet březnového nebe, žlutobílý Jupiter s −2,4 mag, usazený přímo uprostřed Blíženců. Jejich charakteristický obrazec tak získá velmi nevšední vzhled, a planeta navíc z oblohy zmizí až nad ránem.

Pozornost přitáhne i Měsíc, který se 20. března setká na nebi s Venuší a 26. března s Jupiterem. Nicméně na konjunkci se Saturnem už nedojde, jelikož ten přestane být během třetího březnového týdne pozorovatelný.

Měsíční hostina na nebi

To nejzajímavější však Měsíc předvede až 29. března, kdy na nebi dospěje do Lva. V cestě mu tam totiž stane výrazný Regulus, nejnápadnější stálice zmíněného souhvězdí a 22. nejjasnější hvězda noční oblohy. Náš kosmický soused ji přitom bez slitování „pozře“ přibližně ve 20:30 a dojde k tomu u jeho levého dolního, neosvětleného okraje. Stejně náhle se pak Regulus i objeví, ovšem až s odstupem více než hodiny, kdy ve 21:36 vykoukne zpoza zářivého horního okraje měsíčního disku.

Celý úkaz bude samozřejmě pozorovatelný i pouhýma očima, ovšem v dalekohledu získá další rozměr díky nejrůznějším detailům viditelným na měsíčním povrchu. Každopádně je potřeba počítat s tím, že ve větších přístrojích může silně zakulacený Měsíc pět dní před úplňkem nepříjemně oslňovat. Pro takový případ je dobré se vyzbrojit neutrálním okulárovým filtrem, abyste u zajímavého představení zbytečně neslzeli – anebo můžete dalekohled alespoň přiclonit. 

Nicméně kromě Měsíce mohou Regula zakrýt dokonce i planety Sluneční soustavy! Hvězda se totiž nachází jen 0,5° od ekliptiky neboli dráhy, po níž Slunce během roku putuje po nebi. Planety pak nalezneme vždy někde v její blízkosti, a občas se tak stane, že některá z nich přes Regula přejde. Takové úkazy jsou ovšem mnohem výjimečnější než měsíční zákryty: Ty se odehrávají vždy v sériích, které odděluje zhruba 9,3 roku, zatímco poslední planetární zákryt proběhl 7. července 1959 a následující nás čeká až 1. října 2044. V obou případech se přitom jedná o Venuši.

Malá duchařská galaxie

Mimochodem, tušili jste, že Regula na nebi doprovází stěží postřehnutelný přízrak? A nachází se dokonce natolik blízko, že světlo stálice jeho zahlédnutí poněkud komplikuje… Mluvíme o velmi nenápadné trpasličí eliptické galaxii Leo I, která leží na obloze jen 20′ severně od Regula. Formálně má sice jasnost okolo 10,4 mag, protože se však jedná o nebodový objekt s úhlovými rozměry 11′ × 8′, je jeho reálná (plošná) jasnost výrazně nižší. Připočteme-li záři blízkého Regula, v níž galaxie snadno zaniká, pak je přirovnání k přízraku docela namístě.

Abyste Leo I spatřili, musíte splnit několik důležitých podmínek: V prvé řadě se vydejte za bezměsíčné noci pod dokonale průzračné a temné nebe. V zenitu byste měli být schopni zahlédnout pouhýma očima hvězdy s jasností alespoň 6 mag, ideálně ještě o něco slabší. V České republice znamenají sázku na jistotu tzv. oblasti tmavé oblohy. Zároveň by měl Regulus kulminovat, aby se nacházel co nejvýš na nebi a daleko od případného světelného i běžného smogu v blízkosti obzoru. A samozřejmě vám nesmí chybět dalekohled: Vhodné jsou přístroje s objektivem o průměru alespoň 15 cm. Při pozorování „posuňte“ Regula za okraj zorného pole, aby vás co nejméně oslňoval – dejte však pozor, aby vám s hvězdou nezmizela z dohledu i samotná galaxie. V každém případě půjde o „těžkou duchařinu“ bez zaručeného úspěchu.

Většina pozorovatelů, kteří měli s Leo I tu čest, ji popisuje jako málo znatelné, lehce protažené zjasnění oblohy, jež tu a tam probleskuje proti tmavšímu pozadí. Mlhavé galaktické skvrnky Souhvězdí Lva však nabízí ještě jednu nápadnou hvězdu, v jejímž těsném sousedství najdete tentokrát hned dvě slabší galaxie. A co je důležité, odhalíte je rozhodně snáz než Leo I. 

Zacílit musíte na pohlednou dvojhvězdu Algiebu (viz Zlatí obři), která se při pohledu pouhýma očima jeví jako stálice druhé velikosti. Zmíněný galaktický pár se pak od ní nachází asi 50′ směrem na východ, což znamená, že záře Algieby pozorování nijak neruší. Obě galaxie byste měli zaznamenat již v dalekohledu s objektivem o průměru okolo 10 cm – ovšem jen jako drobný mlhavý obláček, znatelně protažený v severojižním směru. Teprve ve větších přístrojích bude patrné, že jde o dvě samostatné mlhavé skvrnky: Ta o něco nápadnější a úhlově větší na jihu představuje spirální galaxii NGC 3227, s jasností 10,3 mag a s úhlovým průměrem okolo 4′; zatímco méně výrazný flíček na severu je eliptická NGC 3226, s jasností 11,4 mag a s úhlovým průměrem asi 2′. 

Východy a západy Slunce

V první polovině měsíce se Slunce nachází ve znamení Ryb, 20. března v 15:46 SEČ vstupuje Slunce do znamení Berana; nastává jarní rovnodennost, začíná astronomické jaro.

Fáze, východy a západy Měsíce

Planety na noční obloze

• Merkur – nepozorovatelný
• Venuše – viditelná večer nad západem
• Mars – nepozorovatelný
• Jupiter – viditelný téměř celou noc kromě rána
• Saturn – viditelný na začátku března večer nízko nad západem
• Uran – viditelný v první polovině noci
• Neptun – nepozorovatelný

Zajímavé úkazy v březnu 2026

• 2. a 3. března – téměř úplňkový Měsíc poblíž Regula ze Lva na ranní (2. 3.) a večerní (3. 3.) obloze
• 6. března – Měsíc poblíž Spicy z Panny na nočním nebi
• 7. až 9. března – Venuše na obloze projde okolo Saturnu; planety pozorovatelné za soumraku nízko nad západním obzorem, nejblíž (0,9°) si budou 8. 3.
• 10. března – Měsíc poblíž Antara ze Štíra na ranním nebi
• 20. března – setkání velmi úzkého měsíčního srpku jen den po novu a Venuše na podvečerní soumrakové obloze nízko nad západem, Měsíc asi 5,5° severovýchodně od Venuše
• 26. března – setkání Měsíce den po první čtvrti a Jupitera na nočním nebi; nejblíž (4,5°) si budou krátce po setmění
• 27. března – Měsíc poblíž Polluxe z Blíženců na ranní obloze
• 29. března – zákryt Regula ze Lva Měsícem na večerním nebi nad jihovýchodem; začátek úkazu asi ve 20:30 u levého dolního, neosvětleného okraje Měsíce; konec ve 21:36 u horního, osvětleného okraje 

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SEČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.