Renesanční člověk Otto Eisler: Brněnský architekt přežil Osvětim i pochod smrti

31.12.2020 - Robert Bezděk

Otto Eisler nebyl pouze vyhledávaným architektem, ale také zajímavým člověkem, jemuž osud připravil těžké chvíle. Několikrát musel začínat od nuly, ale nikdy neztratil radost z tvorby a ze života…

<p>Rodinný dům v Neumannově ulici v Brně postavil Otto Eisler pro sebe a svého bratra Mořice a přizpůsobil ho na míru životnímu stylu, zálibám a společenskému životu „dvou mládenců“.</p>

Rodinný dům v Neumannově ulici v Brně postavil Otto Eisler pro sebe a svého bratra Mořice a přizpůsobil ho na míru životnímu stylu, zálibám a společenskému životu „dvou mládenců“.


Reklama

Otto Eisler přišel na svět roku 1893 v Bystřici nad Pernštejnem. Narodil se jako nejmladší z pěti synů Theodora Eislera, jehož židovská rodina měla v Bystřici menší hospodářství. Otec brzy zemřel a matka se s dětmi odstěhovala do Brna. Zde Otto po absolvování české obecné školy a státní reálky vystudoval architekturu na Německé vysoké škole technické. Úspěšně ji zakončil až v roce 1922, protože během první světové války musel studium přerušit.

Jako voják rakouské armády byl vážně zraněn v Bosně a na konci války dezertoval k srbským partyzánům. Ve Vídni pak ještě absolvoval praktickou stáž na Škole uměleckých řemesel a krátce také působil v ateliéru slavného architekta Waltera Gropia v německém Výmaru. 

Architekt purista

Nájemní dům s obchodyPo návratu do Brna si otevřel vlastní projekční kancelář. Nejprve navrhoval zahrady ke stavbám známého architekta Ernsta Wiesnera. Jeho dílem je tak například zahrada kolem dětské nemocnice v Černých Polích. Pak začal pro stavební firmu svých bratrů Artura a Mořice projektovat rodinné i obchodní domy. Tato firma byla velmi úspěšná a zaměstnávala více než tisíc řemeslníků, zedníků i stavebních odborníků.

Mezi její nejznámější stavební realizace patří hotel Avion architekta Bohuslava Fuchse nebo palác Morava od Ernsta Wiesnera. Vrcholem stavební činnosti bratrů Eislerových však byla nepochybně proslulá vila Tugendhat. S rodinnou firmou úzce spolupracoval ještě další Ottův bratr Hugo, který vlastnil dřevařský stavební podnik. 

Eisler ve své tvorbě kladl důraz na pohodlné bydlení, použití kvalitního materiálu a dával přednost jednoduchému výrazu bez jakýchkoli zdobných prvků. V tomto praktickém a elegantním stylu navrhl také v roce 1927 dvojdům na Lipové ulici v Pisárkách, který mu už v počátcích kariéry zajistil prestiž v odborných architektonických kruzích. Eislerův architektonický styl bývá někdy označován jako racionální purismus nebo puristický funkcionalismus. Na nedaleké Neumannově ulici pak nechal pro sebe a svého bratra Mořice v podobném duchu postavit bydlení, které příznačně pojmenoval Dům pro dva mládence, protože ani jeden z nich nebyl ženatý.  

V první polovině třicátých let navrhoval Eisler především nájemní bytové domy v ulicích Masarykova, Orlí, Údolní, Botanická nebo Cejl. Měly nízké ekonomické náklady a představovaly moderní a dostupné bydlení pro tehdejší střední třídu. Na Náměstí Svobody vznikl podle jeho projektu obchodní a bytový dům JEPA, který byl po druhé světové válce přejmenován na Dům nábytku. V osmdesátých letech byl z důvodu špatné statiky zbořen a dnes na jeho místě stojí nákupní centrum Omega. Významným Eislerovým dílem je také jediná dochovaná brněnská synagoga na ulici Skořepka z roku 1936. Tato moderní funkcionalistická stavba byla určena pro židovské ortodoxní Společenství bratří (Agudas achim), které tvořili hlavně uprchlíci z Haliče.

Renesanční osobnost

Otto Eisler měl velké množství zájmů a koníčků. Bez nadsázky ho tak můžeme označit za renesanční osobnost. Spolu s bratrem Mořicem se věnovali sběratelství výtvarných děl. Nakupovali například plastiky Josefa Kubíčka nebo grafiky Josefa Váchala. Podporovali též malíře Karla Němce, který stejně jako Eislerovi pocházel z Vysočiny. Němec vytvořil sgrafito na fasádě jejich zahradního domku a nástěnné malby na schodišti vily. Sám Otto měl výtvarné nadání. Výborně kreslil a maloval akvarely. Zobrazoval především krajinu, ale portrétoval třeba i své oblíbené psy. Byl také velmi zručným řezbářem, ze dřeva vyráběl například loutky. Hrál na flétnu a jeho zájem o hudbu se projevoval i častými návštěvami (především komorních) koncertů.

V meziválečné době se Otto hodně věnoval sportu. Rád lyžoval, běhal dlouhé tratě, plaval nebo boxoval. Na zahradě u své vily si nechal postavit tenisový kurt, kde pravidelně hrával. V padesátých letech ho raději odstranil, protože takový „buržoazní luxus“ pobuřoval brněnské komunisty.

Dům pro dva mládenceBratři Eislerovi také často cestovali. Otto se rád vracel do Švýcarska či do Egypta. Hodně jezdil na rodnou Vysočinu, kde fotografoval i kreslil zdejší krajinu. Celoživotně se teoreticky i prakticky zajímal o botaniku a zoologii. Ve skleníku pěstoval kaktusy, v teráriu zahradního domku choval aligátora a chameleona a ve voliéře na schodišti vily papoušky. Jeho nejoblíbenějšími zvířaty byli ovšem psi. Postupně choval několik kokršpanělů, kteří se vždy jmenovali Alan. 

Eislerova vila v Neumannově ulici se v meziválečném období stala jedním z brněnských kulturních center, kde se potkávala řada osobností. Každou neděli pořádal Otto ve vile karetní dopoledne. Scházela se zde pestrá společnost českých, německých i židovských intelektuálů. Při svých brněnských návštěvách ve vile pravidelně přespávali i Voskovec s Werichem. Hostem zde byl také významný americký architekt Philip Johnson. O Domu pro dva mládence pak napsal velmi pochvalný článek do katalogu Mezinárodní výstavy architektury, která se konala v newyorském Muzeu moderního umění v roce 1922.

TIP: Brněnský skvost: Vila Tugendhat patří k nejdražším stavbám u nás

V zahradním domku Eislerovy vily čtyři roky bydlel výtvarník a karikaturista německého satirického časopisu Simplicissimus Thomas Theodor Heine, který odešel do Československa před nacistickým režimem. Když se pak Heine odstěhoval do Norska, nezůstal rodině Eislerových dlužníkem.

Přes Norsko do Osvětimi 

V roce 1939 začalo rodině Eislerů těžké období. Nejdříve byli čtyři bratři za  urážku vůdce zatčeni gestapem a krátce vězněni na Špilberku, později se Ottovi a Hugovi s rodinou podařilo uprchnout do Norska. Po obsazení Norska německou armádou byl však Otto při útěku do Švédska zadržen a  deportován do koncentračního tábora v Osvětimi. Zde se setkal s bratrem Mořicem, s nímž absolvoval i pochod smrti do Buchenwaldu, kde je osvobodila americká armáda. Nakonec jako jediní z bratrů Eislerových válku přežili.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Viktor Emanuel II. se svou milenkou a druhou manželkou Rózou Vercellanovou. Ve výřezu jeho první žena Adelheid Rakouská.

Historie

Možnost pozorovat gorily na mýtinách, kam vycházejí hledat svoji oblíbenou potravu – vodní rostliny, je velmi vzácná.

Příroda

Většina mikroplastů v Arktidě původně pochází z praček na kontinentech kolem Atlantiku

Věda

Tzv. Brockenský přízrak poprvé popsal v roce 1780 německý vědec a teolog Johann Silberschlag. Objevil ho při letu balónem nad horou Brocken v německém pohoří Harz.

Revue

Mapa vznikla složením dat z několika družic měřících koncentrace aerosolu v atmosféře. Množství pevných či kapalných částeček ve vzduchu se určuje na základě změn viditelného a infračerveného světla.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907