Rizika tání: V ledovcích je uložena spousta radioaktivního spadu

14.04.2019 - Stanislav Mihulka

Ledovce fungují jako přirozená skládka radioaktivního spadu z katastrof a testů jaderných zbraní. Co se bude dít, až roztají?


Reklama

Planeta se otepluje a ledovce roztávají. Podle nedávného výzkumu ledovce mizí dokonce o 18 procent rychleji, než jsme si doposud mysleli. Oproti šedesátým letům je to dnes pětkrát rychlejší. Tání ledovců je prostě poměrně náhlá změna, a jako obvykle, přináší jak dobré, tak i špatné věci.

Pokud jde o ty špatné, mnozí lidé se bojí toho, co je dnes v ledu zamrzlé a zítra by mohlo roztát a přinést problémy. Už samotné tání vody způsobuje pozvolný vzestup hladiny světových oceánů. V ledu mohou být zamrzlé i různé nebezpečné patogeny, i když jejich riziko je spíše jen teoretické. A podle britských odborníků mohou být v ledu zamrzlá i poměrně značná množství radioaktivního spadu.

TIP: Nečekaný dopad: Globální oteplování zvyšuje radioaktivitu polárního oceánu

Vědci totiž zjistili, že materiál zvaný kryokonit, který je tvořený jemnou drtí hornin, prachem, sazemi a mikroorganismy, a který se hojně nachází na ledovcích, podle všeho v sobě velmi účinně hromadí radionuklidy. Na řadě míst je povrch ledovců desetkrát i vícenásobně radioaktivní, než nezaledněná místa v okolí. Podle analýz se v ledovcích koncentruje radioaktivní spad z katastrof, jako byl Černobyl nebo Fukušima, a také z spad z testů jaderných zbraní, za dlouhou dobu.

Jak ledovce roztávají, nashromážděná radioaktivita se prudce uvolňuje do okolí. Brzy by to tak mohl být vážný problém pro lidská sídla v širokém okolí tajícího ledu.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Svatojakubskou cestu spousta křesťanů dodnes absolvuje především z náboženských důvodů, s rostoucí popularitou se ale na cestu vydávají lidé různých náboženství a motivací. Od roku 1993 patří Camino de Santiago do seznamu světového dědictví UNESCO. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Experimenty s profesionálními běžci ukázaly, že při sprintu na 100 metrů jim kofein zrychlí čas v průměru o 0,14 sekundy. (foto: PixabayCC0)

Věda

K prachovým bouřím dochází na Marsu každoročně. Jednou zhruba za tři tamní roky, tedy 5,5 roku na Zemi, ovšem přijde opravdu masivní, tzv. globální bouře. (ilustrace: Getty Images)

Vesmír

Smrtící pasti číhající na archeology najdeme spíš ve filmech a počítačových hrách. (foto: Getty Images (Lucasfilm Ltd.)

Historie

Tento útvar známe i z našich lesů – pravděpodobně jde o hálku žlabatky dubové (Cynips quercusfolii) na listu dubu letního (Quercus robur). (foto: Shutterstock)

Příroda

Zhruba třetina všech dospělých uvádí některý z příznaků nespavosti a 6 až 10 % lidí trpí natolik závažnými symptomy, že splňují diagnostická kritéria pro poruchu spánku. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907