Rizika tání: V ledovcích je uložena spousta radioaktivního spadu

14.04.2019 - Stanislav Mihulka

Ledovce fungují jako přirozená skládka radioaktivního spadu z katastrof a testů jaderných zbraní. Co se bude dít, až roztají?


Reklama

Planeta se otepluje a ledovce roztávají. Podle nedávného výzkumu ledovce mizí dokonce o 18 procent rychleji, než jsme si doposud mysleli. Oproti šedesátým letům je to dnes pětkrát rychlejší. Tání ledovců je prostě poměrně náhlá změna, a jako obvykle, přináší jak dobré, tak i špatné věci.

Pokud jde o ty špatné, mnozí lidé se bojí toho, co je dnes v ledu zamrzlé a zítra by mohlo roztát a přinést problémy. Už samotné tání vody způsobuje pozvolný vzestup hladiny světových oceánů. V ledu mohou být zamrzlé i různé nebezpečné patogeny, i když jejich riziko je spíše jen teoretické. A podle britských odborníků mohou být v ledu zamrzlá i poměrně značná množství radioaktivního spadu.

TIP: Nečekaný dopad: Globální oteplování zvyšuje radioaktivitu polárního oceánu

Vědci totiž zjistili, že materiál zvaný kryokonit, který je tvořený jemnou drtí hornin, prachem, sazemi a mikroorganismy, a který se hojně nachází na ledovcích, podle všeho v sobě velmi účinně hromadí radionuklidy. Na řadě míst je povrch ledovců desetkrát i vícenásobně radioaktivní, než nezaledněná místa v okolí. Podle analýz se v ledovcích koncentruje radioaktivní spad z katastrof, jako byl Černobyl nebo Fukušima, a také z spad z testů jaderných zbraní, za dlouhou dobu.

Jak ledovce roztávají, nashromážděná radioaktivita se prudce uvolňuje do okolí. Brzy by to tak mohl být vážný problém pro lidská sídla v širokém okolí tajícího ledu.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kterým směrem utíkají prchající srny? Jedna z mnoha otázek, kterou si kladl česko-německý výzkumný tým.

Příroda
Zajímavosti

Černá skříňka Země vyroste na blíže neurčeném místě na ostrově Tasmánie. Designem se podobá populárnímu Špicberskému globálnímu úložišti semen v Norsku.

Věda

Bohatá úroda chilli papriček na palubě ISS v experimentu PH-04.

Vesmír

Hugh O’Flaherty (1898–1963) zachránil za druhé světové války v Římě tisíce ohrožených lidí.

Historie

<h3>Praktické dílo pouště</h3><p>Kočovný život v mongolských stepích provázejí každodenní obtíže v podobě měnících se teplot, písečných bouří a dalších nebezpečí. Proto tam spatřil světlo světa tradiční oděv, který je nejen estetický, ale i praktický. Základ krojů pro muže i ženy tvoří „dél“: Hedvábný plášť přiléhající k tělu může přitom zároveň posloužit jako přikrývka, polštář či stan. Především lovci se proti chladnému počasí chrání kožešinami. Dekorativní klobouky pak dokládají příslušnost ke kmeni.</p>

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907