Rostliny starého kontinentu: Nejvzácnější pivoňky Evropy

21.06.2019 - Pavel Sekerka

Pivoňky jsou nápadné rostliny, které svými velkými zářivými květy vždy budily pozornost. Proto také patří k nejdéle pěstovaným zahradním rostlinám, i když v přírodě nejsou příliš hojné

<p>Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. <strong>I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury.</strong> Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.</p>

Pivoňky jsou poměrně náročné na kvalitu přírodního prostředí a jeho změny a také se jen pomalu šíří, protože mají velká a těžká semena. I hojnější druhy mají obvykle pouze ostrůvkovitý areál, přičemž jednotlivá místa výskytu mohou být i značně vzdálená. Proto se u některých lokalit můžeme domnívat, že vznikly druhotně, zplaněním z kultury. Jestliže k tomu ale došlo ve starověku, můžeme to dnes jen stěží dokázat. Jiné druhy jsou endemité malých území, většinou hor, ze kterých se nemohly dále šířit. Mezi ně patří i tyto nejvzácnější evropské pivoňky.

<h3>Pivoňka banátská <em>(Paeonia banatica)</em></h3><p>Byla popsána v roce 1828. <strong>Některými autory je považována za poddruh pivoňky lékařské, jíž je velice podobná. Liší se od ní tím, že má širší a méně dělené lístky, pouze prostřední lístek je hluboce dělený do 2–3 laloků.</strong> Rostliny mají v zemi hlízovitě ztloustlé kořeny, ze kterých vyrůstá lysý stonek. Horní tmavě zelená strana listu je lysá, spodní sivá strana je chlupatá nebo lysá.</p><p><strong>Výška: </strong>60 cm<br /><strong>Doba květu: </strong>květen, červen<br /><strong>Rozšíření: </strong>Roste ostrůvkovitě v jižním Maďarsku, západním Rumunsku, severním Chorvatsku a Srbsku.<br /><strong>Ekologie: </strong>Obvykle jako podrost listnatých lesů.<br /><strong>Status: </strong>Je vedená v příloze I. Bernské úmluvy o ochraně evropské Flóry a fauny, ve směrnici o stanovištích NATURA 2000. Ve státech, ve kterých se vyskytuje, je přísně chráněná i v rámci národní legislativy.</p>

Pivoňka banátská (Paeonia banatica)

Byla popsána v roce 1828. Některými autory je považována za poddruh pivoňky lékařské, jíž je velice podobná. Liší se od ní tím, že má širší a méně dělené lístky, pouze prostřední lístek je hluboce dělený do 2–3 laloků. Rostliny mají v zemi hlízovitě ztloustlé kořeny, ze kterých vyrůstá lysý stonek. Horní tmavě zelená strana listu je lysá, spodní sivá strana je chlupatá nebo lysá.

Výška: 60 cm
Doba květu: květen, červen
Rozšíření: Roste ostrůvkovitě v jižním Maďarsku, západním Rumunsku, severním Chorvatsku a Srbsku.
Ekologie: Obvykle jako podrost listnatých lesů.
Status: Je vedená v příloze I. Bernské úmluvy o ochraně evropské Flóry a fauny, ve směrnici o stanovištích NATURA 2000. Ve státech, ve kterých se vyskytuje, je přísně chráněná i v rámci národní legislativy.

<h3><em>Paeonia cambessedesii</em></h3><p>Drobnější pivoňka je příbuzná pivoňky korálové (P. mascula) a dorůstá do výšky 30–40 cm. V zemi má řepovitý kořen, z nějž vyrůstají stonky. Ty jsou stejně jako spodní strana listů purpurové. Chrupavčité listy jsou dělené do 9 kopinatých až oválných tmavě zelených lístků, nápadná je vmáčklá žilnatina na svrchní straně listů. Lístky nejsou dále dělené.</p><p><strong>Výška: </strong>40 cm<br /><strong>Doba květu: </strong>březen<br /><strong>Rozšíření: </strong>Baleárské ostrovy – Mallorka, Cabrera a Menorca<br /><strong>Ekologie: </strong>Na vápencových skalách, sutích a křovinatých strání.<br /><strong>Status:</strong> V přírodě je kriticky ohrožená, vedená v červené knize IUCN, v příloze I. Bernské úmluvy o ochraně evropské flóry a fauny a ve směrnici o stanovištích NATURA 2000.</p>

Paeonia cambessedesii

Drobnější pivoňka je příbuzná pivoňky korálové (P. mascula) a dorůstá do výšky 30–40 cm. V zemi má řepovitý kořen, z nějž vyrůstají stonky. Ty jsou stejně jako spodní strana listů purpurové. Chrupavčité listy jsou dělené do 9 kopinatých až oválných tmavě zelených lístků, nápadná je vmáčklá žilnatina na svrchní straně listů. Lístky nejsou dále dělené.

Výška: 40 cm
Doba květu: březen
Rozšíření: Baleárské ostrovy – Mallorka, Cabrera a Menorca
Ekologie: Na vápencových skalách, sutích a křovinatých strání.
Status: V přírodě je kriticky ohrožená, vedená v červené knize IUCN, v příloze I. Bernské úmluvy o ochraně evropské flóry a fauny a ve směrnici o stanovištích NATURA 2000.

<h3>Pivoňka parnaská <em>(Paeonia parnassica)</em></h3><p>Jedná se o nejpozději popsanou evropskou pivoňku (až v roce 1977). <strong>Podobá se některým rostlinám z okruhu pivoňky lékařské, od nichž se však na první pohled pozná podle tmavě červených květů, které jsou mezi bylinnými pivoňkami nejtmavší.</strong> Kořeny má hlízovitě ztloustlé a stonek je chlupatý, stejně jako šedozelené listy, jejichž spodní strana je šedá, pokrytá měkkými drobnými chlupy. </p><p><strong>Výška: </strong>65 cm<br /><strong>Barva květu: </strong>tmavě červená<br /><strong>Doba květu: </strong>duben, květen<br /><strong>Rozšíření: </strong>Roste v horách na jihu Řecka v pohoří Parnassos a Elikon.<br /><strong>Ekologie: </strong>V řídkých lesích Abies cephalonica a na vlhkých loukách, suťových svazích a na jihozápadně orientovaných vápencových skalách v nadmořské výšce 800–1 300 metrů.<br /><strong>Status: </strong>Je vedená v příloze I. Bernské úmluvy o ochraně evropské flóry a fauny, ve směrnici o stanovištích NATURA 2000 a v Červené knize Řecka</p>

Pivoňka parnaská (Paeonia parnassica)

Jedná se o nejpozději popsanou evropskou pivoňku (až v roce 1977). Podobá se některým rostlinám z okruhu pivoňky lékařské, od nichž se však na první pohled pozná podle tmavě červených květů, které jsou mezi bylinnými pivoňkami nejtmavší. Kořeny má hlízovitě ztloustlé a stonek je chlupatý, stejně jako šedozelené listy, jejichž spodní strana je šedá, pokrytá měkkými drobnými chlupy. 

Výška: 65 cm
Barva květu: tmavě červená
Doba květu: duben, květen
Rozšíření: Roste v horách na jihu Řecka v pohoří Parnassos a Elikon.
Ekologie: V řídkých lesích Abies cephalonica a na vlhkých loukách, suťových svazích a na jihozápadně orientovaných vápencových skalách v nadmořské výšce 800–1 300 metrů.
Status: Je vedená v příloze I. Bernské úmluvy o ochraně evropské flóry a fauny, ve směrnici o stanovištích NATURA 2000 a v Červené knize Řecka

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Václavské náměstí v průběhu 28. října 1918 a výzva Švehly a Soukupa k zachování klidu.

Historie

Treacyho klobouky byly k vidění na jedné z nejsledovanějších svateb všech dob – sňatku prince Williama a vévodkyně Kate.

Revue

Sledování meteorického deště přináší nezapomenutelný zážitek.

Vesmír

Nejjednodušší způsob prevence proti účinkům chemickým zbraním představuje použití ochranných prostředků.

Válka

Povrch bakterie E. coli netvoří jednolitá vrstva, ale hustá síť proteinů.

Věda

Staré město Santiaga se považuje za jednu z nejkrásnějších historických čtvrtí na světě.

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907