Španělským vědcům se před časem podařilo dokázat, že děti v děloze jsou schopny slyšet již od šestnáctého týdne. Jak se ale zdá, ani zdaleka nejde o výsadou lidí. Podle amerických neurobiologů to funguje podobně i u pěvců.
Vědci z Univerzita v Illinois experimentovali s nenarozenými ptáčaty oblíbených modelových pěvců zebřiček pestrých. Vyjmuli vejce se zebřičkami z hnízd a pak jim 30 minut denně přehrávali zpěv jejich rodičů nebo zpěv jiných ptáků anebo ticho bez ptačího zpěvu. Přitom sledovali aktivitu mozků ptáčat a jejich průběžný vývoj.
TIP: Náročné rodičovství: Sýkory babky se při krmení přehřívají téměř k smrti
Experimenty ukázaly, že ptáčata ve vajíčku nejenom rozliší ptačí zpěv od ticha, ale dovedou rozpoznat zpěv rodičů od zvuků ptáků jiných druhů. Zároveň vyšlo najevo, že když nenarozená mláďata zebřiček poslouchají ptačí zpěv, urychluje to vývoj jejich mozků. Zda má poslech hudby či hlasy lidí podobně blahodárný vliv i na nenarozené děti je nicméně stále ještě otázkou.
IFL Science, NeuroReport
RevueVedle pilota má Air Car pojmout i trojici spolucestujících. (foto: Profimedia/Lazzarini Design)
VědaArcheologům se poprvé podařilo nalézt zbytky dřevěných hrotů z římské éry, které měly odradit útočníky. Hroty fungovaly podobně jako ostraný drát nebo žiletkový plot. (ilustrační foto: Unsplash, Hunter James, CC0)
HistorieStříbro nalezené v Kutné hoře vedlo krále k vydání horního zákoníku a ražbě pražských grošů, „tvrdé měny“ středověku. (ilustrace: Wikimedia Commons, CC0)