Největší galaxie v našem okolí: Nejzajímavější fakta o M31 v Andromedě

30.07.2016 - Františem Martinek

Galaxie v Andromedě je nejbližší spirální galaxie od naší Mléčné dráhy, ale není nejbližší galaxií. Má jméno po oblasti hvězdné oblohy, ve které se nachází, a která je pojmenovaná po mytologické princezně Andromedě


Reklama

Galaxie jsou kompaktním seskupením hvězd, mezihvězdné látky a temné hmoty. Dělíme je na spirální, spirální s příčkou, eliptické a nepravidelné. Obvykle tvoří součást větších celků, jako jsou místní skupiny, kupy či nadkupy galaxií.

Jádro galaxie M31 je dvojité. Jeho části jsou od sebe vzdáleny 4,9 světelného roku a skládají se z kompaktních disků obsahujících horké hvězdy. V jasnějším jádře „sídlí“ superhmotná černá díra, jejíž hmotnost se odhaduje na 230 milionů sluncí (černá díra v centru Mléčné dráhy má hmotnost asi čtyř milionů sluncí).

Galaktická výduť navazuje na jádro galaxie. Tato oblast je hmotnostně nejdůležitější složkou galaxie. Obsahuje malé množství plynu a prachu, a proto tu existuje jen málo mladých hvězd. Jsou tady soustředěny především staré hvězdy ve věku kolem osmi miliard roků a mimo jiné se zde podařilo objevit 26 černých děr hvězdné kategorie.

Spirální ramena galaxie M31 jsou zatočená ve směru pohybu hodinových ručiček, přičemž je v nich soustředěno velké množství stálic. Ramena se vyznačují přítomností řídkých oblaků částečně ionizovaného vodíku, v nichž se nachází mnoho nedávno zrozených horkých modrých hvězd.

Galaktický disk M31 dosahuje průměru asi 220 tisíc světelných roků. Vzhledem k rychlé rotaci mají spirální galaxie podobu obřího plochého disku, což je dobře vidět při pohledu z vnějšku, jsou-li k nám natočeny „bokem“.

Galaktické halo je oblast obklopující galaxii, přičemž jej tvoří řídká mezihvězdná látka. Nacházejí se v něm jak osamělé hvězdy (červení obři a trpaslíci), tak kulové hvězdokupy gravitačně vázané na mateřskou galaxii. Jedná se o nejstarší hvězdnou populaci galaxie – stáří zmíněných stálic se odhaduje na 10–13 miliard roků. Astronomové pozorovali červené obry daleko od galaktického disku, z čehož vyplývá, že galaktické halo může sahat až do vzdálenosti 500 tisíc světelných roků od středu M31.

Galaktická koróna navazuje na již zmiňované halo. Jde o obrovský oblak řídkého plynu zřejmě kulového tvaru. Koróna pravděpodobně obsahuje značné množství nezářící (skryté neboli temné) hmoty, jejíž gravitační působení se projevuje v pohybu kulových hvězdokup a blízkých trpasličích galaxií.

Satelitní galaxie tvoří početnou rodinu galaxie M31. Mezi největší průvodce patří galaxie M32, M33 v souhvězdí Trojúhelníku a dalších minimálně dvacet zatím známých trpasličích galaxií.

Více o galaxii M31 v Andromedě

Reklama

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907