Největší galaxie v našem okolí: Nejzajímavější fakta o M31 v Andromedě

30.07.2016 - Františem Martinek

Galaxie v Andromedě je nejbližší spirální galaxie od naší Mléčné dráhy, ale není nejbližší galaxií. Má jméno po oblasti hvězdné oblohy, ve které se nachází, a která je pojmenovaná po mytologické princezně Andromedě


Reklama

Galaxie jsou kompaktním seskupením hvězd, mezihvězdné látky a temné hmoty. Dělíme je na spirální, spirální s příčkou, eliptické a nepravidelné. Obvykle tvoří součást větších celků, jako jsou místní skupiny, kupy či nadkupy galaxií.

Jádro galaxie M31 je dvojité. Jeho části jsou od sebe vzdáleny 4,9 světelného roku a skládají se z kompaktních disků obsahujících horké hvězdy. V jasnějším jádře „sídlí“ superhmotná černá díra, jejíž hmotnost se odhaduje na 230 milionů sluncí (černá díra v centru Mléčné dráhy má hmotnost asi čtyř milionů sluncí).

Galaktická výduť navazuje na jádro galaxie. Tato oblast je hmotnostně nejdůležitější složkou galaxie. Obsahuje malé množství plynu a prachu, a proto tu existuje jen málo mladých hvězd. Jsou tady soustředěny především staré hvězdy ve věku kolem osmi miliard roků a mimo jiné se zde podařilo objevit 26 černých děr hvězdné kategorie.

Spirální ramena galaxie M31 jsou zatočená ve směru pohybu hodinových ručiček, přičemž je v nich soustředěno velké množství stálic. Ramena se vyznačují přítomností řídkých oblaků částečně ionizovaného vodíku, v nichž se nachází mnoho nedávno zrozených horkých modrých hvězd.

Galaktický disk M31 dosahuje průměru asi 220 tisíc světelných roků. Vzhledem k rychlé rotaci mají spirální galaxie podobu obřího plochého disku, což je dobře vidět při pohledu z vnějšku, jsou-li k nám natočeny „bokem“.

Galaktické halo je oblast obklopující galaxii, přičemž jej tvoří řídká mezihvězdná látka. Nacházejí se v něm jak osamělé hvězdy (červení obři a trpaslíci), tak kulové hvězdokupy gravitačně vázané na mateřskou galaxii. Jedná se o nejstarší hvězdnou populaci galaxie – stáří zmíněných stálic se odhaduje na 10–13 miliard roků. Astronomové pozorovali červené obry daleko od galaktického disku, z čehož vyplývá, že galaktické halo může sahat až do vzdálenosti 500 tisíc světelných roků od středu M31.

Galaktická koróna navazuje na již zmiňované halo. Jde o obrovský oblak řídkého plynu zřejmě kulového tvaru. Koróna pravděpodobně obsahuje značné množství nezářící (skryté neboli temné) hmoty, jejíž gravitační působení se projevuje v pohybu kulových hvězdokup a blízkých trpasličích galaxií.

Satelitní galaxie tvoří početnou rodinu galaxie M31. Mezi největší průvodce patří galaxie M32, M33 v souhvězdí Trojúhelníku a dalších minimálně dvacet zatím známých trpasličích galaxií.

Více o galaxii M31 v Andromedě

  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru 4/2014

  • Zdroj fotografií: NASA

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907