Rytířské duely: Když mladí šlechtici toužili po renomé hrdinů

21.03.2022 - Radomír Dohnal

Mladí západoevropští šlechtici na přelomu 14. a 15. století toužili po renomé odvážných bojovníků, ale padnout ve válečné vřavě se jim nechtělo. A tak oživili tradici rytířských duelů…

<p>Příběh leónského rytíře <strong>Suera de Quiñonese</strong> později inspiroval spisovatele <strong>Cervantese</strong> při vymýšlení jeho Dona Quijota.</p>

Příběh leónského rytíře Suera de Quiñonese později inspiroval spisovatele Cervantese při vymýšlení jeho Dona Quijota.


Reklama

Písně kočujících trubadú­rů a minstrelů mladým aristokratům konce středověku připomínaly slávu rytířů z minulých staletí. Pěli o osudech odvážných mužů, kteří se nebáli zkřížit meč i s nejstrašnějším nepřítelem, čímž si mohli získat náklonnost krále a jeho dvora včetně vznešených dam. Jenže tahle rytířská romantika už byla pár dekád mrtvá. 

Důstojné rytířství ve své nejčistší podobě mezi šlechtou vymíralo. Válka se změnila na špinavé řemeslo, při kterém už neumírali jen prostí vojáci, ale i jejich velitelé z řad aristokracie. Ne že by na smrti v boji bylo něco špatného. Ale nikdo z těchto rytířstvím poblouzněných snílků si nepřál být zabit šípem nějakého nevolníka nebo být ubit palicemi knechtů. Taková potupa!

Špatná smrt

Celá Evropa si ještě pamatovala bitvu u Kresčaku, kde 26. srpna 1346 právě takto hanebně padlo na 1 900 nejen francouzských rytířů. Do krvavého bláta bitevního pole byl zadupán výkvět šlechty a takto vedený boj už rozmařilí aristokraté zažívat nechtěli. Hrdinství a slávu chtěli získávat v soubojích čestných, vedených ideálně v poměru jeden na jednoho, aby při nich vynikl jejich šermířský um. 

Současně odmítali kašírovanou zábavu hradních turnajů. Celé to zápolení jim přišlo příliš umělé. Navíc klání citelně ubylo, protože na ně králům nezbývalo peněz. Jak tedy napodobit zápas na život a na smrt a současně si užít hodnotný zážitek? Jak se přiblížit slávě a dobrat se pověsti neohroženého hrdiny? Odpovědí se stalo oprášení tradice, známé jako pas d'armes.

Jenom hra 

Co přesně to značí? Řekněme, že jde o okolnostmi vyprovokovaný souboj, při kterém se vyzyvatel postaral o to, aby se jeho protivník do zápasu buď zapojil, nebo – pokud odmítne – odešel s ostudou. Nešlo o válku a ani o akt agrese. Odehrál se vlastně takový soukromý turnaj, při kterém se eliminovalo riziko, že do boje zápasících šlechticů zasáhnou neurození ozbrojenci. 

Jak takový pas d'armes probíhal? Rytíř se svou družinou vyrazil na nějaké frekventované místo, ideálně na most nebo před bránu sousedního města. Postavil si stan a nachystal zázemí. Vyložil svůj arzenál a nezapomněl ani na občerstvení. A poté osobně, v plné zbroji, zastoupil cestu procházejícím lidem. Nechal rozhlásit, že tento průchod neuvolní, dokud se jeho právoplatný majitel s ní neutká v haštiládě. Ačkoli název zní velmi infantilně, jde o zkomoleninu latinského termínu hastiludium„hra s kopím“.

Dej fant!

Nevolníci a trhovci samozřejmě oním tenans, tedy stráží, projít mohli. S nimi rytíř zápolit nechtěl. Navíc kýženou informaci rychle roznesli po kraji a nejspíš se z nich rekrutovali i nepostradatelní diváci. Pokud ale kolem projížděl muž urozeného původu, moc na výběr nedostal. Byl ozbrojen? Musel se bít. Cestoval beze zbraně? Vyzyvatel mu přátelsky zbraň i zbroj nabídl. 

A když se ani tak nehodlal zúčastnit? Musel odevzdat něco na znamení své prohry a znectění. Například ostruhy nebo korouhev. Což pro čest vyzývaných znamenalo, že mohli být považováni za zbabělce. A to bolelo. Samozřejmě, že vyzývaný mohl rozkázat svému ozbrojenému průvodu, aby mu přes bojechtivého rytíře prosekali cestu… ale od toho tu byli diváci. Ti by takový postup neocenili a svého pána by považovali za ustrašence. 

Bez zášti

Podobně to probíhalo, když přes stráž projížděla urozená dáma. Musela se vzdát nějaké cetky – třeba svého závoje nebo vyšívaného kapesníčku. A na jejím muži, snoubenci či nápadníkovi pak zůstalo, aby troufalce vyzval na čestný souboj a zástavu dámy získal zpět. Pas d'armes měl v sobě zřídka kdy něco osobního, nebyl o vzájemné nesnášenlivosti a nevraživosti šlechticů. U nekonvenčně pojatého zápasu nešlo o srovnávání osobních účtů. Tedy, většinou. 

TIP: Turnaje na přemyslovském dvoře: Který král patřil k obávaným soupeřům?

Johana z Penthièvre, vévodkyně bretaňská, využila této příležitosti k tomu, aby se mohla pomstít vojenskému veliteli Jeanu de Beaumanoirovi, který byl nepřímo odpovědný za smrt jejího muže.

Přesto se pas d'armes dával za „nádherný příklad rytířského hrdinství“ a propagováno coby ideální náhradní varianta, jakou by šlechtici mohli řešit hraniční půtky bez skutečných a nákladných válek… 

Tři sta kopí u Órbigo?

Leónský rytíř Suera de Quiñones toužil po slávě, proto se svou desetičlennou družinou na začátku léta 1434 obsadil soutěsku a most přes řeku Órbigo. Frekventovaným místem patřícím Kastilii procházeli šlechtici vykonávající pouť do Santiaga de Compostela. Suero si vytyčil za cíl „zlomit tři stovky kopí“ – potom prý odtáhne. 

Za 30 dní podstoupil neuvěřitelných 166 soubojů, ale jen málo z nich vyhrál. Zbitý a vyčerpaný se raději stáhl zpět na svůj hrad. Vysloužil si jen přezdívku El del Passo, tedy Ten z Průsmyku.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Fosilie ptakoještěra Balaenognathus maeuseri byla nalezena v německém lomu a byla popsána paleontology z Anglie, Německa a Mexika. (ilustrace: University of Portsmouth, Megan JacobsCC BY-SA 4.0)

Věda
Zajímavosti

Ratibořický zámek pravděpodobně zažil nejedno dostaveníčko paní kněžny s Metternichem… (Wikimedia Commons, KozuchCC BY-SA 3.0 + Wikimedia CommonsCC0)

Historie

Roztavená láva stéká z ostrova Havaj do Tichého oceánu. (foto: Shutterstock)

Příroda

Jak by asi vypadala obloha na planetě uvnitř kulové hvězdokupy? (ilustrace: Shutterstock)

Vesmír

V roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise GubbCC BY 4.0)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907