S pilotem v kokpitu: Pět výjimečných armádních stíhaček
Ať už jde o zkrácení času potřebného k cestování, nebo o taktické výhody v boji, extrémní rychlost je pro armádní stíhače a drony klíčová. Váže se k ní však řada nebezpečí a komplikací, které v průběhu 20. století stály život nejednoho pilota
Eso v oblacích
Convair F-106 Delta Dart | maximální rychlost: 2 454 km/h
V 60.–80. letech představoval Convair F-106 Delta Dart pomyslné eso amerického letectva. Byl totiž zkonstruován pro ničení sovětských bombardérů pomocí raket naváděných infračerveným paprskem. Dodnes jde navíc o nejrychlejší jednomotorový letoun. Celkem vzniklo 342 kusů, v průběhu 80. let však stíhačky F-106 postupně odcházely do důchodu a v roce 1988 již nelétaly vůbec – pozvolna je totiž nahradily dálkově ovládané drony. (foto: Wikimedia Commons, Ken Hammond, CC0)
Stále ve vzduchu
F-4 Phantom II | maximální rychlost: 2 368 km/h
Phantom představoval klíčový bojový letoun za války ve Vietnamu: Do vzduchu poprvé zamířil roku 1958 a mimo jiné mohl nést až 8,4 tun zbraňového nákladu, zahrnujícího také bomby či rakety určené k likvidování vzdušných i pozemních cílů. Pozdější modely měly navíc zabudovaný rotační kanon M61 Vulcan. I po vietnamské válce tak Phantom zůstával hojně využívaným stíhačem – kromě USA létal rovněž pod vlajkami dalších zemí a například Japonsko jej oficiálně přestalo nasazovat teprve letos v březnu. (foto: Wikimedia Commons, USAF, CC0)
Nesmrtelný mig
Mikojan MiG-31 | maximální rychlost: 2 993 km/h
Dvoumístná sovětská stíhačka MiG-31 vzešla z konstrukce MiGu-25 a coby hlavní úkol dostala kontrolu vzdušného prostoru. Inženýři ji navrhli tak, aby byla bojeschopná za každého počasí i v každé denní době. A přestože první kusy vzlétly do vzduchu už v roce 1975, zůstává stroj aktivní dodnes: Vedle ruského letectva jej využívá například Kazachstán. Rusové přitom počítají, že bude MiG-31 strážit oblohu nad jejich vlastí minimálně do konce dekády. (foto: Wikimedia Commons, Dmitriy Pichugin, CC0)
Jak zmizet raketám?
North American XB-70 Valkyrie | maximální rychlost: 3 308 km/h
Stroj XB-70 navrhli inženýři firmy North American Aviation v 50. letech 20. století coby taktický bombardér schopný shazovat nukleární hlavice. Díky rychlosti přes 3 000 km/h a letové výšce okolo 21 km měl být těžko zachytitelný radarem a ještě hůř zaměřitelný sovětskými letouny. Koncem 50. let však východní blok nasazoval první protiletadlové raketové komplety, jež znamenaly pro XB-70 reálnou hrozbu. Stávající bombardéry B-52 se navíc před raketami dokázaly lépe ukrývat a vývoj XB-70 posléze skončil. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)
Nečekaná zatáčka
Bell X-2 | maximální rychlost: 3 370 km/h
Experimentální stroj Bell X-2 sloužil ke zkoumání letových vlastností v extrémních rychlostech. Když se v listopadu 1955 poprvé testoval jeho pohon, stanovil v něm Frank Everest rekord v hodnotě 3 050 km/h. Ze zprávy pilota ovšem vyplývalo, že při maximálních rychlostech se letoun neovládá ideálně. Nešťastným způsobem pak jeho slova potvrdil Milburn Apt, který jako první na světě překročil hranici mach 3, když v X-2 zrychlil na 3 370 km/h. Během letu však z neznámých důvodů zkusil zatočit, stroj se vymkl kontrole a pilota před smrtí nezachránilo ani katapultování. Po fatální nehodě projekt X-2 skončil. (foto: Wikimedia Commons, NASA, CC0)
