Šalamoun a královna ze Sáby: Láska, která málem sjednotila svět

14.10.2021 - Alžběta Kočí

Byla nejmocnější a nejbohatší pannou na zemi a sama dokázala s vírou v židovského boha vládnout rozsáhlé říši… Nejmoudřejší král ji ale dokázal přesvědčit, že žena má především milovat a být milována. Královna ze Sáby a Šalomoun

<p>Královna Makeda přichází k Šalomounovi. Ten je nejprve oslněn její krásou a bohatstvím, později i její chytrostí.</p>

Královna Makeda přichází k Šalomounovi. Ten je nejprve oslněn její krásou a bohatstvím, později i její chytrostí.


Reklama

Tato moudrá žena je opředená pověstmi a legendami. A přitom o ní doopravdy nevíme téměř nic! O jejím království na území dnešní Etiopie a Jemenu se zmiňuje Starý zákon, Nový zákon, korán i etiopské legendy. Právě ty tuto váženou panovnici , která žila v 10. století před Kristem, nazývají jménem Makeda. O její existenci nemáme žádné přímé důkazy a její život je zahalený tajemstvím. Křesťanský etiopský císařský rod však svůj původ odvozuje od císaře Menelika I., který byl synem právě Makedy a moudrého krále Šalomouna…

Jak k tomuto spojení došlo? Příběh královny ze Sáby a krále Šalomouna vysvětluje křesťanská mytologie jako metaforu. Královnina návštěva Jeruzaléma a její podlehnutí Šalomounově vůli jsou přirovnávány k symbolickému „manželství“ církve s Kristem

Slib věčného panenství

Tajemná Makeda je potomkem Židů, kteří neměli důvěru v Mojžíše, jehož dobrodružná výprava jim přišla příliš nebezpečná. Neodešli s ním proto přes Rudé moře a zůstali v Egyptě. Tam na ně však zaútočili pomstychtiví Egypťané a donutili je k útěku. Jediná volná cesta vedla na jih. Pronásledovaní Židé dorazili do Etiopie, kde se nacházela pohádkově krásná země. A právě tady založili svou novou říši.

Makeda je jediným dítětem zdejšího krále Angaba. Aby mohla převzít vládu, musí v sedmi letech přísahat, že navždy zůstane pannou. Proč? Kněží se bojí, že kdyby se jejich královna provdala, stal by se panovníkem cizí král, který by odvrhl jejich víru v Jahveho. Přitom právě Makedin otec Angabo tuto víru obnovil a upevnil. To se prostě nesmí stát!

Makeda se tedy po smrti svého otce stává královnou Simenu, říše, která sahá až k Rudému moři. Je jí právě osmnáct let. Získává honosný titul „Nejčistší perla, královna všech králů, lvice z kmene Juda, vyvolená Jahveho, z boží milosti panovnice nad dnem i nocí, vládkyně nad pohybem nebeských těles a dárkyně úrodné vody“. Makeda je vzdělaná dívka. Angebo ji nechal vychovat na dvoře egyptského faraona. Naučila se i věcem, které byly do té doby zasvěceny mužům – jezdí na koni, střílí z luku, řídí vůz… 

Na korunovační slavnosti přijedou knížata z celého širého okolí s úchvatnými dary. Nejzajímavější ze všech je asyrský princ Asádaron. Není divu, že se s Makedou do sebe zamilují! Bdělí kněží si však asyrskou nadvládu ani za mák nepřejí a proti milostnému vztahu okamžitě zasáhnou. Zlomená Makeda si uvědomí svou povinnost a sama prince požádá, aby ji miloval jen jako bratr sestru. Z této nešťastné lásky se ale už nikdy nevzpamatuje!

Marná touha po lásce

Začíná nenávidět své poslání, které jí brání v osobním štěstí! Touha po lásce se postupně přetavuje v nenávist k mužům, ve kterých spatřuje hlavní viníky svého smutného osudu. Sama sebe vidí jako patronku všech žen, které se chtějí osvobodit z područí mužů. S radikálními změnami začne rovnou ve své říši!  Změní zákony tak, aby dávaly přednostní práva právě ženám. Domácí práce se stávají povinností mužů, dědit naopak smějí pouze ženy. Dokonce zřídí vojsko amazonek.

Aby nemusela myslet na svůj nešťastný osobní život, Makeda do úmoru pracuje a rozšiřuje svoji zemi. Její vláda je legendární, stejně jako nové město Sába, které založí na břehu Rudého moře v jižní Arábii. Investuje do něj opravdu hodně práce i prostředků. Neváhá ani nechat uměle navršit pahorek, na kterém vystaví svůj palác… Ten pak vypadá, jako by se vznášel v nebi. 

Přesto ani úspěšné kralování nedokáže Makedu odvést od touhy po lásce a milostném vztahu. Často tajně pláče… Týrá ji přísaha panenství, kterou před lety veřejně složila. Kněží jsou ale neoblomní. Prorokují zemi i národu katastrofu, pokud královnička slib daný bohu nedodrží. Makeda hledá jakoukoliv cestu z této zapeklité situace.

Nakonec ji kupodivu najde ve hvězdách. Dvorní astrolog jednoho dne panovnici oznámí, že tento palčivý problém jí pomůže vyřešit moudrý a mocný muž ze severu. Jedná se snad o krále Šalomouna z dalekého Jeruzaléma? 

Okouzlující královna, úchvatný král

Sláva tohoto vladaře se šíří i v takto vzdálených zemích. Sábští kupci přinášejí přes poušť zprávy o jeho moci a důvtipu. Královna se jejich slovům zdráhá uvěřit. Rozhodne se slavného Šalomouna sama vyzkoušet. Posílá mu cenné dary spolu s těžkou obrazovou hádankou. Co na to izraelský král? On sám o královně ze Sáby už slyšel mnohé, a proto je na tuto krásnou, bohatou a inteligentní ženu také zvědavý. Na její hlavolam tedy odpoví mistrovskou básní, která obsahuje i pozvání do Jeruzaléma

Osmnáct let po své korunovaci se Makeda, královna ze Sáby, vydává s početným doprovodem a velbloudy naloženými vzácnými dary na dlouhou cestu. Přes Rudé moře ji převáží nádherná loď, kterou sama panovnice navrhla. Podobá se pávu, zdobí ji ryzí zlato a pohání sto osmdesát veslařů. Z dnešního Eilatu pak vyráží dlouhá karavana. Makeda sedí na bílém slonovi, její sedadlo je vyrobeno ze zlata a stříbra a kryje je rudý hedvábný baldachýn. Obyvatelé Jeruzaléma jsou na návštěvníky z daleké ciziny zvyklí, příjezd královny ze Sáby však budí úžas. Doprovází ji řada muzikantů, kteří vyhrávají na bubny, loutny, flétny i trumpety. A ty dary! Berou dech i samotnému Šalomounovi. Zlato, sloní kly, drahokamy, perly, vzácné byliny, bujní koně, velbloudi a mezci… A k tomu na sto šedesát jehňat, která mají být obětována v chrámu. Ovšem i jeruzalémský královský palác se má čím pochlubit.

Makeda Šalomounovi položí všechny otázky, které mají prověřit jeho tradovanou moudrost. Jak tato zkouška dopadne? „Nevěřila jsem tomu, co mi o tobě vyprávěli,“ řekne Makeda králi, když zodpoví všechny její otázky. „Teď jsem to ale viděla na vlastní oči. Bůh dal svému lidu moudrého krále, protože bůh svůj lid miluje.“

Šalomoun má mnoho manželek. Jeho filozofií je, že je lépe se oženit než válčit. Vzal si proto řadu cizích princezen. Žádnou z nich ale skutečně nemiluje. Teď má pocit, že v Makedě mu bůh posílá ideální ženu… Je krásná, je bohatá, je chytrá, je mocná, a navíc vyznává Jahveho! 

Panenská přísaha? Protiví se bohu!

Nemůže uvěřit svému štěstí. Brzy královně ze Sáby skládá ty nejkrásnější milostné písně a vyznává jí lásku nejrůznějšími způsoby! Jak se dívá na panenskou přísahu? Od samého počátku je mu jasné, že není třeba se jí příliš trápit, vždyť se protiví bohu! Po poradě s kněžími vyhlásí, že láska je dar boží a ženy jsou z jeho vůle považovány za strážkyně domova. Lidstvo by čekala záhuba, kdyby tuto úlohu neplnily! Co na to Makeda? I tato mocná královna je zkrátka jen žena… A z lásky se nechá svůdným králem přesvědčit o jeho pravdě. Z Jeruzaléma posílá do své země depeši, která mění zákony. V pravý čas! Muži se už začínají proti těmto pro ně ponižujícím pravidlům bouřit.

Svatba je slavná a krásná. Neradují se z ní ale všichni v Jeruzalémě. Jedna z Šalomounových manželek se dokonce dvakrát pokusí Makedu zavraždit. Má být popravena, ale Makeda jí velkomyslně udělí milost. Moc dobře ví, jak bolí zoufalá touha po lásce.

Aby unikli žárlivým členkám králova harému, odjíždějí novomanželé do Makediny oázy Tadmor ležící východně od Damašku. Tady spolu žijí v láskyplném svazku půl roku. Jakou proměnou za tu dobu Makeda prochází! Pod vlivem Šalomounových milostných písní se z ní stává milující a zamilovaná žena. Její nenávist k mužskému pokolení je zapomenuta! Navíc brzy zjišťuje, že čeká dítě. Šalomoun i jeho paní se radují, že se narodí syn, který spojí obě země v jedinou obrovskou židovskou říši. 

Láska jako věčný symbol

Syn Menelik se narodí v Sábě, kde s matkou vyrůstá prvních sedm let svého života. Poté odcestuje do Jeruzaléma k otci, kterému se velmi podobá… Spojí následník obě země, jak o tom sní jeho rodiče? Bohužel se mu to nepodaří. Stane se králem matčina Simenu a Sáby, Šalomounova říše se však ihned po jeho smrti kvůli vnitřním sporům rozpadne na dvě části. Dobudou ji nejprve Egypťané, pak Asyřané a Babyloňané. Ti v roce 587 před Kristem zničí i Šalomounův chrám…

TIP: Průvodce biblickými místy: Tam, kde se psaly dějiny víry

Makeda a Šalomoun se po svém krátkém šťastném období v Tadmoru už nikdy nepotkají, i když po tom velmi touží… Oba jsou příliš zaměstnáni vládnutím ve svých zemích. Jejich láska však zůstává věčným symbolem. Královnu ze Sáby a její moudrost obdivoval i Ježíš Kristus…  

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ulice pro gurmány

Hongkong, Čína | oceněných restaurací: 70

Hongkong se v Michelinově průvodci objevil už v roce 2009, a stal se tak jedním z prvních asijských měst na jeho stránkách. Loni tam působilo 70 oceněných restaurací a vrcholné tři hvězdy získalo sedm z nich. Uznání si vysloužily mimo jiné za mistrné mísení tradiční kultury s moderními postupy a trendy. Vedle klasického restauračního života navíc průvodce oceňuje také hongkongský street food: Doporučuje rovnou 30 podniků, jejichž jídlo se sice prodává na ulici, ale zároveň splňuje vysoké kulinářské standardy. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Potravní dani podléhalo i seno, dřevo či petrolej, což vyvolávalo posměch i odpor.

Historie

Soustava s bílým trpaslíkem a plynným obrem

Vesmír

Spirocheta Borrelia burgdorferi, původce amerických borelióz.

Věda

Kokolitky zachycené rastrovacím elektronovým mikroskopem (SEM).

Příroda

Hladem netrpělo pouze obyvatelstvo, ale také váleční zajatci. Odhaduje se, že v rakouském zajetí zemřelo na podvýživu až 100 000 italských zajatců.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907