Reklama


Santiago de Compostela: Městečko, které vyrostlo na místě zázraku

11.10.2017 - Kateřina Helán Vašků

Španělské Santiago de Compostela představuje architektonický unikát opředený mnoha legendami. Podle jedné z nich v tamní katedrále spočívají ostatky samotného apoštola Jakuba

Staré město Santiaga se považuje za jednu z nejkrásnějších historických čtvrtí na světě.
Staré město Santiaga se považuje za jednu z nejkrásnějších historických čtvrtí na světě.

Reklama

Santiago de Compostela v Galicii na severozápadě dnešního Španělska založili Římané na přelomu 4. a 5. století. Tehdy ovšem jeho název zněl Campus Stellae (tedy „hvězdné pole“, respektive „Mléčná dráha“), a teprve později byl zkomolen na Compostela. Jeho neutuchající sláva spojená s křesťanskou vírou se však zrodila až v 9. století. Podle legendy spatřil jednoho dne roku 814 poustevník Pelagius v místě dnešního města tajemné světlo, které silně ozařovalo římskou hrobku uprostřed lesa.

Cíl křesťanských poutí 

Křesťanským světem se brzy roznesla zpráva, že poustevník zázrakem objevil hrob sv. Jakuba, jednoho z apoštolů Ježíše Krista, kterého roku 44 popravili v Jeruzalémě. Jeho ostatky ovšem měly být převezeny právě do Galicie, kde světec za svého života působil, a následně zapomenuty. 

Po Pelagiově objevu nechal král Alfons III. Veliký nad hrobem vystavět kostel, který se záhy stal důležitým poutním místem, přitahujícím tisíce lidí z celé Evropy. Kolem hrobky vyrostlo malebné městečko, se značným vlivem na architekturu okolní oblasti. Sláva lokality se ovšem rozšířila i za hranice Španělska – v severských ságách byla například celá Galicie známá coby Jakobsland.

Katedrála s průčelím slávy 

Santiago neproslulo jen jako poutní místo – svého času se stalo i symbolem boje španělských křesťanů proti islámu. Muslimové ho v 10. století vyplenili, ale Španělé jej v následujícím století kompletně zrekonstruovali. Románské, gotické i pozdější barokní budovy starého města dnes utvářejí jednu z nejkrásnějších historických čtvrtí na světě.

Tip na netradiční výlet: V italském městečku Caldari di Ortona teče z fontány víno

Komplex zapsaný na seznamu UNESCO zahrnuje staré město Santiaga spolu s odlehlým klášterem Santa Maria de Conxo. Za mistrovské dílo se považuje zejména románská katedrála sv. Jakuba Staršího, kde jsou uloženy i světcovy ostatky. Zdobí ji původní románský portál Pórtico de la Gloria („průčelí slávy“), klenot středověkého sochařství. Dalším architektonickým skvostem a zároveň symbolem města je západní barokní fasáda katedrály, která tvoří jednu ze stran působivého náměstí Obradoiro. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Věda

Tajemství slavné Dürerovy Růžencové slavnosti už dnes vlastně neexistuje, i když právě tento obraz je českému publiku nejpřístupnější: visí v Národní galerii.

Zajímavosti

Sonda Voyager 2 se již nachází v tzv. mezihvězdného prostoru. Aktuálně ji dělí od Země 120 AU. Její dvojče Voyager 1 se pohybuje ve vzdálenosti 150 AU.

Vesmír
Zajímavosti

Při lovu využívají lvíčci zlatí dlouhých prstů, jimiž snadno dosáhnou do nedostupných děr a skulin. Populace lvíčků zlatých přežívá v malé oblasti nedaleko brazilského Rio de Janeira.

Příroda

LeTourneau: Terénní stonožka

Obří terénní vozidlo se zrodilo v hlavě geniálního amerického vynálezce Roberta Gilmoura LeTourneaua. Délkou i provozním řešením připomíná vlak a jeho základní myšlenka vychází z lokomotivy, která díky dieselelektrickým generátorům produkuje dost energie na uvedení zbylé části soupravy do pohybu. Netřeba dodávat, že zkonstruování takového kolosu nebylo snadné, nicméně v roce 1958 konečně vznikla zcela funkční verze TC-497: poháněly ji čtyři turbínové motory s celkovým výkonem 4 680 koní, její kola měřila 3 m v průměru a celá souprava dosahovala úctyhodných 170 m. V „lokomotivě“ dokonce zbylo místo pro ubikaci, v níž mohlo žít až šest zaměstnanců. Maximální rychlost kolosu ovšem činila pouhých 32 km/h.

Funkční mnohokolka navíc bohužel přišla v době, kdy už se o přepravu těžkých břemen v terénu staraly výkonné transportní vrtulníky. Pozemní vlaky proto skončily na vrakovištích nebo v muzejních expozicích.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907