Šarlota Meklenbursko-Střelická: Černá královna na britském trůnu

07.08.2020 - Jaroslav Petr

<p>Patrně nejpřesnější portrét Sophie Charlotty von Mecklenburg-Strelitz od malíře Allana Ramsaye – ten se nijak nesnažil kamuflovat její africké geny.</p>

Patrně nejpřesnější portrét Sophie Charlotty von Mecklenburg-Strelitz od malíře Allana Ramsaye – ten se nijak nesnažil kamuflovat její africké geny.


Reklama

Svatba britského prince Harryho s americkou herečkou Meghan Markleovou byla společenskou událostí roku 2018. Nejen bulvární média ji proprala ze všech stran a „na přetřes“ přišel i původ budoucí vévodkyně ze Sussexu. Málo se ale ví, že africké geny měla i britská královna Šarlota Meklenbursko-Střelická.

Z Meklenburska na britský trůn

„Vzešlá z válečnické rasy vandalské, stále si nese tento odkaz ve své tváři…,“ napsal anglický básník o Sophii Charlottě von Mecklenburg-Strelitz s jasnou narážkou na africkou krev kolující v žilách britské panovnice. Královnin osobní lékař Baron Stockmar se ve své autobiografii o Sophii Charlottě vyjádřil mnohem přímočařeji, když její rysy popsal jako „vpravdě mulatské“. Kde přišla Sophia Charlotte von Mecklenburg-Strelitz k africké vizáži, když se narodila na území dnešního Německa jako osmé z deseti dětí prince Karla von Meck­lenburg a princezny Elisabeth Albertine von Sachsen-Hildburghausen?

Její život by zřejmě zůstal stranou zájmu historiků, kdyby 11. prosince roku 1752 nezemřel její strýc – vládce Meklenburska Adolf Friedrich III. Na uvolněný trůn usedl Charlottin otec Karl a z osmileté dívenky se rázem stala přitažlivá nevěsta. O její ruku jevila zájem nejedna evropská korunovaná hlava.

Mladého britského následníka trůnu Jiřího III. bychom však v houfci jejích nápadníků hledali marně. Byl po uši zamilovaný do o sedm let mladší lady Sarah Lennoxové. Jen a pouze tu si chtěl vzít. Za jakoukoli cenu! Jenže královský dvůr neměl pro princovo milostné vzplanutí valné pochopení.

„Byl jsem zrozen k tomu, abych se svým národem sdílel jeho světlé i temné chvíle, a jako takový musím často jednat v rozporu se svými city,“ posteskl si budoucí britský král. Se zaťatými zuby se nakonec podvolil vůli své matky a jejích rádců a s lady Sarah se rozešel. To mu však nezabránilo v dalších avantýrách s dámami, nad nimiž jeho matka jen zachmuřeně vraštila obočí.

Toto bezuzdné životní období skončilo 25. října 1760, když dvaadvacetiletému Jiřímu náhle zemřel otec král Jiří II. Bylo jasné, že mladý následník trůnu si musí urychleně najít vhodnou manželku. Volba padla na sedmnáctiletou Sophii Charlottu. Jiří se s ní poprvé setkal až u oltáře. Dva týdny po svatbě byli ve Westminsterském opatství oba korunováni a usedli na trůn jako vládci obrovského impéria sahajícího od Ameriky, přes Evropu, Afriku a Asii až po Austrálii. 

Tíha královského mateřství

Mladá britská královna si se svou tchyní do oka zrovna nepadla. Jiří, který si u historiků – především kvůli válčení s odbojnými americkými koloniemi – vysloužil pověst podivína a despoty, si manželky hleděl, nepodváděl ji a manželské povinnosti si plnil více než pilně. Zplodili celkem patnáct dětí. Královna, která šla z jednoho těhotenství do druhého, z toho nadšená nebyla: „Ani touha vězně po svobodě není silnější, než moje touha zbavit se toho břemene a vidět konec tohoto životního období. Byla bych šťastná, kdybych věděla, že je to naposled,“ napsala Sophia Charlotte v roce 1780, když čekala čtrnácté dítě – prince Alfreda. 

Právě Alfred byl jedním ze dvou královských dětí, které v útlém věku podlehly neštovicím. Nedávno zpřístupněná korespondence krále Jiřího III. a jeho manželky odhalila, že Sophia Charlotte nesla smrt obou synků velmi těžce. Byla to ale jen malá kaňka na jejím jinak spokojeném manželství. Postupem času se stala Jiřímu skutečně rovnocennou partnerkou a měla na krále nemalý vliv. Na svou dobu patřila k velmi vzdělaným, až osvíceným ženám a dbala na to, aby se i jejím devíti dcerám dostalo důkladného vzdělání. Britské princezny se toho musely naučit podstatně víc, než bylo u dívek v tehdejších urozených rodinách zvykem. V tom si Sophia Charlotte s manželem rozuměla, protože i král pečlivě studoval mnoho oborů, od astronomie, fyziky a matematiky, přes hudbu, francouzštinu a latinu, až po obchod a zemědělství. 

Královna nezanedbávala ani charitu a podporovala vědu a umění. Přičinila se o vznik vyhlášených Královských botanických zahrad v Kew. K jejím chráněncům patřil německý hudební skladatel Johann Christian Bach, kterému zajistila místo dvorního skladatele po Geor­gu Friedrichu Händelovi a který se stal jejím učitelem hudby. Když v roce 1764 do Anglie přijelo koncertovat osmileté zázračné dítě jménem Wolfgang Amadeus Mozart, dostalo se mu od mladé královny takové podpory, že jí věnovalo jednu ze svých skladeb. 

Portugalské kořeny

Meklenburské kořeny Sophie Charlotty jsou nezpochybnitelné. Proč tedy poznámky o její „mulatské tváři“? Stejně nepatřičné je poukazování na její původ z „rasy vandalské“. Vandalové sice patřili ke germánským kmenům, ale v 5. století založili království na severu afrického kontinentu. Detailnější zkoumání rodokmene meklenburské princezny podle některých historiků dokazuje, že africké předky skutečně měla.

Její prapraprapraprapraprababičkou byla Margarita de Castro y Sousa. Tato urozená dáma žila v 15. století a svůj původ odvozovala od portugalského krále Alfonsa III. Byl to její praprapradědeček. Margarita však patřila k rodové větvi vzešlé z levobočků, jež král zplodil se svou milenkou Madraganou Ben Aloandro. Ta se narodila někdy kolem roku 1230 v městě Faro v dnešním portugalském regionu Algarve. V té době Faro ovládali muslimští Maurové a Madragana pocházela z rodiny farského muslimského soudce čili kádího. Aspoň tak to zapsal portugalský kronikář Duarte Nunes de Leão. Pozdější životopisci portugalských králů de Leãovo tvrzení zpochybňují, protože mesaliance křesťanského vladaře s muslimkou by podle všeho byla těžko stravitelná. 

Mohla Sophia Charlotte zdědit výrazné africké rysy po ženě, od které ji dělilo plných patnáct „kolen“? Samotný počet generací skutečnou genetickou vzdálenost mezi Sophií Charlottou a Madraganou nevyjadřuje. V královských rodech nebyly příbuzenské sňatky ničím výjimečným. Platí to i pro předky Sophie Charlotty. S Madraganou ji lze v rodokmenu propojit hned šesticí různých pokrevních linií. Už to ukazuje, že Sophii Charlottě kolovalo v žilách mnohem více krve její maurské předkyně. Mnozí badatelé o africkém původu britské královny přesto pochybují.

Geny se nezapřou

Autoři teorií o „černé královně“ na britském trůnu však pro svá tvrzení nabízejí další důkazy. Na plátnech s tematikou klanění tří králů se hned u dvou nizozemských malířů z 15. století objevila věrně ztvárněná postava černocha. Vlámským mistrům pro ni stáli modelem s Madraganou pokrevně spříznění členové rodiny de Sousů, kteří do Nizozemí přicestovali, když si portugalská princezna Isabela brala v roce 1429 za muže burgundského vévodu Philipse de Goede. V té době už uplynula od narození Madragany ve Faru dvě staletí. Přesto její potomci vizáží stále ještě nezapřeli africký původ milenky krále Alfonsa III.!

Také na dobových portrétech Sophie Charlotty nese královnina tvář určité africké rysy. To, že je umělci, jako byl ku příkladu malíř Allan Ramsay, ve svém díle „přiznali“, znamená, že rozhodně nebyly přehlédnutelné. Někteří historici umění jsou přesvědčení, že malíři naopak královnino vzezření do určité míry „poevropštili“. Na druhé straně úplně zapřít „vandalskou krev“ nechtěli. Vždyť Ramsay patřil k velmi zapáleným odpůrcům otroctví ve všech britských koloniích včetně Ameriky! Zobrazení „černé královny“ pro něj bylo do určité míry manifestem těchto názorů. Svými portréty královny jako by říkal: „Jak chcete držet v otroctví lidi z rasy, jejíž krev koluje v žilách naší panovnice?!“ 

TIP: Panenská Alžběta muže odmítala, vdova Viktorie milovala jediného

Při přiznání afrického původu Sophie Charlotty snad sehrávaly roli i další politické motivy. Pokud se Sophií Charlottou „přitekla“ do žil britských králů africká krev, mohlo to do určité míry posloužit jako odůvodnění britských nároků na koloniální nadvládu nad africkými državami. 

K přímým potomkům Sophie Charlotty von Mecklenburg-Strelitz patřila i pozdější britská královna Viktorie a od té zase vede přímá pokrevní linie k dnešní královně Alžbětě II. Ta tuto okolnost nikdy oficiálně nepopřela. Africké geny tedy nejsou v současné britské královské rodině takovou novinkou, jak by se mohlo v souvislosti se svatbou prince Harryho s Meghan Markleovou zdát.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

V mělkých tůních a loužích na jihu Afriky se letos namnožily sinice. Pro zhruba 330 slonů to bylo fatální.

Věda

Kosmická loď Crew Dragon přepsala historii – stala se prvním soukromým plavidlem, které vyneslo na Mezinárodní vesmírnou stanici astronauty. Šlo o dosavadní vrchol Muskovy kariéry.

Zajímavosti

Vídeňské setkání Vladislava Jagellonského s císařem Maxmiliánem

Historie

Umělecké ztvárnění dvojhvězdy Sirius A a B. Jasnost této nejzářivější hvězdy noční oblohy se bude příštích 60 tisíc let ještě zvyšovat.

Vesmír
Zajímavosti

 Mi-28 při odpalu klamných cílů, které mají zmást tepelně naváděné rakety

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907