Savci a jejich stárnutí: Proč jsou babičky kosatek neplodné?

18.03.2022 - Jaroslav Petr

Jen u tří druhů savců bylo zjištěno, že jejich samice nemohou mít v pozdějším věku mláďata. Evoluční biologové nad tímto vzácným jevem dlouho nechápavě kroutili hlavou, ale nyní začínají mít jasno díky výzkumu života kosatek dravých

<p>Mateřství klade na kosatky vysoké nároky a samice s mládětem potřebuje v porovnání s „bezdětnou“ kosatkou asi o 40 % více potravy.</p>

Mateřství klade na kosatky vysoké nároky a samice s mládětem potřebuje v porovnání s „bezdětnou“ kosatkou asi o 40 % více potravy.


Reklama

Muži mohou plodit děti do pokročilého věku, ale u žen tato schopnost po čtyřicítce vyhasíná. Prožijí pak dalších několik desetiletí bez toho, že by mohly mít potomky. Z našeho pohledu je to sice normální, ale mezi savci jde o unikátní fenomén. Dokonce i u našich nejbližších živočišných příbuzných – šimpanzů, bonobů, goril a orangutanů – rodí samice mláďata až do té doby, dokud neumřou. Je to pro ně výhodné, protože mohou celý život využívat k přenášení svých genů na další pokolení. Proč je tomu tedy u některých druhů, včetně lidského pokolení, jinak? 

Dlouhověké neplodné „vdovy“

Někdy se fenomén neplodnosti babiček vysvětluje tím, že ženy našich dávných předků umíraly v poměrně nízkém věku a jejich organismus nebyl k udržení plodnosti do vysokého věku evolucí nucen. Když pak moderní civilizace lidský život významně prodloužila, ukázal se tento jev výrazněji než kdy dříve a doba „období neplodnosti“ se výrazně prodloužila. Jenže i u etnik udržujících dodnes lovecko-sběračský způsob života je jasně patrné, že neplodné babičky sehrávají významnou roli v péči o vnoučata a v jejich výživě. Díky tomu mají mladé plodné ženy volnější ruce a mohou porodit víc dětí. To představovalo z evolučního hlediska zcela jistě výhodu.

Z přírody známe vedle člověka jen dva druhy savců, jejichž samice jsou ve vyšším věku neplodné. V obou případech jde o kytovce. Tím prvním je kosatka dravá (Orcinus orca), tím druhým pak kulohlavec Sieboldův (Globicephala macrorhynchus). Zvlášť u kosatek je období neplodnosti samic velmi výrazné. Poslední mládě přivedou na svět často už krátce po završení třicítky a samice jsou jen zřídka plodné ještě ve věku nad 40 let. Přitom se dožívají i stovky a prožijí tak obvykle víc než polovinu života bez toho, že by měly mláďata. Jejich požehnaný věk kontrastuje s průměrným stářím, jehož se dočkávají kosatčí samci. Ti jen výjimečně umírají až po padesátce a mnohdy hynou, aniž by dosáhli věku 30 let!

V kosatčích stádech společně s matkou žijí i její dospělí synové a dcery. Všechny členy tohoto uskupení tedy vážou těsná příbuzenská pouta. (foto: Shutterstock)

„Je to bizarní vlastnost. Z evolučního hlediska vlastně nedává smysl,“ komentuje fenomén neplodnosti starších kosatčích samic Lauren Brentová z University of Exeter, která se touto zapeklitou otázkou dlouhodobě zabývá. 

Babičky vědí nejvíc

Na stopu záhadě neplodnosti starých kosatek se vědci dostali poté, co nashromáždili obrovský soubor dat dlouhodobým pozorování několika stád těchto kytovců žijících ve spletitém systému zátok a průlivů při pacifickém pobřeží na pomezí USA a Kanady. Někdy je tato oblast označována jako Sališské moře. Ukázalo se, že babičky sehrávají v kosatčích společenstvích podobně důležitou roli jako v lovecko-sběračských tlupách lidí a mladší členové stáda těží z jejich dlouholetých zkušeností. 

Staré samice například vodí stáda a důležitost jejich role se naplno projeví především v dobách, kdy je nouze o potravu. V Sališském moři prožívají kosatky nejkrušnější časy při slabých tazích lososů. Staré „bezdětné“ samice ale i tehdy najdou místa, kde se ryby vyskytují poměrně hojně. O tom, že jde o velmi významný příspěvek do jídelníčku, který nejednou rozhoduje o přežití, výmluvně svědčí vysoká úmrtnost mladých dospělých kosatek ve stádech, kde stará, zkušená vůdčí samice chybí.

V čem jsou sloni jiní?

Kosatčí stáda mají na poměry panující ve zvířecí říši poněkud neobvyklé složení. Žijí v nich společně s matkou i její dospělí synové a dcery. Ti si partnery pro plození potomstva hledají v jiných stádech. Kosatky tedy žijí ve skupinách, v nichž všechny členy vážou velmi těsná příbuzenská pouta. Z toho plyne, že staré neplodné samice dávají své „know-how“ k dispozici výhradně „vlastní krvi“ a to hned ve dvou pokoleních – dětem a vnoučatům. 

Podobně jako u kosatek, i u slonů afrických (Loxodonta africana) těží stádo z životních zkušeností starých samic. Ty ale rodí mláďata až do konce života. (foto: Shutterstock)

Investice do příbuzných, s nimiž sdílí významnou část dědičné informace – s dětmi polovinu a s vnuky čtvrtinu – je pro kosatčí babičky evolučně výhodná. Tak úplně to ale nevysvětluje, proč se samice kosatek evolučně vzdaly rozmnožování. Například sloni afričtí (Loxodonta africana) rovněž těží z bohatých životních zkušeností starých samic, které vodí stáda, ale slonice přitom rodí mláďata až do konce života. 

Nevítaná konkurence

Nedávno vědci zevrubně analyzovali data o stádech kosatek dravých ze Sališského moře nashromážděná za více než 40 let. Narazili přitom na souvislosti, které pozornosti badatelů až dosud unikaly. Letité záznamy svědčí o notně napjatých vztazích v kosatčích rodinách a mezigeneračních konfliktech, které zřejmě významně přispívají k evoluci záhadné neplodnosti kosatčích babiček.

Když dospějí dcery vůdčí samice kosatčího stáda, rodí se ve stádě mláďata dvou generací. Mládě staré vůdkyně žije společně s mláďaty svých starších sester, tedy se svými de facto neteřemi a synovci. Za 43 let vědci zaznamenali u stád kosatek ze Sališského moře 525 narozených mláďat. Z toho plných 161 případů přivedlo novorozence do situace, kdy vedle sebe ve stádě žila mláďata dvou různých generací – „dítě“ vůdčí samice společně s jejími zhruba stejně starými „vnoučaty“. Téměř třetina těchto „dvougeneračních“ mláďat uhynula. Vyhlídky mláďat starých vůdčích samic na to, že se dožijí věku 15 let, byly 1,7krát nižší než u mláďat mladých samic.

O kosatkách je známo, že jsou nesmírně inteligentní, což se projevuje i v organizovaném způsobu lovu. Tady to ovšem vypadá spíše na zoufalý pokus vyhladovělé kosatky ulovit u břehu mládě lachtana. (foto: Shutterstock)

Vyšší úmrtnost mláďat starých vůdčích samic přitom není dána tím, že by jejich matky na stará kolena nezvládaly starat se o potomka. Pokud se mládě vůdčí samice nestřetlo ve stádě s přibližně stejně starým konkurentem, dospělo bez větších problémů. Přítomnost potomka dospělé dcery však věští mláděti vůdčí samice vážné trable. 

Elegantní východisko neplodnosti

Mateřství klade na kosatky vysoké nároky a samice s mládětem potřebuje v porovnání s „bezdětnou“ kosatkou asi o 40 % více potravy. Staré vůdčí samice sice najdou i v dobách nouze vydatná loviště, ale tam pak v konkurenci svých dcer často nedokážou nalovit tolik lososů, aby uživily své vlastní mládě. Mezi vůdčí samicí a jejími dospělými dcerami dochází k otevřenému soupeření a soubojům, v němž staré kosatky tahají za kratší konec. Navíc by pro vůdčí samici nebylo kdovíjak výhodné, ani kdyby v tomto zápolení vyhrávala. Pak by totiž ubírala z potravy svým dcerám a jejich potomkům. Nevyplácí se jí ani krátit na potravě dospělé syny, protože ti plodí mláďata se samicemi z cizích stád a šíří tak i matčinu dědičnou informaci mimo vlastní „rodinu“. 

Vůdčí samice tedy stojí před dilematem. Má upřednostnit své právě narozené mládě, nebo jeho starší sourozence? Elegantní východisko z této zapeklité situace nabízí neplodnost. Konflikt je tím zažehnán. Stará vůdčí samice se vzdá vlastního rozmnožování a tím se zbaví smrtelné hrozby pro své novorozené mládě. Zároveň se může taková kosatčí babička naplno věnovat podpoře dospělých synů, dospělých dcer a jejich mláďat. 

Společné znaky s lidmi? 

Ke vzniku dlouhého neplodného životního období starých samic mohlo evolučně významně přispět zvláštní složení rodin kosatek, kde s matkou zůstávají dospělí synové i dcery. U mnoha jiných druhů savců opouštějí zástupci jednoho pohlaví rodnou skupinu ještě před dosažením plné dospělosti. Například u slonů afrických odcházejí samci a vytvářejí jakési „mládenecké party“. U šimpanzů (Pan troglodytes) si hledají domov v jiné tlupě naopak samičky. 

TIP: Pravda o delfíní inteligenci: Jsou příliš chytří pro život v zajetí?

Ve stádě kosatek tvořeném jen pokrevně příbuznými jedinci panují příznivé podmínky pro intenzivní spolupráci, protože tu nikdo nedělá nic pro cizí. Na druhé straně je tak ale zaděláno na generační konflikty, což nakonec vede k tomu, že samice už nemají v druhé polovině života další mláďata. Lidská rodina se od té kosatčí v řadě ohledů liší. V obou však sehrává klíčovou roli shánění potravy a její rozdělování. A tak nelze vyloučit, že kořeny evoluce neplodných babiček jsou u lidí i kytovců aspoň v některých ohledech společné.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Kolorovaná fotografie přibližuje, jak přesně vakovlci vypadali. Osudným se jim stal strach farmářů o stáda dobytka. (foto: Profimedia)

Zajímavosti
Zajímavosti
Věda

Americké bombardéry B-29 shazují bomby kdesi nad Koreou. Počítalo se s nimi také pro případný nukleární úder. (foto: Shutterstock)

Válka

Alice Sasko-Koburská (1843–1878) byla prababičkou prince Phillipa, nedávno zemřelého manžela královny Alžběty II. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Základ Algolova systému, vzdáleného devadesát světelných roků, tvoří velmi těsná spektroskopická dvojhvězda: Stálici hlavní posloupnosti třikrát hmotnější než Slunce doprovází ve vzdálenosti pouhých devíti milionů kilometrů podobr s 0,7 sluneční hmotnosti. Zmíněnou dvojici pak jednou za 681 dní obkrouží ještě třetí hvězda, mírně hmotnější než Slunce. (ilustrace: ESO, L. CalçadaCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907