Ať se stoly prohýbají: Troufli byste si na českou středověkou hostinu?

03.12.2017 - Monika Feyferlíková

Hostiny patřily k běžným radovánkám středověkých elit. Představovaly dobrou příležitostí pro pána domu, aby se ukázal v tom nejlepším světle a svoje hosty patřičně oslnil a uctil

Hostina na tapisérii z Bayeux - Na nejhonosnějších hostinách se podávalo až několik desítek chodů
Hostina na tapisérii z Bayeux - Na nejhonosnějších hostinách se podávalo až několik desítek chodů

Reklama

Hostitel kladl důraz hlavně na vybrané pokrmy a nápoje. Skvostný oděv býval až na druhém místě, ale i tak hrál podstatnou roli. Neméně důležité pak bylo vybavení hodovní síně, nádobí a jídelní náčiní. Hody se od pradávna spojovaly s významnými životními událostmi, jako je křest, svatba, pohřeb či korunovace. Strojily se o významných svátcích a slavnostech, tedy na Vánoce, Velikonoce, posvícení a masopust, a v městském prostředí se tradičně pořádaly jednou do roka na svatého Havla, kdy byli voleni a potvrzováni konšelé, čelní představitelé městské samosprávy. Na nejhonosnějších hostinách se mohlo podávat až několik desítek chodů a trvaly několik dní.

Stylové hodování

Jak by tedy měla vypadat pamětihodná a bohatá hostina na panovnickém dvoře? Na stole nesměly chybět  cínové či luxusnější stříbrné talíře, lžičky a pohárky, tenké vysoké skleněné číše z lehce nazelenalého skla, cínové konvice s dováženými rakouskými, uherskými a italskými víny, lněné ubrousky, nože a slánky. Stoly pokrývaly čistě bílé lněné ubrusy, které mohly mít vytkávané vzory nebo byly ozdobně vyšívané či vzorované modrými pruhy. Stěny mohly pokrývat drahé gobelíny s vyobrazením mytických tvorů, rostlin a zvířat.

Místnosti dominoval dlouhý stůl na vyvýšeném pódiu, za nímž sedával na nejčestnějším místě uprostřed panovník. Po stranách jej obklopovali hosté podle jejich urozeného původu. Stůl se obvykle umisťoval před krb, aby v chladnějších dnech hřál hodovníkům záda. Sál osvětlovaly lojové svíce či výrazně dražší voskovice. V rohu místnosti měli své místo hudebníci, ve francouzském prostředí byly pro ně dokonce budovány balkony.

TIP: Dvakrát a dost: Najedli byste se ve středověku dosyta?

Na velkých servírovacích mísách se podávaly v postních dnech ryby, jinak především zvěřina, která patřila mezi panskou stravu.  Dováženým kořením se rozhodně nešetřilo. Ve vrcholném středověku znali citrony, rozinky a fíky, někdy se dokonce dovážely mořské ryby a ústřice. V pozdějším období si našly na hodovní stůl cestu rýže a třtinový cukr jako luxusní dovážená potravina. 

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Jenom přístav nestačí

Severní Amerika
kdy: 1803
cena: 5,95 miliardy korun

Obrovské území o rozloze 2 140 000 km², jemuž se v 18. století říkalo Louisiana, představovalo od kolonizace Severní Ameriky žhavou oblast evropské politiky a nadvládu nad ním si postupně předávala Francie se Španělskem. V roce 1800 jej sice získal zpět pod kontrolu Francouzů Napoleon Bonaparte, nicméně jeho zemí zmítaly nepokoje a válka s Brity, což vojevůdce přivedlo na myšlenku prodat Louisianu Američanům. Svým rozhodnutím nahrál do karet tehdejšímu prezidentovi Thomasi Jeffersonovi, který o koupi území již dlouho usiloval – jeho součást totiž tvořila strategicky významná řeka Mississippi a také přístav v New Orleans: Podle původního plánu měly Spojené státy koupit pouze zmíněné město, ale po poradě s delegáty Jamesem Monroem a Robertem Livingstonem se jejich zájem rozšířil na celou Louisianu

V roce 1803 skutečně došlo k prodeji v přepočtu za 5,95 miliardy korun a navrch USA odpustily Francii dluh ve výši 1,9 miliardy korun. Díky tomuto obchodu se přitom rozrostly takřka dvojnásobně: Na novém území vznikly státy Louisiana, Arkansas, Missouri, Iowa, Oklahoma, Kansas či Nebraska, ale zahrnuje rovněž části Severní i Jižní Dakoty, Montany, Wyomingu, Colorada, Minnesoty či Texasu. 

Zajímavosti
Věda

Arthur Schopenhauer (1788–1860 byl německý filosof 19. století. Byl hlasatelem pesimistické filosofie. Výrazně ovlivnil mnoho pozdějších myslitelů, mimo jiné například Friedricha Nietzscheho.

Historie

Srdcem vesnice se stala vždy masivní mešita, postavená spíš jako kasárna – včetně zbrojnice a zásob obilí.

Cestování

Vojáci trávili v zákopech dlouhé dny a nejvíce je deptaly nekonečné hodiny nudy.

Válka

Aguas Zarcas, páchnoucí kosmická hrouda hlíny.

Vesmír

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907