Se středověkem v zádech: Každodenní život za vlády Jagellonců (1.)

31.12.2016 - Lenka Peremská

Jak vypadaly české země za vlády jagellonské dynastie?

Venkov -<p>Společnost závěru 15. století byla i nadále převážně zemědělská</p>
Venkov -

Společnost závěru 15. století byla i nadále převážně zemědělská


Reklama

Nástupem Vladislava Jagellonského na český a uherský trůn se ve střední Evropě utvořila politicky sjednocená enkláva rozpínající se od Baltu k Černému moři a Jadranu. Jagellonská velmoc se stala největším aktérem střední Evropy a udávala zde tón až do první čtvrtiny 16. století.

Pole je život, les nebezpečí

Společnost závěru 15. století byla i nadále převážně zemědělská, i když města lákala stále více obyvatel. Přes jejich zřejmý rozkvět většina lidí stále žila na venkově a živila se obděláváním půdy. Charakter společnosti se tedy od vrcholného středověku příliš nelišil, a ani každodennost v této oblasti nedoznala, vyjma nových technických pokroků v zemědělství, výraznější proměny.   

Topografii české země zachytila Klaudyánova mapa, vydaná roku 1518 mladoboleslavským lékařem. Díky ní si můžeme udělat jasnější, leč zřejmě nikoliv stoprocentní představu o vzhledu tehdejší krajiny. Těžce vyklučená zemědělská půda již v této době pokrývala významnou plochu země, stačilo však jen několik měsíců nečinnosti a pracně vydobyté polnosti opět pohltil les. Jeho plochy, dosud v podobě velkých ostrůvků převážně listnatých porostů, oddělovaly lidská sídliště a i na prahu raného novověku zůstávaly zdrojem obav a pověr. Na jedné straně skýtaly dřevo, lesní plody, med a bukvice pro krmení hospodářského dobytka, ale nezřídka se také stávaly posledním útočištěm vyvrhelů společnosti a v obyvatelích blízkých vesnic vzbuzovaly bázeň.

Lidé každodenně se zabývající prací na poli byli těsně spjati s přírodou a jejími nástrahami. Jejich porozumění rytmu jednotlivých ročních období daleko přesahovalo hranice chápání dnešního vymoženostmi zhýčkaného člověka. Rolník, svázaný se svým polem, byl vystaven rozmarům počasí, na němž leckdy spočívalo přežití celé jeho rodiny. Příodní pohromy neznamenaly jen neúrodu v příštím období, ale promítly se hned do několika následujících let. Strádající sklizeň se totiž výrazně dotkla i hospodářských zvířat, jimž kvůli neúrodě hrozil nedostatek krmné píce. A odtud zbýval jen krůček k masovému úhynu dobytka. 

Víno versus pivo

S každodenním životem na prahu 16. století souvisela rovněž změna klimatu, která ovlivnila skladbu pěstovaných plodin. Doba vlády jagellonské dynastie tak díky výraznému oteplení konečně dopřála vinohradnictví a topografická mapa Čech i Moravy se potáhla pavučinou nově zakládaných vinic. Vedle nich se stejné přízni těšilo i pivovarnictví a výroba tohoto tradičního nápoje byla bez přestání posilována zakládáním dalších, zejména královských pivovarů.

Jagellonská éra byla teprve předzvěstí blížícího se „boomu“ v oblasti rybníkářství, přesto se již tehdy začaly uplatňovat nové podnikatelské principy. Značné ústupky šlechtě z posledních let 15. století, včetně zřeknutí se odúmrtě, zaručovaly pánům vznik rozsáhlých panství. Právě na nich byly pod dohledem odborného dozoru zakládány rybníky, které se v následujícím století měly stát podnikatelskou doménou české a moravské šlechty. 

Reklama

  • Zdroj textu:

    Živá historie 7/2012

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ze 144 sekvenovaných vzorků jich 45 – zhruba třetina – obsahovala žraločí DNA. Nejčastěji identifikovanými druhy byli žralok modrý, žralok hedvábný a žralok bělocípý. (foto: Shutterstock)

Zajímavosti

Podle bulharských matematiků je chování Sluneční soustavy je velice stabilní. Jsou proto přesvědčeni, že náš planetární systém vydrží nejméně 100 tisíc let. (ilustrace: NASACC BY-SA 4.0)

Vesmír

(foto: Pexels, cottonbro, CC0)

Reklama

Oficiální výsledky sčítání z roku 1921 nebyly přijaty příznivě příslušníky národnostních menšin. Napočítáno jich totiž bylo méně než v roce 1910. (foto: PixabayCC0)

Historie

Sověti nasadili tanky T-54 (na snímku) a T-55 také během okupace Československa v srpnu 1968. (foto: Wikimedia Commons, František DostálCC BY-SA 4.0)

Válka

Při užívání antibiotik je úmrtnost nakažených břišním tyfem zhruba 1-4 procenta, u neléčených pacientů vzrůstá až na 20 procent. (ilustrace: Shutterstock)

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907