SpaceX vůbec poprvé provedli palivový test kompletní sestavy kosmické lodi Starship a nosiče Super Heavy. První orbitální let 120 metrů vysoké sestavy je zase o krok blíž...
Mohutný systém Super Heavy Starship, který vyvíjí společnost SpaceX, má sloužit pro přepravu nákladu i posádek k Měsíci či Marsu a k dalšímu využití. Sestava Super Heavy Starship je plánována jako dvoustupňová, plně znovupoužitelná kosmická raketa. 122 metrů vysoká sestava má dopravovat na nízkou oběžnou dráhu přes 100 tun nákladu – tedy výrazně víc než jakýkoliv jiný nosič od konce provozu Saturnu V, jenž dopravil člověka na Měsíc.
Během včerejšího dne sestava vůbec poprvé úspěšně absolvovala tzv. „mokrý test“ (Wet Dress Rehearsal), tedy zkušební naplnění nádrží rakety palivem, po kterém nenásleduje zážeh, ale opětovné vypuštění. Během „mokrého testu“ se prověřuje výměna dat mezi rampou, nosičem a pozemním střediskem, ověřují se jednotlivé kroky včetně tankování nádrží. První a horní stupeň sestavy během tohoto testu pojmul 10 milionů liber (4,5 milionu kilogramů) kapalného kyslíku a kapalného metanu.
TIP: Napopáté úspěšně: Horní stupeň rakety Starship SN15 dokázal přistát
Jde o důležitý milník na cestě k prvnímu orbitálnímu letu sestavy. Ten by mohl podle Elona Muska přijít již velmi brzy. Na inženýry SpaceX ale čeká ještě řada výzev – především zážeh všech 33 motorů Raptor Booster 7. Doposud jich SpaceX otestovala současně „jen“ 14.
VědaV roce 2022 bylo objeveno pouhých 13 případů infekce vlasovcem medinským. Ještě v 80. letech minulého století jich byly miliony. (foto: The Carter Center, Louise Gubb, CC BY 4.0)
ZajímavostiNa celém světě existuje přibližně 7 000 různých jazyků. Jen v Evropě je jich okolo 200. (foto: Shutterstock)
VálkaCísař Karel I. provádí inspekci bosenského pluku na italské frontě. (foto: Wikimedia Commons, CC0)
HistorieMarie Habsburská (1505–1558), obraz německého malíře Hanse Maler zu Schwaze. (zdroj: Wikimedia Commons, CC0)
PřírodaPelikáni na jezeře Kerkini. V hladině se zrcadlí dvoutisícové vrcholy pohoří Belasica zahalené bělavými mračny. (foto: Vladimír Šoltys - se souhlasem k publikování)
VědaVnitrní jádro má poloměr 1 300 km a svou teplotou 5 400 °C se blíží podmínkám na povrchu Slunce. (ilustrace: Shutterstock)