Šestý, sedmý a osmý lidský smysl: Organismus člověka vnímá víc, než tušíte

17.11.2019 - Markéta Gajdošová

S určením základních pěti smyslů člověka přišel Aristoteles už před více než dvěma tisíci let. Spojil je vždy s konkrétní viditelnou a výraznou částí těla a rozdělil je do pěti kategorií. Co když však tento prastarý výčet není vyčerpávající? Jaké další smysly lidé mají?

<p>To, že člověk využívá pouze 10 % kapacity svého mozku, je dávno vyvráceným mýtem. Smysly jsou však stále trochu záhadou…</p>

To, že člověk využívá pouze 10 % kapacity svého mozku, je dávno vyvráceným mýtem. Smysly jsou však stále trochu záhadou…


Reklama

Často se mluví o šestém smyslu, který lidé rádi spojují s nadpřirozenem. Mluví se o něm často v souvislosti s lidmi, kteří vidí auru či duchy, je po něm pojmenovaný i slavný film s Brucem Willisem v hlavní roli. Šestý smysl však není vůbec nic záhadného a magického. A není sám. Popsaných smyslů je dnes už devět a podle některých studií jedenáct, či dokonce dvacet jedna. Ve skutečnosti se na přesném čísle a počtu lidských smyslů zatím neshodne ani vědecká komunita.

Tajemství smyslů

Smysly jsou fyziologickou schopností organismů vnímat své okolí. S jejich pomocí se živočichové orientují nejen v prostoru, ale dělají si jejich prostřednictvím obrázek o světě. Zároveň se smysly doplňují a prolínají. Například chuť neovlivňují, jak by se mohlo na první pohled zdát, pouze chuťové buňky, ale má na ni vliv samozřejmě i čich a ostatní „aristotelovské“ smysly. Ovlivňuje ji i způsob podávání jídla, jeho struktura a způsob konzumace.

Každý živočich má jiné smyslové vnímání a stejně tak se každému tvorovi smysly odlišně vyvíjejí. Netopýři se v prostoru orientují pomocí echolokace – tedy podle odrazu zvuků od okolí a jejich sluch tedy funguje trochu jako sonar. Pes zase vnímá svět především podle pachů. Někteří mořští živočichové smyslově vnímají a orientují se na základě elektrického pole. Zástupci savců a dalších zvířat mají také smysl, jímž vnímají magnetické pole země, podle kterého instinktivně poznají sever. Dlouhou dobu se předpokládalo, že lidem tento „šestý“ smysl chybí. Poslední vědecké experimenty a studie však naznačují opak.

Směr sever

Vnímání magnetického pole země je u mnoha živočichů samozřejmostí. Tento smysl u nich funguje prostřednictvím určitého malého množství magnetitu uloženého v jejich těle. Holub jej má například ve svazku nervů nacházejících se v zobáku. Tento vnitřní „kompas“ mají i včely a další živočichové. Podle studie, kterou vydali ve vědeckém časopise PNAS odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, České zemědělské univerzity a Správy Národního parku Šumava společně s německou Universität Duisburg-Essen, vnímají magnetické pole také velcí savci, například krávy, srny či jeleni. 

U lidí se však existence tohoto smyslu až donedávna zavrhovala. Magnetit v těle člověk jistě nemá a vnímání magnetického pole Země se u něj ještě donedávna nepovažovalo za možné, natož aby bylo řazeno k základním lidským smyslům. Vědci z americké univerzity Caltech však nedávno zjistili, že i někteří lidé mají schopnost cítit zemské magnetické pole, jen o tom často ani sami nevědí.

Magnetický experiment

Joseph Kirschvink s neurovědcem Shinem Shimojoem se pustili do experimentu, zda člověk dovede vnímat magnetické pole země. Na rozdíl od předchozích testů svou studii pojali ve velkém stylu. Zvolili pro ni 34 dobrovolníků, kteří seděli v naprosté tmě a tichu v šestistěnné Faradayově kleci (uvnitř které nepůsobí žádné elektrické pole) postavené z hliníku. Uvnitř této klece se nacházely ještě čtvercové cívky, které výzkumníkům umožnily kontrolovat proudění elektřiny, a vytvořit tak magnetické pole. Účastníci seděli na dřevěné židli s 64 elektrodami, které kontrolovaly aktivitu jejich mozkových vln.

Experiment trval pokaždé sedm minut a probíhal v několika vlnách. Žádný z účastníků nedokázal po skončení pokusu říct, že by během této doby vnímal jakoukoliv změnu či pocit. Jejich mozkové vlny však tvrdily něco jiného. Celých 30 % účastníků na změnu magnetického pole nevědomky reagovalo a u čtyř z nich se tato reakce projevila velmi silně. Je to poměrně solidní výsledek, který vzbuzuje nadšení, stejně jako skepsi. A stále zůstává ohledně tohoto smyslu mnoho otázek. Jak to, že byli schopni změnu magnetického pole vnímat jen někteří? Ovlivňuje tento smysl lidské chování? A může se jej člověk naučit ovládat?

Smyslová výbava

Vědecká komunita vede rozsáhlé diskuse, co všechno se dá ještě za samostatný smysl považovat a co už nikoliv. Nehledě na to, že se v lidech může ukrývat ještě poměrně velká řada utajených smyslů, o nichž zatím nevědí a jejichž potenciál nyní nedovedou nijak využít. Mezi další méně známé smysly patří například vnímání gravitace (které si ani neuvědomujeme) či smysl pro pocit hladu, žízně, vyměšování a podobně. Smysly navíc mohou způsobit i negativní projevy, které člověku dokážou pořádně zkomplikovat život. 

Řada z nás zažila nevolnost z pohybu, kdy je nám zle například v autě či v hromadné dopravě. Pocit nevolnosti je o to silnější, když si při cestě chceme číst knihu nebo koukat do mobilního telefonu. Za touto „poruchou“ stojí také jeden ze smyslů – v tomto případě smysl pro rychlost, při jehož použití zapojujeme kromě zraku i vnitřní ucho, které ovládá rovnováhu.

Zrychlení vnímá člověk prostřednictvím tří polokruhovitých kanálků ve vnitřním uchu, konkrétně vláskovými buňkami zapuštěnými v rosolu s uhličitanem vápenatým, které se v těchto kanálcích nacházejí. Kromě „nemoci z pohybu“, kterou zažívá velká část populace při čtení za pohybu, může tento smysl také za mořskou nemoc.

Slyšet barvy

Jednou ze zajímavostí lidských smyslů je takzvaná synestezie, tedy stav sdruženého vnímání, při němž rozeznáváme určitý vjem více smysly či jiným smyslem, než kterému se přičítá. To znamená, že člověk například slyší barvy nebo vidí hudbu. Tento stav se často objevuje po požití LSD či jiných halucinogenů, někteří jej však prožívají i bez požití návykových látek a je pro ně stejně přirozený jako ostatní „běžné“ smysly.

TIP: Oko, nebo ucho? Kterým ze svých smyslů vnímáme rychleji

Pomocí smyslů vnímají svět kolem sebe nejen zvířata a lidé. Tato schopnost nechybí ani rostlinám, které dokážou vycítit světlo. Typickým příkladem jsou slunečnice, natáčející svou „hlavu“ za sluncem, tento smysl však mají všechny rostliny. Dále umějí rozpoznat gravitační pole a smyslově vnímají i čas, kterým se řídí jejich cirkadiánní biorytmus. 

Smysl na provaze

Extrémně talentovaní lidé, například provazochodci, často svůj um doplňují právě některým obzvláště vyvinutým smyslem. Jakým dovednostem mohou pomoct?

  • Smysl pro rovnováhu – díky tomuto smyslu můžeme chodit a orientovat se v prostoru.
  • Propriocepce – propriocepce neboli polohocit je smysl pro koordinaci pohybů a souvisí s prvním zmíněným smyslem. Kromě vědomých pohybů ovládá i některé naše reflexy a bez něj bychom nebyli schopní vnímat ani změnu polohy našeho těla. 
  • Kinestezie – tento „pohybocit“ úzce souvisí s propriocepcí. Jedná se o vnímání pohybu. 
  • Termocepce – jak už název napovídá, termocepce je smysl pro vnímání teploty. Tento veledůležitý smysl nám zabraňuje umrznout, či se naopak popálit. 
  • Nocicepce – ani bez nocicepce bychom dlouho nepřežili, neboť jde o smysl pro vnímání bolesti. Nocicepce může za přenos signálů bolesti do mozku.
  • Chronocepce – smysl pro vnímání času, který částečně ovlivňuje i náš spánkový cyklus.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Gotický hrad Corvinesti pocházející ze 14. století postavený na starém římském opevnění je jednou z nejpůsobivějších pevností ve východní Evropě.

Cestování

Podle prvních výsledků má časově omezené stravování příznivý vliv na zdraví.

Věda

Československá redakce měla kolem sta zaměstnanců 

Historie

Snímek místa dopadu Vikramu

Vesmír

Pižmoň severní s kopcem Snøhetta v pozadí

Příroda

Proplouvající torpédoborec HMS Cardiff  přitáhl zájem argentinských sabotérů

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907